Škoda Auto do konce roku výrazně omezí či zastaví výrobu. Na vině je nedostatek čipů

Nahrávám video

Automobilka Škoda Auto od pondělí 18. října výhledově do konce roku výrazně omezí či zcela zastaví výrobu ve všech třech svých českých závodech. Důvodem jsou chybějící čipy, které se používají v palubní elektronice. Firma se zaměří na dokončení velkého množství rozpracovaných vozů. Informoval o tom vedoucí komunikace podniku Tomáš Kotera.

Podle Škody může za nedostatek polovodičů snížení produkce výrobců v Asii, a to kvůli pandemii koronaviru. Nejde o první zastavení výroby ve Škodě kvůli chybějícím čipům. Naposledy stály výrobní linky v týdnu od 27. září. Výroba se kvůli pandemii koronaviru zastavila také loni, zaměstnanci byli doma od 18. března do 27. dubna.

„Následky tvrdě zasáhly celý automobilový průmysl, některé konkurenční značky své závody již kompletně uzavřely do konce roku 2021. Této globální krizi se nedokáže vyhnout ani společnost Škoda Auto. Také my budeme muset výrobu výhledově od 42. kalendářního týdne do konce roku výrazně omezit, případně úplně zastavit,“ řekl ČTK Kotera.

„Problém Evropy je v tom, že je závislá na čipech z Asie, a není schopna pokrýt svoji poptávku na jiných trzích. Koronavirová krize se promítla i do výroby v Číně a do Evropy jich zkrátka neproudí dostatek,“ říká Michaela Nováková z ekonomické redakce ČT.

Nahrávám video

Dokončení automobilů a nedostatek čipů

Škoda bude dokončovat vozy, kterým kvůli nedostatku čipů chybí některé součástky. Počet rozdělaných skladovaných vozů se dlouhodobě pohybuje mezi třiceti a padesáti tisíci. „Proto se ze všeho nejdříve soustředíme na dokončení těchto automobilů, abychom je mohli co nejrychleji dodat našim zákazníkům,“ řekl Kotera.

„Těch čipů je potřeba obrovské množství – například Fabie jich potřebuje 450, Enyaq více než tisíc. Momentálně se na trhu svádí boje o každý jeden čip,“ říká Nováková. Jsou všude, odpalují airbag, pomáhají s posilovačem řízení a parkovacími senzory, nebo hlídají tlak v pneumatikách. Bez čipů nejde ani stáhnout okénko. Nejvíc jich je v řídících jednotkách.

„Ty nejjednodušší čipy můžou stát řádově koruny, ty složitější řádově tisíce. Je to přesně dáno tou plochou čipu a jakou technologií je udělaný,“ popisuje Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Auta samozřejmě jezdila i před vynálezem čipů. Díky nim ale klesla spotřeba paliva i emise. Zároveň sledují i různé asistenty řízení včetně ABS a zvyšují tak bezpečnost i pohodlí jízdy.

Málokterá automobilka podle Novákové doteď oznamovala kroky na tak dlouhou dobu dopředu. „Většinou přicházela zpráva, že firma zastavuje výrobu na určité kratší období. Škoda ale evidentně už teď ví, že situace do konce roku lepší nebude,“ vysvětluje Nováková.

„Důležitým faktem je, že Škoda neříká ‚zavíráme‘. Říká, že se bude snažit vyrábět, ale že bude pravděpodobně nutné nějakým způsobem omezovat výrobu,“ doplňuje redaktorka.

Priorita jsou zaměstnanci

Prioritou firmy je podle Kotery zajištění pracovních míst i odpovídající výše náhrady mzdy zaměstnanců. Ti nyní zůstávají doma za pětaosmdesát procent průměrné mzdy, podle odborů ale hrozí snížení na osmdesát procent. „Předpokládáme, že výroba polovodičů se v druhé polovině roku 2022 opět začne postupně rozbíhat. Celá situace spojená se zásobováním by se měla následně zklidnit,“ řekl Kotera. Firma zaměstnává 34 tisíc českých pracovníků.

 „To naznačuje, že i odborům dochází závažnost té situace, zkrátka ta firma nevydělává tolik, kolik se předpokládalo. Také se omezují některé směny, noční či víkendové – to byly peníze, na které byli zaměstnanci zvyklí,“ tvrdí Nováková.

Škoda Auto loni dodala celosvětově přes jeden milion aut. Provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než sto trzích.

Podle Novákové je nutné se připravit na to, že omezení výroby bude mít dopad tuzemskou ekonomiku. „Automobilový průmysl dává do českého HDP zhruba deset procent. Do odhadů HDP se situace zcela určitě propíše.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 7 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 9 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 18 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.