Firmy chtějí rekordně nabírat, ukazuje průzkum

Nahrávám video
Události: Průzkum o nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24

Optimismus na trhu práce je rekordní. Čeští zaměstnavatelé plánují i ve třetím čtvrtletí letošního roku mnohem více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 515 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu 38 procent zaměstnavatelů, naopak 17 procent očekává snižování jejich počtu. Na 38 procent oslovených firem uvedlo, že ve třetím čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus 21 procent. V předchozím čtvrtletí to bylo plus dvanáct procent.

„Potřeba firem nabírat nové zaměstnance se nadále zvyšuje a hodnoty ManpowerGroup index trhu práce dosahují rekordní výše od roku 2008, kdy se průzkum začal v České republice provádět. Náborový optimismus pozorujeme ve všech sektorech ekonomiky, nejvíce však ve finančním sektoru a realitách,“ okomentovala výsledky šetření generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Ambiciózně se vyjadřovaly hlavně finanční společnosti a po nich obchodníci. Podle personalistů stojí za zájmem o nové pracovníky snaha dohnat ztráty způsobené covidem, ale taky příchod uprchlíků z Ukrajiny. „Na českém trhu práce – a vidíme to i v Polsku a na Slovensku – pomohla posílit optimismus ukrajinská migrace. Přišlo sem nějakých 150 tisíc lidí, převážně žen, které jsou v relativně mladém věku a jsou schopné pracovat,“ upřesnila Rezlerová.

Pokračující obtíže s dodavatelskými řetězci, rostoucí inflace a ceny energií se podle ní na trhu práce negativně neprojevují a nezaměstnanost klesla na úroveň roku 2018. Vzhledem k velké nejistotě v ekonomice je ale velmi nepravděpodobné, že by klesla pod tři procenta, dodala.

Nejsilnější náborové plány mají zaměstnavatelé v odvětví bankovnictví, finance, pojištění a nemovitosti s čistým Indexem trhu práce 56 procent. V porovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnavatelé v tomto odvětví hlásí nárůst optimismu o 32 procentních bodů, a v meziročním srovnání posílení dokonce o 50 procentních bodů.

Zlepšení náborových příležitostí očekávají ve třetím čtvrtletí 2022 všechny čtyři kategorie podle velikosti českých organizací. Proti minulému čtvrtletí i v meziročním srovnání se náborový optimismus mírně snížil v kategorii velké organizace nad 250 zaměstnanců. Míra optimismu je aktuálně vyrovnaná ve všech kategoriích podle velikosti.

Nejvíce se bude nabírat v Čechách

V období od července do září 2022 zaměstnavatelé v Čechách, na Moravě i ve Slezsku očekávají nárůst počtu zaměstnanců. V porovnání s předchozím čtvrtletím i v meziročním srovnání náborové plány posílily ve všech regionech.

Nejsilnější snahu firem nabírat mohou očekávat uchazeči o zaměstnání v Čechách, kde průzkum naměřil index 24. Proti minulému čtvrtletí Index v tomto regionu posílil o dvacet a v meziročním srovnání o devatenáct procentních bodů, což jsou zároveň nejvyšší mezikvartální a meziroční nárůsty v rámci regionů.

Celosvětový čistý index trhu práce je 32 procent, když 47 procent zaměstnavatelů bude nabírat a patnáct procent propouštět. Zaměstnavatelé na celém světě nadále očekávají po sezónním očištění nárůst počtu zaměstnanců s výjimkou Řecka. Nejsilnější náborové plány na příští tři měsíce jsou hlášeny v Mexiku (59), Brazílii (54) a Indii (51), nejslabší v Řecku (-1), Japonsku (čtyři) a Tchaj-wanu (tři procenta).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...