Průměrná mzda v Česku stoupla na 40 135 korun, reálně ale měsíční výdělek klesl

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o čtyři procenta na 40 135 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen ale měsíční výdělek o dvě procenta klesl. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů budou navíc reálné mzdy klesat celý letošní rok.

Za celý rok 2021 se mzda zvýšila o 6,1 procenta na 37 839 korun. Reálně to byl růst o 2,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta na 34 360 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 221 a 65 753 korunami měsíčně.

Nominálně se mzda zvýšila v každém čtvrtletí loňského roku. V prvním kvartálu rostla o 3,4 procenta, ve druhém o 11,5 procenta a ve třetím o 5,7 procenta. Reálná mzda pak klesla pouze v posledním čtvrtletí. V prvním byla vyšší o 1,2 procenta, ve druhém o 8,4 procenta a ve třetím o 1,5 procenta.

V posledním čtvrtletí rostly mzdy nejvíce u činností v oblasti nemovitostí, a to o 14,2 procenta. Zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství pak brali o 9,7 procenta více.

Naopak ve zdravotnictví a sociální péči mzdy klesly o 8,1 procenta. Statistický úřad upozornil, že je to způsobeno vysokou srovnávací základnou z roku 2020, kdy byly vyplaceny odměny za první vlnu koronavirové epidemie. 

Analytici: Mzdy budou po započtení inflace klesat celý letošní rok

Data o vývoji průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí loni jsou začátkem trendu pro celý letošní rok, kdy nárůst mezd nevykompenzuje očekávanou vysokou inflaci. Po celý letošní rok je tak téměř jisté, že v reálném vyjádření budou mzdy klesat. Za celý letošní rok by to mohlo být kolem tří procent.

„Zatímco v roce 2020 byla příčinou pandemie a opatrnost firem, v loňském roce se na nízkém růstu reálných mezd podepsala zrychlující inflace. A ta bude dominantním faktorem i v letošním roce. Při průměrné inflaci přesahující osm procent bude ve většině odvětví obtížné dosáhnout reálného zvýšení mezd,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Propad reálné mzdy ze čtvrtého čtvrtletí 2021 vidíme jako začátek série spíš než ojedinělý úkaz,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Minimálně až do třetího čtvrtletí je podle něj nutné se smířit s meziročním poklesem reálných mezd. „Pro zvýšení své spotřeby musejí domácnosti buďto strávit prací více hodin, nebo musejí čerpat ze svých úspor. Druhé z možností zvýšení spotřeby ovšem teď nenahrává geopolitická situace,“ upozornil.

Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek upozornil, že rostoucí inflaci budou mzdy v letošním roce těžko dohánět. „Vzhledem ke zhoršujícím se vyhlídkám ekonomiky na jedné straně a zesilujícím inflačním tlakům na straně druhé může kupní síla zaměstnanců letos poklesnout o zhruba tři procenta. To samozřejmě pocítí na svých tržbách obchodníci i poskytovatelé služeb, protože jednoznačnou prioritou domácností budou zvyšující se náklady na bydlení, dražší doprava a potraviny, zatímco ostatní výdaje půjdou poněkud stranou,“ řekl.

Vzhledem k dalšímu zrychlení inflace v letošním roce tak podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ani pokračující růst nominálních mezd kolem šesti procent nevykompenzuje růst cen. „Současná ruská agrese na Ukrajině přináší další stagflační vývoj, to je vyšší inflaci a slabší růst, což bude propad reálných mezd v letošním roce dále prohlubovat,“ uvedl. Prozatím očekává propad reálných mezd letos o tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Středula byl znovu zvolen do čela odborové konfederace ČMKOS

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů.
19:35Aktualizovánopřed 58 mminutami

Potřebujeme nové zdroje, uvedla k rozpočtu šéfka Evropské komise

Pokud chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise již dříve hovořila o příjmech z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
před 2 hhodinami

ČEZ představil detaily vzniku dceřiné firmy

Nová firma, do níž chce ČEZ vyčlenit svou nevýrobní část, by měla vzniknout do konce 1. čtvrtletí příštího roku, sdělil v pátek šéf společnosti Daniel Beneš. Následně bude hledat investory. ČEZ chce do dceřiné společnosti vyčlenit ze své současné struktury prodej a distribuci energií, obchodování či energetické služby. Podle analytiků jde o zásadní krok pro připravované zestátnění společnosti. Rozhodovat o něm bude červnová valná hromada firmy.
12:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Poslanci přehlasovali senátní veto zákona o regulaci cen paliv

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.
03:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maximální ceny paliv o víkendu opět o vyšší desítky haléřů vzrostou

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
před 5 hhodinami

VideoK jednotnému měsíčnímu hlášení se zatím přihlásila polovina zaměstnavatelů

Firmy mají poslední týden na registraci k jednotnému měsíčnímu hlášení. Systém, který má nahrazovat až 25 formulářů pro různé úřady, spustil stát 1. dubna. K hlášení se zatím registrovala asi polovina zaměstnavatelů z více než čtyř set tisíc. Podobně jsou na tom zaslané údaje o zaměstnancích, těch má být kolem šesti milionů. Firmy se do konce dubna musejí registrovat a nahlásit všechny zaměstnance. Do 20. května pak podat první měsíční hlášení a nejpozději do konce června doplnit hlášení za první tři měsíce roku. Všechny účetní systémy ale nejsou připravené, což výrazně komplikuje práci mzdovým účetním.
včera v 20:25

VideoTo opatření mělo přijít mnohem dřív, míní Šlachta o cenových stropech paliv

„Je to nástroj, který vláda potřebuje,“ reagoval senátor z klubu ANO a předseda Přísahy Róbert Šlachta na dotaz, proč hlasoval pro zákon o vládní regulaci pohonných hmot. Vadila mu však reakční doba vlády, než zavedla cenové stropy pohonných hmot. „To opatření mělo přijít mnohem dřív,“ domnívá se. Podle Šlachty by měla Evropa urychlit svůj odklon od fosilních paliv. „Když se budeme k Rusku přiklánět a budeme se bavit o ruské ropě, tak Rusku to bude jenom pomáhat,“ vysvětlil. Dále v Interview ČT24 odpovídal na otázky Jiřího Václavka ohledně dostavby dálnice z Brna do Vídně či budoucnosti hnutí Přísaha.
včera v 20:11

Podle Vystrčila Rutteho potěšila Babišova slova, že Česko splní závazky vůči NATO

Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše (ANO), že Praha splní své závazky vůči Severoatlantické alianci, potěšilo generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po svém jednání s Ruttem v Bruselu. Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle Vystrčila ukáže, zda to, co šéf české vlády prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.
včera v 17:28
Načítání...