Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne dostali v úterý 3. října Nobelovu cenu za fyziku. Mají klíčovou roli v objevu gravitačních vln na detektoru LIGO.
Stockholmský Karolinský institut v úterý čtvrt hodiny před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku. Dostali ji Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne. Jejich výzkum odhalil gravitační vlny.
Gravitační vlny před sto lety ve své teorii relativity předpověděl Albert Einstein. Jejich existenci potvrdili američtí vědci v únoru 2016. To, co oznámili, byl signál, který zaregistrovali 14. září roku 2015 během asi půl vteřiny. Čtyři měsíce jej analyzovali, zhruba měsíc připravovali prezentaci.
Signál vycházel ze dvou černých děr, objektů s mimořádně velkou hustotou, které kolem sebe obíhaly a nakonec se spojily. Vlny byly produktem této kolize, k níž došlo 1,3 miliardy světelných let od Země. Černé díry se srazily a během zlomku vteřiny vyzářily záření, které zaregistroval detektor. Je to první detekce gravitačních vln, čili jde o potvrzení Einsteinovy teorie.
Gravitační záhada
Gravitace, neboli přitažlivost, se šíří ve vlnách jako například světlo. Místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.
- Splynutí dvou černých děr podle předního astrofyzika Kipa Thornea vytvořilo prudkou bouři ve vesmírném času, což vědcům umožňuje sledování jeho poruch v naší části vesmíru. Vyrojily se tak spekulace, zda díky tomuto objevu nebude možné cestovat časem. „Nejsem toho názoru, že nás to dostává jakkoli blíže k cestování časem. A že si přeji, aby tomu tak bylo,“ řekl Thorne.
K objevu došlo s využitím obřích laserových detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) umístěných v amerických státech Louisiana a Washington. Jejich velká vzájemná vzdálenost zaručuje, že nejsou rušeny stejným šumem okolí, například zemětřesením. Signál zachytila obě střediska.
Že to je přelom, za který dostanou vědci Nobelovu cenu, předvídali už v den oznámení objevu nejslavnější fyzici světa. „Bezpochyby hovoříme o Nobelově ceně. Jde o první přímé pozorování černé díry a zároveň potvrzení všeobecné teorie relativity. Vlastnosti černých děr přesně korespondují s předpověďmi, které před sto lety učinil Einstein,“ řekl pro BBC Karsten Danzmann z Institutu Maxe Plancka, který vedl evropskou část výzkumu.
- Rainer Weiss se narodil roku 1932 v Berlíně. Doktorát získal na Massachusetts Institute of Technology v Cambridge, kde je dodnes profesorem fyziky.
- Barry C. Barish se narodil roku 1936 v Omaze. Doktorát si udělal roku 1962 na University of California v Berkeley. V Kalifornii zůstal, v současnosti je profesorem fyziky na California Institute of Technology v Pasadeně.
- Kip S. Thorne se narodil roku 1940 v Loganu. Doktorát má z Princeton University, získal ho roku 1965. Pracuje jako profesor teoretické fyziky na California Institute of Technology v Pasadeně.
Odměna za Nobelovu cenu
Ocenění je druhým ze šestice letošních Nobelových cen. Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční prémie, která bude letos větší než obvykle: ještě loni byla každá kategorie dotována částkou osmi milionů švédských korun (22,5 milionu korun), letos to je o milion švédských korun více.
V dalších dnech tohoto týdne se bude udělovat ocenění za chemii, v pátek za mír a příští pondělí za ekonomii. Datum pro udělení ceny za literaturu zatím nebylo stanoveno. Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostali v pondělí Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Jejich výzkum přispěl k pochopení cirkadiánního rytmu.
- Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.
Loni Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum neobvyklých stavů hmoty, který může v budoucnu přispět k výrobě dokonalejších materiálů využitelných v elektronice či kvantových počítačích.
