Zdražování potravin je částečně vyvoláno uměle, shodli se Nekula s Prouzou a Šebkem

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Ceny potravin stále rostou
Zdroj: ČT24

Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by dle něj však nemělo žádný efekt na koncové ceny.

Vzhledem k současné situaci na trhu s potravinami a jejich neustále rostoucím cenám ministerstvo zemědělství požádalo ministerstvo financí o provedení cenového šetření uplatňovaných nákupních a prodejních cen vybraných potravinářských výrobků v obchodních řetězcích, a to s datem od 1. června letošního roku. Podobné cenové šetření bylo uskutečněno už v roce 2016, a to z důvodu krize na trhu s potravinářskými výrobky.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) upozornil, že je třeba se podívat už na vývoj na konci března a začátkem dubna. Tehdy dle něj začalo hrozit, že dojde k prudkému, až skokovému nárůstu cen potravin, které se však nekonalo.

Vyzval, aby se na růst cen nahlíželo nikoli retroaktivně, ale směrem dopředu. „To, co nám tu nastává, třeba u obilí – všichni začali na jaře křičet, že bude málo obilí, že tady umřeme hlady a tak dále. Ve finále zjišťujeme, že obilí máme dostatek, zemědělci zaseli více, takže obilí bude více, než jsme očekávali.“

Přitom podle ministra je více obilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Postupně se ho podle něj daří dopravovat i z Ukrajiny. „To znamená, že za rok tady můžeme mít nadbytek obilí. Předpokládám, že kolegové (v debatě - pozn. red.) se mnou budou souhlasit, že pokud bude nadbytek obilí, ceny začnou padat dolů,“ řekl.

Vývoj cen výrobců
Zdroj: ČT24

Zatím ale nepadají. Obilí zdražilo v květnu meziročně o 60 procent, olejniny o 56 procent, cena brambor je vyšší o třetinu. Nekula ale upozornil, že je potřeba se podívat na proinflační očekávání neboli „strašení“ na trhu. Obilí, které se v současnosti zpracovává na mouku, vyrostlo za výrazně nižších nákladů. Hráči na trhu tak dle něj jen reagovali na paniku a ceny jsou dle něj zbytečně „vyšroubované“ nahoru.

„Pokud se mají promítnout vyšší vstupy do zemědělství, tak se promítnou později. Ale my na to nějakým způsobem reagujeme a snažíme se pomoci těm nejslabším skupinám obyvatelstva konkrétními opatřeními,“ uvedl ministr.

Prouza: Pekárnám pomoci lze

Prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který byl dalším hostem pořadu, je rovněž přesvědčen, že cena mouky je navyšována uměle, protože jde o mouku vyrobenou z loňského levného obilí. Ceny v pekárnách ale již z pohledu plynu našponované nejsou, proto by tam čekal výraznější pomoc státu.

„Ve chvíli, kdy vláda pomůže s cenou plynu, okamžitě může zlevnit pečivo, mléko. To jsou věci, které se s cílenou pomocí velmi rychle promítnou do cen. Možná největší problém je, že nikdo nevysvětluje, že část toho zdražování je naprosto umělá,“ řekl Prouza.

S tím, že je zdražování potravin částečně způsobeno panikou, souhlasí i předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. Myslí si, že jde o multidimenzionální problém a nelze hledat jednoho viníka současné krize.

„Co ovlivnit můžeme a měli jsme, a nepodařilo se, je to, aby došlo ke zpestření struktury zemědělské výroby v České republice. Tady vznikl jakýsi svatý grál velkoproducentů, jakási modla toho, že co se má vyrábět v zemědělství levně a správně, zajistí největší podniky. To vůbec není pravda. Pravda je ta, že prostředí, které bude nejlépe odpovídat jak zemědělcům, tak potravinářům i zákazníkům, je to nejpestřejší. Takže my chceme, aby se více podpořily menší subjekty, které dosud nebyly vůbec podporovány. Ale říkáme také, že je nutno podpořit i střední podniky. U nás to bylo celou dobu nevyvážené,“ uvedl Šebek.

Snížení DPH na potraviny

Nekula dále uvedl, že očekává zklidnění cen po konci války. Snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny by v současné situaci dle ministra nemělo žádný efekt na koncové ceny, vyšlo by do ztracena jako v případě spotřební daně u pohonných hmot. Ta se od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr z benzinu a nafty, ale řidiči nyní tankují paliva dráž než před jejím snížením. 

Ministr je podle svých slov zastáncem snížení patnáctiprocentní sazby DPH, ale až po skončení konfliktu na Ukrajině. Po snížení DPH volá například Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, jak později uvedl Prouza. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 22 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...