Pražská plynárenská zdraží části zákazníků plyn, v průměru o 39 procent

Pražská plynárenská od června zdraží části zákazníků plyn, v průměru o 39 procent. Zvýšení ceny se dotkne domácností, které využívají ceník Standard, popřípadě produkty na něj navázané.

Zákazníků využívajících různé cenové produkty fixované nebo nenavázané na základní ceník se zdražení nijak nedotkne, informoval mluvčí společnosti Miroslav Vránek. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 tisíc odběrných míst.

Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření v bytě s ročním odběrem 0,4 megawatthodin (MWh), se zvýší měsíční náklady o 36 korun. Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření a ohřev vody v bytě s ročním odběrem čtyři MWh, se zvednou náklady měsíčně o 363 korun.

Firma zdražovala také od 1. dubna, plyn v základním ceníku v průměru o 15,7 procenta. Předtím společnost obdobným způsobem zvýšila ceny od 31. prosince loňského roku, a to o 7,3 procenta.

„S uvedenou změnou vyčkala společnost na konec topné sezony s cílem zmenšení reálného dopadu na zákazníky. Základní ceník Standard využívají z velké části zákazníci s malou spotřebou, používající zemní plyn například pouze k vaření, kdy zvýšení ceny tak nebude z hlediska celkové částky výrazné,“ uvedla společnost.

Možná půjčka od města na nákup plynu na zimu

Vedení Prahy chce půjčit městské firmě Pražská plynárenská až dvě miliardy korun na nákup plynu na další zimu. Úvěr v úterý schválili radní, definitivně o něm rozhodnou zastupitelé na svém jednání koncem dubna. Radní také schválili takzvané patronátní prohlášení pro banky, u kterých společnost úvěruje. Důvodem podpory jsou ceny plynu, které od loňska prudce rostou.

Významnou roli z pohledu cash flow hrají podle mluvčího Vránka skládané záruky, ať už u operátora trhu, nebo u jiných dodavatelů či provozovatelů, objem a cena uskladněného plynu a v neposlední řadě platební podmínky na straně dodavatelské a odběratelské. Pražská plynárenská nakupuje většinu svých dodávek primárně na virtuálních prodejních bodech od velkých energetických dodavatelů. Objem nakupovaného plynu se pohybuje v rozmezí 12 až 15 terawatthodin za rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 3 hhodinami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá dlouho do noci.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 22 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Evropský pohled