Česko se chystá na odpojení od ruské ropy. Jsme na to připraveni lépe než Maďarsko, říká Bartoň

3 minuty
Události: Česko a snížení závislosti na ruské ropě
Zdroj: ČT24

Česko nyní řeší, jak se připravit na možnost, že by ropa z Ruska přestala na čas proudit a na trhu jí v tu chvíli nebylo dost. Nyní má zásoby ve skladech hmotných rezerv přibližně na devadesát dní. Zhruba padesát procent ropy do Česka už nyní přichází z jiných států. A to přes ropovod TAL do Ingolstadtu a pak dále do rafinerie v Kralupech. A právě to je podle odborníků nejlepší varianta, jak do země surovinu dostat, pokud by neproudila z Ruska. Kapacita ropovodu mezi Itálií a Německem by se ale musela navýšit.

„Bude to vyžadovat vložení investičních prostředků. V této záležitosti samozřejmě jedná státní firma Mero a uvidíme, jaký bude závěrečný výsledek,“ říká mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. Podle něj je tato cesta pro Česko nejpřijatelnější. „Proto je také logické, že žádáme odklad, potřebujeme se časově připravit,“ dodal.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už byl vznesen požadavek na rozšíření kapacity ropovodu TAL. „Jednal jsem o tom i bilaterálně s některými zeměmi, teď to probíhá, už se to posunulo do té pracovnější úrovně. Nyní probíhá ze strany akcionářů připomínkovací proces,“ uvedl.

Česko rychle plní i zásobníky na zemní plyn, kompletní přerušení odběru z Ruska ale v šestém sankčním balíčku není. Zásobníky jsou nyní naplněné víc než z poloviny. Na rozdíl od ropy je ale Česká republika na zemním plynu z Ruska závislá téměř ze sta procent.

Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO) je nynější situace velkým ponaučením do budoucna. „Především Německo v minulosti udělalo velkou chybu, že vsadilo jen na ruskou kartu, odklon od jaderné energie a tak dále. A teď za to platí daň a my s ním,“ řekla v pořadu 90'.

Dodala, že EU nesmí spoléhat na nestabilní partnery. „Prioritou Evropy v nadcházející době bude nezávislá energie a energetická politika,“ uvedla s tím, že cílem je nyní odklon od ruských dodavatelů. 

23 minut
90’ ČT24: Europoslankyně Dita Charanzová a europoslanec Jiří Pospíšil o závislosti na ruské ropě
Zdroj: ČT24

Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) by i v případě poskytnutí výjimky od EU mělo Česko udělat maximum, aby ji nevyužilo celou. „Ten tlak by měl být mnohem intenzivnější, aby v případě, že to bude rok a půl, když bude přijatý šestý balíček, tak abychom se co nejdříve dohodli na rozšíření ropovodu,“ dodal.

„Prioritou je transalpinský ropovod, který vede z Terstu do Ingolstadtu, ten my zatím využíváme v objemu tří milionů kubíků ročně pro rafinerii Kralupy – jsou to neruské ropy, pro nás je ideální variantou připravovat se na zvýšení kapacity tohoto ropovodu asi v objemu řádově čtyř milionů tun,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Bartoně bude odstřižení od ropy nejmenší problém

V pořadu 90' také uvedl, že v případě odříznutí bude ropa pro Česko nejmenší a pro Rusko největší problém. „Rusko polovinu své ropy vyváží do Evropy. Nyní to, co by vyváželo do Česka a do Maďarska je relativně malý zlomek z toho celku. Skutečně by na polovinu snížila svůj výkon a na to už nemá ani záložní kapacity, aby chytala ropu, která stále prýští ze země, aby ji mohla skladovat. Vznikne i logistický problém,“ řekl. 

Podle Bartoně by Česko situaci mohlo zvládnout i jen s dodávkami ropovodů TAL a IKL. Důležité podle něj je načasování. „Kapacita je, pokud se dobře načasuje. Že ji čerpáte, i když ropu zrovna nepotřebujete a skladujete v kapacitách. Dobrým managementem by se to mělo lépe dát ukočírovat než v Maďarsku a Slovensku. Z těchto tří zemí jsme na to určitě připraveni nejvíce,“ zdůraznil a dodal, že dvouletý odklad na přípravu odstřižení se od ruské ropy by mohl stačit.

17 minut
90’ ČT24: Ekonom Petr Bartoň o dodávkách ruské ropy
Zdroj: ČT24

„Nejdůležitější bude přizpůsobit naše ropu zpracující závody, které jsou v Litvínově primárně nastaveny na ruskou ropu,“ uvedl. Nejhorší je však podle něj nejistota, že za dva roky zde bude stále platit bojkot ruské ropy, „protože jakékoliv investorské plány pro přeměnu technologie jsou závislé na tom, že tady nebude alternativa a že je to nezbytně nutné pouze pokud bojkot bude dostatečně dlouhý.“

Bartoň dodal, že z pohledu investora by byla nejhorší varianta, kdyby případně za dva roky lidé vyšli do ulic a chtěli levnou ruskou ropu. Pokud by například skončila válka a změnil se systém v Rusku. „A v ten moment odolat pokušení nevrátit se k ruské ropě bude strašně těžké a to zpětně znehodnotí všechny ty investice do změny,“ míní.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...