Nobelova cena za ekonomii vyzdvihla výzkum pracovního trhu a obohacení analýzy příčinných vztahů

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání.

Medaile s portrétem Alfreda Nobela
Zdroj: ČTK/AP Autor: Fernando Vergara

„Trojice laureátů nám poskytla nový pohled na pracovní trh a ukázala, jaké závěry týkající se příčiny a následků mohou být odvozeny z přírodních experimentů. Tento přístup se rozšířil i do dalších oblastí a znamenal revoluci v empirickém výzkumu,“ uvedla v prohlášení švédská Královská akademie věd. Polovinu ceny dostane Card, o druhou polovinu se rozdělí Angrist a Imbens.

„David Card s využitím přírodních experimentů analyzoval dopady minimální mzdy, imigrace a vzdělání na pracovní trh. Výsledky mimo jiné ukázaly, že zvýšení minimální mzdy nutně nevede ke snížení počtu pracovních míst. Nyní rovněž víme, že na příjmy lidí, kteří se narodili v určité zemi, může mít pozitivní dopad nová imigrace, zatímco lidé, kteří imigrovali v dřívější době, mohou být novou imigrací negativně ovlivněni. A také jsme pochopili, že zdroje ve školách jsou mnohem důležitější pro budoucí úspěch studentů na pracovním trhu, než se předpokládalo,“ uvedla akademie věd.

„Data z přírodních experimentů je ale složité interpretovat. Pokud například o rok prodloužíme povinnou školní výuku pro jednu skupinu studentů, nebude to mít na všechny studenty ve skupině stejný vliv. Někteří studenti by stejně ve studiu pokračovali a význam vzdělání v jejich případě není reprezentativní pro celou skupinu. Otázkou tedy zůstává, zda je možné z prodloužení studia o rok vyvozovat nějaké závěry. V polovině 90. let Joshua Angrist a Guido Imbens tento metodologický problém vyřešili, když ukázali, jak přesné závěry týkající se příčiny a následků lze vyvodit z přírodních experimentů,“ dodala akademie.

Práce laureátů změnila ekonomii díky experimentům

Práce ekonomů, kteří byli oceněni Nobelovou cenou, vyvozuje poznání o světě díky experimentům na základě skutečného chování lidí v reálném prostředí. Zároveň jejich přístup odráží změny v ekonomické vědě v posledních desetiletích, kdy bez využití experimentů a měření nemá odborná práce a její následná aplikace do praxe téměř šanci na úspěch. Inspiraci by si z výsledků tohoto přístupu měly vzít i vlády. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro ČTK.

„Všeobecně panuje přesvědčení, že ekonomie nemá k dispozici možnost provádět pokusy, které jsou přitom v přírodních vědách naprostým základem poznání. Letošní laureáti jsou oceněni za to, že se jim povedlo toto omezení ekonomie aspoň do jisté míry obejít,“ uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa. Využití přirozených pokusů přitom podle něj výrazně zesiluje důvěryhodnost závěrů, které jsou ekonomové schopni z dat vznikajících kolem nás získat ohledně důsledků různých událostí a vládních zásahů.

Podobně se vyjádřil i ředitel think tanku IDEA Jan Švejnar. V současnosti totiž podle něj prakticky nelze v prestižních publikacích zveřejnit práci bez toho, aby nekladla důraz na ekonometrickou a experimentální metodu. „Jsou to empiričtí vědci ekonomie v době, kdy se ekonomie stále více rozděluje, stejně jako fyzika, na teoretickou a empirickou část. Všichni tři se zaobírají zásadní otázkou společenských věd, a to, co způsobuje co. Jsou vynalézaví v tom, že se snaží objevit metody, jak určit, kde je původ nějakého jevu,“ uvedl. Podle něj by se z výsledků jejich práce měly vlády poučit.

„Práce je zcela zásadní, neboť vyvozuje naše poznání o světě podle skutečného chování lidí, v jejich reálném prostředí, nikoli hypotetickém nebo laboratorním. Zároveň se koncentruje na posuzování konkrétních změn hospodářské politiky vlád, nikoli abstraktních a hypotetických,“ uvedl i analytik Natland Petr Bartoň.

Podle něj by si z práce laureátů měli politici vzít ponaučení například tím, že nebudou každou novou hospodářskou politiku začínat vždy k prvnímu lednu. „K prvnímu lednu se toho mění vždy hodně a ekonomové potom nejsou schopni rozpoznat, jestli se lidé chovají jinak kvůli té nebo kvůli jiné změně. Je to neprůkazné… Dalším ponaučením pro politiky může být nesnažit se všechnu hospodářskou politiku centralizovat. Federální státy, které různé hospodářské politiky mění různým tempem a v různých časech, nám toho o lidském chování totiž řeknou více,“ uvedl. 

Letos poslední cena

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.

Nynějším oznámením držitelů Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál udílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (zhruba pětadvacet milionů korun). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).