České domácnosti podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) od začátku podzimu čeká celkový pokles životní úrovně. Uvedl to v pořadu Interview ČT24. Je však optimistický v tom, že inflace by už neměla razantně stoupat. V rozhovoru se také vyjádřil proti sektorové dani i progresivnímu zdanění.
Budu radit, abychom se sektorové dani vyhnuli, uvedl Skopeček
Interview ČT24: Jan Skopeček (zdroj: ČT24)
Společně s výraznou inflací podle Skopečka čekají velkou část české společnosti finančně náročné měsíce. „Nejsem politik, co by lakoval věci na růžovo, a říkám, že to problém bude. Ekonomická data ukazují, že si domácnosti začínají uvědomovat, že se ekonomická situace zhoršuje. Předběžná data ukazují, že už několik měsíců po sobě klesá spotřeba v rámci HDP a je nejhorší nálada ekonomického očekávání od roku 2012,“ specifikoval.
Zároveň je ale optimistický v tom, že inflace by už neměla razantně stoupat. Odhaduje, že na přelomu léta a podzimu zrychlování ustane. „Je potřeba se dívat nejenom na ta roční data, ale i na meziměsíční. Ta naznačují, že zrychlování inflace už snad máme za sebou. Myslím, že může ještě trochu vyrůst, pak už bude ale jen klesat,“ dodal.
Upozornil také na to, že zveřejněná data o inflaci představují pouze průměrné číslo a její reálná hodnota je větší. „Strukturovaně inflace dopadá jinak na nízkopříjmové skupiny, jinak na bohaté, jinak to dopadá na jednotlivce, kteří žijí sami, nebo na rodiny. Pro některé tak může být i třicetiprocentní,“ vysvětluje.
Zrušení takzvané superhrubé mzdy v minulém volebním období, které ve sněmovně prosadila ODS společně s hnutím ANO, nepovažuje Skopeček za chybu. Podle kritiků, včetně členů Národní ekonomické rady vlády nebo sociologa Daniela Prokopa, by ale v současné době přinesla do státního rozpočtu desítky miliard navíc.
„Nelituji toho rozhodnutí. Samotný koncept superhrubé mzdy jsem považoval už dříve za chybu a špatný konstrukt a myslím si, že nyní sedm procent navíc lidem pomůže. Nerozumím kritice, že jsme nechali více peněz lidem v peněženkách,“ reagoval místopředseda dolní komory.
Nechuť zvyšovat daně
Návrh Pirátů na zavedení sektorové daně pro některé energetické firmy považuje Skopeček za chybu. „Vzhledem k tomu, že jsme kandidovali s programem, který sliboval, že nebudeme zvyšovat daně, budu radit, abychom se sektorové dani vyhnuli. A to jak z politických, tak ekonomických důvodů,“ řekl.
Odmítl rovněž spekulaci ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zavedení progresivního zdanění. „Uvnitř ODS je nechuť zvyšovat jakékoliv daně. Žijeme samozřejmě v realitě koaliční vlády, se sektorovou daní přišli Piráti, s progresivním zdaněním KDU-ČSL. Věřím, že když má ODS ministerstvo financí, byla by chyba, kdybychom přistoupili na návrh pana Jurečky a připustili to,“ uzavírá.
Připadná sektorová daň by podle něj pro státní rozpočet neznamenala výraznou pomoc. „Když si uvědomíme, že naše schodky od dob covidu jsou přes 300 miliard a za sektorovou daň bychom získali jednorázově dvacet až třicet miliard, tak to člověk nemusí být velký ekonom, aby pochopil, že to nic nevyřeší,“ míní.
obrázek
Úsporný energetický tarif
Ve čtvrtek schválila sněmovna úsporný energetický tarif, který má podle vlády pomoci domácnostem s vysokými platbami za elektřinu a plyn. Na úsporný tarif by mohla vláda vyčlenit přes 27 miliard korun, zmínil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Detaily by měla i podle Skopečka stanovit až vláda.
„Zatím jsme schválili právní rámec. Bude to příspěvek ze státního rozpočtu. Počítá se s tím, že by se měla mezi lidi rozdělit částka sedmadvacet miliard korun. Proti jiným pomocem to bude podle mě administrativně jednoduché, protože to lidé automaticky dostanou přes operátora na trhu“ avizoval Skopeček.
Hlavním motivem tarifu je podle něj pomoci domácnostem ve složité situaci. Pro jednotlivou domácnost podle něj půjde o maximální částku ve výši šestnáct tisíc korun. „Je tam nějaká možnost prostřednictvím opatření vlády v případě mimořádné situace navýšit,“ dodal s tím, že na následující topnou sezonu půjde o jednorázovou pomoc.
„Výše příspěvku bude záviset na tom, k čemu energii používají. Záleží na tom, zda elektřinou jenom svítí, nebo i topí. U plynu by se tarif měl rozlišovat podle roční spotřeby, u elektřiny podle jednotlivých typů tarifu,“ uzavírá.