Tohle Rusko nečekalo, ropa je jeho zásadní zdroj příjmů, komentuje Bartuška unijní embargo

Nahrávám video
Václav Bartuška hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Státy Evropské unie by měly podle plánů Evropské komise do konce roku uvalit embargo na ruskou ropu. Některé země včetně Česka sice požadují přechodné období, dokud si nezajistí náhradu, podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky je pro Rusko ale navrhovaná sankce i tak nepříjemným překvapením. Pro Moskvu je totiž ropa zásadním zdrojem příjmů a Západ ukazuje nečekanou jednotu, poznamenal v Interview ČT24.

„My, Slovensko, Rakousko a Maďarsko nemáme přístavy, nemáme moře, budeme mít nějaké zvláštní zacházení i v případě ruského plynu,“ míní Bartuška. Největšími zákazníky Ruska jsou podle něj země na západě od Česka. „Český, slovenský nebo maďarský odběr ropy není tak zásadní,“ dodal s tím, že Rusko aktuálně připravovaný balík sankcí i tak výrazně pocítí. 

„Největší hráči s ruskou ropou přestali obchodovat, největší západní klienti odcházejí, to jsou zásadní změny, které jsou na dlouho. Tohle (Rusové) rozhodně nečekali, ropa je pro Rusko zásadním zdrojem příjmů. Od 24. února jsou překvapeni vlastně stále: jednotou Západu, jeho ochotou dodávat na Ukrajinu zbraně. To je pro ně naprosto nepochopitelné,“ sdělil.

Řekl také, že Rusové byli zvyklí na „své Schrödery“ (vstřícné západní politiky) a současná situace je pro ně „jiným světem“. 

Pomocná ruka z Polska

Podle Bartušky nyní v Česku půjde o posílení italsko-německého ropovodu TAL, aby dokázal dopravit více ropy. „Zásadní debata je v tuto chvíli i o možném oživení ropovodu SEPL, což je ropovod z jihu Francie. V tuto chvíli je zazimován, ale dal by se znovu používat,“ řekl s tím, že tyto kroky se dají provést poměrně rychle. 

Polská společnost PKN Orlen ve středu rovněž oznámila, že v případě zákazu dovozu ruské ropy je schopna zásobovat celou střední a východní Evropu. Na to Bartuška reagoval slovy, že opatrnost je na místě. „Je dobře, že máme dobré partnery, přátele, na druhou stranu to však bude zásadní změna. Obejít se bez ruské ropy bude velký krok,“ reagoval s tím, že nabídka PKN Orlen je reálnou možností, je ale nutné všchny možnosti prověřit. 

Bartuška připomněl, že velká část odběrů ruské ropy už skončila během února a března tohoto roku. Jednalo se o dodávky suroviny po moři. „Teď jde o dodávky ropy přes ropovody – Družbu a další transporty přes přístavy do Evropy. Objem se snižuje, myslím, že ten konec roku je naprosto reálný,“ dodal. 

Trasa ropovodu Družba
Zdroj: ČT24

Odborník na energetickou bezpečnost také připomněl možné riziko eskalace, mohlo by se například stát, že Rusko by samo ropu státům střední Evropy vypnulo. „Ropovod Družba vede přes Ukrajinu a nevíme, jak bude válka na Ukrajině dále vypadat a co se ještě všechno stane,“ sdělil. Bartuška také dodal, že zatím nejsou žádné informace o tom, že by s ropovodem Družba mohlo dojít k nějaké komplikaci. „Stát se ale může takřka cokoliv,“ dodal. 

Bartuška: Tohle už je natrvalo, tím s ruskou ropou končíme

Dříve se hovořilo o tom, že pro Evropu bude problém obejít se hlavně bez ruského plynu. Kvůli Česku, Slovensku, Rakousku a Maďarsku se však ukazuje, že bude komplikové obejít se i bez ropy z Ruska.

„Všichni chápou, že tohle je natrvalo, že tohle je konečný krok. Máme zkušenost s odstavením ropovodu Družba v roce 2019, kdy stál export ruské ropy dva měsíce, zvládli jsme to bez problémů. Tohle bude nová situace, protože už nebude žádné obnovení dodávek z Ruska. Naprosto chápu firmy a vlády, že jsou opatrné,“ míní Bartuška. 

Výhružku Ruska, že s ropou přestane do Evropy dodávat i plyn, Bartuška pokládá za reálné riziko. „Musíme předpokládat, že Rusko odpoví. Také všichni čekáme, s čím přijde Vladimir Putin 9. května na Rudém náměstí,“ uvedl s tím, že by mohlo dojít na další eskalaci konfliktu. 

Bartuška také připomněl, že pokud jde o plyn, Evropa usilovně a aktivně hledá nové dodavatele, jedná o stavbě terminálů pro LNG (zkapalněný plyn) a o posílení dodávek z Norska, Alžírka či Ázerbájdžánu. „Je toho víc, co se odehrává, a česká vláda je v tom velmi aktivní,“ připomněl. 

Podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost se bude evropské plynárenství zásadně měnit. „My to zvládneme. Bude to těžké, bude to nákladné. Pokud Rusko zastaví zemní plyn, bude to jeho vina, a my si s tím poradíme, budeme muset.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 4 hhodinami

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 7 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 12 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...