Ukrajina přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka. Gazprom ale jinou trasu odmítl

Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Firma tento krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil. Upozornila, že ke splnění tranzitních závazků vůči evropským partnerům je možné dočasně převést kapacitu na stanici Sudža, která se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou. Tento postup však odmítá ruská plynárenská společnost Gazprom. Pokud Rusko tok plynu nepřesměruje, mohou dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu klesnout až o třetinu, varoval šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Jurij Vitrenko.

Současná situace podle GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov nacházející se na okupovaných územích. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou pro zhruba 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně, což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.

Ruský plynárenský gigant Gazprom uvedl, že Ukrajina ho o plánovaném přerušení tranzitu – od středečních sedmi hodin ráno – přes stanici Sochranovka informovala a navrhla přesun tranzitu na stanici Sudža. Podle Gazpromu však není technologicky možné převést přepravu plynu na nový vstupní bod.

Ceny plynu rostou

„Dopady (tohoto kroku) mohou být značné. Plynovod Sojuz (přes Sochranovku) přivádí až třetinu veškerého zemního plynu do Evropy, zejména do té střední, do zemí, jako je Německo, Rakousko, Slovensko a také Česko. Už jen na oznámení ukrajinských úřadů reagovaly trhy v obavách, že od zítřka může být plynu nedostatek, nárůstem cen o několik jednotek procent. Až k tomu kroku Ukrajina ve čtvrtek fakticky přistoupí, může to být ještě mnohem víc,“ uvedl zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

„Zatím není jasné, kdo to rozhodnutí učinil – jestli správce systému, nebo vláda v Kyjevě. Faktem zůstává, že ukrajinská vláda dlouhodobě vyzývala státy EU, aby odstoupily od dodávek zemního plynu a neplatily Moskvě peníze na vedení útočné války,“ dodal zpravodaj Papadopulos s tím, že Kyjev se k situaci zatím nevyjádřil.

Ukrajina je i po ruské invazi do země 24. února nadále hlavní tranzitní trasou pro ruský plyn do Evropy, připomněla agentura Reuters. Celková smluvní kapacita pro tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy činí 109 milionů krychlových metrů denně. Hlavní cestou je nicméně plynovod Nord Stream 1 vedoucí po dně Baltského moře, napsala agentura DPA. Nord Stream 1 má kapacitu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Podle ukrajinské strany míří ruský plyn na území ovládaná separatisty

GTSOU uvedla, že nemůže provádět operace na Novopskovu kvůli „vměšování okupačních sil do technologických procesů“. Reuters zmínil, že tuto stanici začaly ruské síly okupovat brzo po zahájení invaze. Šéf ukrajinského podniku Serhij Makogon sdělil agentuře Reuters, že ruské okupační síly začaly plyn určený k tranzitu do Evropy posílat do dvou regionů na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty.

Ukrajinský provozovatel GTSOU ve své zprávě poukazuje na zásahy okupačních sil do systému, například na nepovolené odčerpávání plynu. To podle zprávy ohrožuje stabilitu a bezpečnost celého ukrajinského systému pro přepravu plynu. Rovněž upozornil, že firmu Gazprom o hrozbách pro tranzit plynu v důsledku aktivit ruských okupačních sil opakovaně informoval a vyzýval k ukončení zásahů do provozu systému, ale bez výsledku.

Gazprom v úterý uvedl, že nevidí žádné důvody pro přerušení dodávek přes stanici Sochranovka. Dodal, že plní veškeré své závazky vůči odběratelům plynu v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 korun. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
před 2 mminutami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 19 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...