Česko se chystá na odpojení od ruské ropy. Jsme na to připraveni lépe než Maďarsko, říká Bartoň

Nahrávám video
Události: Česko a snížení závislosti na ruské ropě
Zdroj: ČT24

Česko nyní řeší, jak se připravit na možnost, že by ropa z Ruska přestala na čas proudit a na trhu jí v tu chvíli nebylo dost. Nyní má zásoby ve skladech hmotných rezerv přibližně na devadesát dní. Zhruba padesát procent ropy do Česka už nyní přichází z jiných států. A to přes ropovod TAL do Ingolstadtu a pak dále do rafinerie v Kralupech. A právě to je podle odborníků nejlepší varianta, jak do země surovinu dostat, pokud by neproudila z Ruska. Kapacita ropovodu mezi Itálií a Německem by se ale musela navýšit.

„Bude to vyžadovat vložení investičních prostředků. V této záležitosti samozřejmě jedná státní firma Mero a uvidíme, jaký bude závěrečný výsledek,“ říká mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. Podle něj je tato cesta pro Česko nejpřijatelnější. „Proto je také logické, že žádáme odklad, potřebujeme se časově připravit,“ dodal.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už byl vznesen požadavek na rozšíření kapacity ropovodu TAL. „Jednal jsem o tom i bilaterálně s některými zeměmi, teď to probíhá, už se to posunulo do té pracovnější úrovně. Nyní probíhá ze strany akcionářů připomínkovací proces,“ uvedl.

Česko rychle plní i zásobníky na zemní plyn, kompletní přerušení odběru z Ruska ale v šestém sankčním balíčku není. Zásobníky jsou nyní naplněné víc než z poloviny. Na rozdíl od ropy je ale Česká republika na zemním plynu z Ruska závislá téměř ze sta procent.

Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO) je nynější situace velkým ponaučením do budoucna. „Především Německo v minulosti udělalo velkou chybu, že vsadilo jen na ruskou kartu, odklon od jaderné energie a tak dále. A teď za to platí daň a my s ním,“ řekla v pořadu 90'.

Dodala, že EU nesmí spoléhat na nestabilní partnery. „Prioritou Evropy v nadcházející době bude nezávislá energie a energetická politika,“ uvedla s tím, že cílem je nyní odklon od ruských dodavatelů. 

Nahrávám video
90’ ČT24: Europoslankyně Dita Charanzová a europoslanec Jiří Pospíšil o závislosti na ruské ropě
Zdroj: ČT24

Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) by i v případě poskytnutí výjimky od EU mělo Česko udělat maximum, aby ji nevyužilo celou. „Ten tlak by měl být mnohem intenzivnější, aby v případě, že to bude rok a půl, když bude přijatý šestý balíček, tak abychom se co nejdříve dohodli na rozšíření ropovodu,“ dodal.

„Prioritou je transalpinský ropovod, který vede z Terstu do Ingolstadtu, ten my zatím využíváme v objemu tří milionů kubíků ročně pro rafinerii Kralupy – jsou to neruské ropy, pro nás je ideální variantou připravovat se na zvýšení kapacity tohoto ropovodu asi v objemu řádově čtyř milionů tun,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Bartoně bude odstřižení od ropy nejmenší problém

V pořadu 90' také uvedl, že v případě odříznutí bude ropa pro Česko nejmenší a pro Rusko největší problém. „Rusko polovinu své ropy vyváží do Evropy. Nyní to, co by vyváželo do Česka a do Maďarska je relativně malý zlomek z toho celku. Skutečně by na polovinu snížila svůj výkon a na to už nemá ani záložní kapacity, aby chytala ropu, která stále prýští ze země, aby ji mohla skladovat. Vznikne i logistický problém,“ řekl. 

Podle Bartoně by Česko situaci mohlo zvládnout i jen s dodávkami ropovodů TAL a IKL. Důležité podle něj je načasování. „Kapacita je, pokud se dobře načasuje. Že ji čerpáte, i když ropu zrovna nepotřebujete a skladujete v kapacitách. Dobrým managementem by se to mělo lépe dát ukočírovat než v Maďarsku a Slovensku. Z těchto tří zemí jsme na to určitě připraveni nejvíce,“ zdůraznil a dodal, že dvouletý odklad na přípravu odstřižení se od ruské ropy by mohl stačit.

Nahrávám video
90’ ČT24: Ekonom Petr Bartoň o dodávkách ruské ropy
Zdroj: ČT24

„Nejdůležitější bude přizpůsobit naše ropu zpracující závody, které jsou v Litvínově primárně nastaveny na ruskou ropu,“ uvedl. Nejhorší je však podle něj nejistota, že za dva roky zde bude stále platit bojkot ruské ropy, „protože jakékoliv investorské plány pro přeměnu technologie jsou závislé na tom, že tady nebude alternativa a že je to nezbytně nutné pouze pokud bojkot bude dostatečně dlouhý.“

Bartoň dodal, že z pohledu investora by byla nejhorší varianta, kdyby případně za dva roky lidé vyšli do ulic a chtěli levnou ruskou ropu. Pokud by například skončila válka a změnil se systém v Rusku. „A v ten moment odolat pokušení nevrátit se k ruské ropě bude strašně těžké a to zpětně znehodnotí všechny ty investice do změny,“ míní.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 1 hhodinou

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 18 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...