Japonská vláda se otřásla. Premiér vyměnil ministry napojené na Moonovo uskupení

Japonský premiér Fumio Kišida ve středu vyměnil část své vlády, která přišla o přízeň veřejnosti kvůli nevyjasněným kontaktům s Církví sjednocení, známé také jako Moonovo uskupení. Kvůli kontaktům na tuto náboženskou organizaci atentátník zavraždil bývalého japonského předsedu vlády Šinzóa Abeho.

Výměna se týká ministrů, kteří svazky s Moonovým uskupením přiznali. Je mezi nimi například i dosavadní šéf resortu obrany Nobuo Kiši, Abeho mladší bratr. Nubuo potvrdil, že členové uskupení pracovali jako dobrovolníci na jeho předvolební kampani. Kontakty přiznal rovněž šéf bezpečnostního výboru Satoši Ninoju.

Podle agentury AP si funkce udrželo pět ministrů, jsou mezi nimi i klíčoví šéfové resortů zahraničí a financí. Nový kabinet má také pět navrátilců, kteří už vysoké posty zastávali v minulosti, a devět úplných nováčků.

Kišida nově svěřil významná ministerstva jako obranu, hospodářskou bezpečnost a rozhodování o pandemických opatřeních politickým veteránům. Obrany se podle japonské veřejnoprávní televize NHK zhostí Jasukazu Hamada, který úřad již dříve zastával.

Premiér personální změny odůvodnil tím, že jsou nezbytné, aby se země vyrovnala s „největšími poválečnými krizemi“. Mezi ně řadí epidemii koronaviru, inflaci, napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem a Ruskem rozpoutanou válku proti Ukrajině. Snaží se ale také upevnit jednotu mezi politiky v době, kdy se mluví o mocenském boji s Abeho frakcí.

„Musíme respektovat svobodu náboženského vyznání, ale je přirozené, že tyto skupiny musí dodržovat zákony a musí se s nimi jednat, pokud se od nich odchýlí,“ komentoval Kišida. O sobě prohlásil, že s církví žádné kontakty neudržuje.

Vládě klesá obliba

O Církvi sjednocení se mluví v souvislosti s expremiérem Šinzó Abem, na kterého 8. července spáchal atentát jedenačtyřicetiletý Tecuja Jamagami. Podezřelý z vraždy vyšetřovatelům řekl, že uskupení přivedlo na mizinu jeho matku, a politika vinil z podpory hnutí. Původně chtěl údajně zaútočit i na vedoucího představitele této náboženské organizace.

Současné vládě kvůli okolnostem Abeho vraždy klesá obliba, podle průzkumu podporuje vládu 46 procent občanů, což je nejméně od Kišidova nástupu do funkce. Většina účastníků šetření sdělila, že politici dodatečně nevysvětlili své kontakty s Moonovým uskupením.

Předseda vlády řekl, že podmínkou zapojení lidí do exekutivy bude prověření jejich kontaktů s Církví sjednocení. Požaduje také, aby všichni členové vládní Liberálnědemokratické strany s touto náboženskou organizací přerušili vztahy.

Uskupení brání právo na zapojení do politiky

Organizace se vůči tomu vymezuje a zdůrazňuje, že má právo se zapojovat do politiky. Šéf místní pobočky uskupení Tomihiro Tanaka během vzácné tiskové konference zhodnotil, že pokud je informace o lustracích pravdivá, jde o nešťastné rozhodnutí.

Moonovo uskupení založil roku 1954 v Jižní Koreji reverend Sun Myung Moon, církev působí převážně v Jižní Koreji, USA a Japonsku. Hlásá sjednocení všech náboženství a chce vytvořit „dokonalou rodinu“ moonistů, obnovit čistotu světa a nastolit v něm mír a harmonii.

Za tímto účelem pořádá takzvané hromadné svatby s cílem založit „dokonalou rasu“, která ovládne svět. Od 80. let čelí obvinění z nečestného lákání nových členů a vynucování si hodnotných darů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 18 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 18 hhodinami
Načítání...