Turecká lira se propadá. Erdogan zkouší recepty z minulosti a tlačí na centrální banku

Turecká lira prudce oslabuje a inflace se blíží dvaceti procentům. Prezident Recep Tayyip Erdogan tlačí na centrální banku, aby držela úrokové sazby nízko, to ale dál zvyšuje ceny. Turci se zbavují úspor v domácí měně a zahraniční investoři nemají důvěru v nezávislost tureckých finančních institucí. Nepříznivá situace má vliv i na české firmy; například polostátní ČEZ se ale podle svých slov poučil z minulosti a na oslabující liru je připraven.

Video Zpravodaj ČT Václav Černohorský o propadu turecké liry
video

Zpravodaj ČT Václav Černohorský o propadu turecké liry

Zdroj: ČT24

Turecká lira letos oslabila vůči dolaru asi o 45 procent a inflace se vyšplhala do blízkosti 20 procent. Turecká centrální banka od září snížila úrokové sazby celkem o čtyři procentní body na 15 procent, což mnoho ekonomů považuje za ukvapené a lehkovážné. Banka svým postupem vyhověla tlaku ze strany prezidenta Erdogana, který doufá, že nižší náklady na úvěry podpoří ekonomiku.

Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský připomíná, že v minulosti už Erdogan nízké úrokové sazby používal jako recept na ekonomické zotavení, nyní to zkouší znovu. „Sází na to, že pomocí levných úvěrů rozhýbe ekonomickou aktivitu, že se jednoduše zvýší produkce místních firem, že budou přijímat nové lidi, že se zvýší zaměstnanost,“ popisuje korespondent.

Turecký lídr chce hospodářství rozhoupat před parlamentními a prezidentskými volbami v příštím roce. Kdyby se hlasování konala nyní, podle průzkumů by Erdogan ani jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) neuspěli. Většina respondentů přitom právě nepříznivou ekonomickou situaci uvádí jako důvod, proč by současnou garnituru nevolili.

Erdoganova centrální banka

Jak ale upozorňuje opozice, ekonomové a analytici, Erdoganova politika situaci nyní nepomáhá, ale naopak prohlubuje problémy. Spolu s propadem liry totiž zároveň stoupá inflace a už atakuje hranici dvaceti procent, což poškozuje firmy i občany.

„Řada firem je závislá na dovozu energií, polotovarů nebo surovin ze zahraničí. Dovozu v tvrdých měnách, eurech a dolarech. Pro tyto firmy nyní dovoz bude zdražovat, což se zase promítne do růstu cen základních věcí jako jsou pohonné hmoty, potraviny,“ nastiňuje turecké problémy Černohorský. Lidé, kteří mohou, se podle něj nyní zbavují úspor v lirách a kupují za ně zahraniční měny, případně nemovitosti, zlato či kryptoměny.

Zpravodaj ČT také připomíná, že Turecko nezažívá prudký pád své měny poprvé. V 90. letech hyperinflace přispěla k pádu tehdejších vládních kruhů, které vystřídala právě Erdoganova skupina, jež vytvořila příznivé podmínky pro ekonomický růst.

„Technokraté, kterými se tehdy obklopil, jsou nyní pryč, v opozici, Erdogan je obklopen loajalisty, kteří podporují jeho politiku,“ konstatuje Černohorský s tím, že navázání kroků centrální banky a dalších klíčových institucí na Erdoganova přání oslabuje důvěru tureckých střadatelů, ale i zahraničních investorů.

Ve středu turecká centrální banka intervenovala a poprvé po sedmi letech prodala devizy, aby propad liry zmírnila. Krok zdůvodnila „nezdravou cenotvorbou“ na trhu. V reakci na to lira mírně posílila.

Jsme připraveni, tvrdí ČEZ

V Turecku investuje i řada českých firem a dopad tureckých nesnází na jejich hospodaření závisí na tom, jak jsou zajištěny. Například představitelé ČEZu se prý poučili. Polostátní firma měla v Turecku problémy už v minulých letech. „Úvěry financuje v dolarech, ale místní příjmy jsou v tureckých lirách. Už v minulosti skupina ČEZ přiznala, že firmy, ve kterých tu má podíl, utrpěly ztráty v řádech miliard korun,“ ilustruje Černohorský.

Ačkoliv ČEZ nechce upřesnit konkrétnější plány, výhledově se plánuje z Turecka, kde působí od roku 2009, stáhnout. Současné ekonomické potíže ale mohou zkomplikovat hledání zájemců, kteří by převzali tamní aktiva za cenu, kterou si energetická společnost představuje.