Nobelovu cenu za ekonomii dostal Richard Thaler. Zkoumá psychologii v ekonomických rozhodnutích

Letošním nositelem Nobelovy ceny za ekonomii je Richard H. Thaler, americký ekonom a profesor behaviorální ekonomie na univerzitě v Chicagu. Porotci ocenili jeho podíl na propojení psychologie a ekonomie. Oznámila to Královská švédská akademie věd.

„Richard Thaler zahrnul realistické předpoklady z oblasti psychologie do analýz rozhodování v ekonomice. Zkoumal důsledky omezené racionality, sociálních preferencí a nedostatku sebeovládání a ukázal, jak tyto lidské rysy systematicky ovlivňují rozhodování jednotlivců i výsledky trhů,“ napsala v odůvodnění švédská akademie.

„Standardní ekonomie předpokládá, že lidé jsou obecně velmi chytří, že nikdy nejednají pod vlivem emocí, že jsou vysoce disciplinovaní a nemají žádné potíže se sebekázní. Máme za to, že tohle ale na většinu lidí nesedí.“

Richard Thaler

laureát Nobelovy ceny

Co se týče omezené racionality, Thaler například ukázal, že nechuť ke ztrátám může vysvětlit, proč si lidé cení stejné věci víc, když ji vlastní, než v opačném případě. Tento fenomén bývá označován jako majetnický efekt.

Sám Thaler uvedl, že jeho nejvýznamnějším zjištěním je, že ekonomové jsou lidé. „Ekonomické modely to musejí brát v úvahu,“ řekl americký vědec v telefonickém rozhovoru se švédskou akademií věd.

„Cena míří bezpochyby do správných rukou. Thaler je jedním z průkopníků současného opětovného uvádění psychologických aspektů do učebnicové ekonomie. Behaviorální ekonomie je totiž právě určitou kombinací ekonomie a psychologie,“ řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Thalerovo ocenění ukazuje na vzrůstající trend uznávání behaviorální ekonomie, uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Thalerovo jméno je vzhledem k jeho bohaté publikační činnosti mezi ekonomy notoricky známé, dodal Marek.

Video Studio ČT24
video

Ředitel CERGE-EI Kejak o novém laureátovi Nobelovy ceny za ekonomii Thalerovi

Behaviorální finance jsou moderním a progresivním směrem finanční teorie, který na rozdíl od tradičních financí předpokládá, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně. Mnoho finančních rozhodnutí je ovlivněno tím, jak lidé informace interpretují a jak podle nich jednají, což není vždy racionální. 

Thaler je podle Kovandy například stoupencem zrušení hotovosti, které by podle něj vedlo ke snížení podílu šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu, tedy také k růstu daňového inkasa, což by umožnilo snížit daně.

Thaler je i spolumajitelem poměrně výdělečného investičního fondu. Záslužná a leckdy i úspěšná je jeho snaha přesvědčit americké firmy, aby u zaměstnanců zavedly automatické zařazení do penzijního spoření s možností kdykoli vystoupit, dodal analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Kdo v krajní situaci zdražil, o zákazníky nakonec přišel

Thaler napsal studii, v níž s kolegou Danielem Kahnemanem zkoumal jednání lidí po sněhové bouři. Ta zvýšila poptávku po lopatách na odhazování sněhu. Vědci se ptali běžných lidí, jestli je fér, že prodejci bezprostředně po bouři využívají situace a cenu lopat zvyšují.

Odpověděli, že není, takové jednání prodejců se jim dokonce protivilo. Ale podle standardní ekonomie nastalo přesně to, co má prodejce lopat v takové chvíli dělat, tedy zvýšit cenu a uspokojovat náhle zesílenou poptávku.

Thaler s Kahnemanem ale doložili, že prodejce, který se tak zachoval a v krajní situaci zdražil, o své zákazníky nakonec přišel. Zdraženou lopatu si u něj lidé sice ještě s nevolí koupili, ale pro další zboží už šli k někomu jinému. „Takže třeba hrábě na jarní práce kupovali u konkurence, ne u toho, kdo je v zimě naštval zdražením lopat,“ vysvětlil Kovandovi před lety Thaler východiska behaviorální ekonomie.

Podle Thalera ohledy na poctivost vůči spotřebitelům mohou bránit firmám zvyšovat ceny v období vysoké poptávky, ale nikoli v dobách rostoucích nákladů.

Poslední letošní Nobelova cena

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.

Oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál udílení těchto prestižních ocenění.

Nobelova cena za mír letos připadla globální občanské koalici Mezinárodní kampaň bojující za zákaz nukleárních zbraní (ICAN).

Laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stal ve čtvrtek britský spisovatel japonského původu Kazuo Ishiguro. Jeho nejslavnějším dílem je román Soumrak dne, který vyšel i v češtině.

Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostali vědci Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young, jejich výzkum přispěl k pochopení cirkadiánního rytmu. V úterý dostali Nobelovu cenu za fyziku Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne – měli klíčovou roli v objevu gravitačních vln na detektoru LIGO.

Nobelovu cenu za chemii obdrželi od stockholmského Karolinského institutu vědci Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson. Jejich výzkum se podíval do nitra buňky, což umožňuje sledovat život na zatím nejmenší možné úrovni.