Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne dostali v úterý 3. října Nobelovu cenu za fyziku. Mají klíčovou roli v objevu gravitačních vln na detektoru LIGO.
Nobelovu cenu 2017 za fyziku dostali objevitelé gravitačních vln
Stockholmský Karolinský institut v úterý čtvrt hodiny před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku. Dostali ji Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne. Jejich výzkum odhalil gravitační vlny.
Nobelova cena za fyziku
Gravitační vlny před sto lety ve své teorii relativity předpověděl Albert Einstein. Jejich existenci potvrdili američtí vědci v únoru 2016. To, co oznámili, byl signál, který zaregistrovali 14. září roku 2015 během asi půl vteřiny. Čtyři měsíce jej analyzovali, zhruba měsíc připravovali prezentaci.
Jiří Chýla: Potvrzení gravitačních vln je zcela zásadní (zdroj: ČT24)
Signál vycházel ze dvou černých děr, objektů s mimořádně velkou hustotou, které kolem sebe obíhaly a nakonec se spojily. Vlny byly produktem této kolize, k níž došlo 1,3 miliardy světelných let od Země. Černé díry se srazily a během zlomku vteřiny vyzářily záření, které zaregistroval detektor. Je to první detekce gravitačních vln, čili jde o potvrzení Einsteinovy teorie.
Gravitační záhada
Gravitace, neboli přitažlivost, se šíří ve vlnách jako například světlo. Místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.
Gravitační vlny nabízejí úplně nový pohled na vesmír, díky tomu, že je dokážeme zachytit, může přijít revoluce v astronomii.
- Splynutí dvou černých děr podle předního astrofyzika Kipa Thornea vytvořilo prudkou bouři ve vesmírném času, což vědcům umožňuje sledování jeho poruch v naší části vesmíru. Vyrojily se tak spekulace, zda díky tomuto objevu nebude možné cestovat časem. „Nejsem toho názoru, že nás to dostává jakkoli blíže k cestování časem. A že si přeji, aby tomu tak bylo,“ řekl Thorne.
K objevu došlo s využitím obřích laserových detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) umístěných v amerických státech Louisiana a Washington. Jejich velká vzájemná vzdálenost zaručuje, že nejsou rušeny stejným šumem okolí, například zemětřesením. Signál zachytila obě střediska.
Že to je přelom, za který dostanou vědci Nobelovu cenu, předvídali už v den oznámení objevu nejslavnější fyzici světa. „Bezpochyby hovoříme o Nobelově ceně. Jde o první přímé pozorování černé díry a zároveň potvrzení všeobecné teorie relativity. Vlastnosti černých děr přesně korespondují s předpověďmi, které před sto lety učinil Einstein,“ řekl pro BBC Karsten Danzmann z Institutu Maxe Plancka, který vedl evropskou část výzkumu.
- Rainer Weiss se narodil roku 1932 v Berlíně. Doktorát získal na Massachusetts Institute of Technology v Cambridge, kde je dodnes profesorem fyziky.
- Barry C. Barish se narodil roku 1936 v Omaze. Doktorát si udělal roku 1962 na University of California v Berkeley. V Kalifornii zůstal, v současnosti je profesorem fyziky na California Institute of Technology v Pasadeně.
- Kip S. Thorne se narodil roku 1940 v Loganu. Doktorát má z Princeton University, získal ho roku 1965. Pracuje jako profesor teoretické fyziky na California Institute of Technology v Pasadeně.
Odměna za Nobelovu cenu
Ocenění je druhým ze šestice letošních Nobelových cen. Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční prémie, která bude letos větší než obvykle: ještě loni byla každá kategorie dotována částkou osmi milionů švédských korun (22,5 milionu korun), letos to je o milion švédských korun více.
V dalších dnech tohoto týdne se bude udělovat ocenění za chemii, v pátek za mír a příští pondělí za ekonomii. Datum pro udělení ceny za literaturu zatím nebylo stanoveno. Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostali v pondělí Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Jejich výzkum přispěl k pochopení cirkadiánního rytmu.
- Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.
Loni Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum neobvyklých stavů hmoty, který může v budoucnu přispět k výrobě dokonalejších materiálů využitelných v elektronice či kvantových počítačích.
Horizont k zachycení gravitačních vln (zdroj: ČT24)