Počet i podíl lidí, kteří šli do starobní penze předčasně a mají kvůli tomu trvale krácený důchod, roste. Na konci prvního čtvrtletí sníženou částku pobíralo téměř 28 procent seniorek a seniorů, tedy celkem 656 700, jak vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V průměru od ní měsíčně dostávali 13 738 korun a měli tak zhruba o 1600 korun méně než ti, kteří nastoupili do penze v řádném termínu.
Česká společnost stárne a seniorů a seniorek přibývá. Na konci prvního čtvrtletí úřad vyplácel celkem 2,39 milionu starobních důchodů. Růst počtu penzistů brzdí ale postupné odsouvání věkové hranice pro nástup na odpočinek. U mužů se každoročně posouvá o dva měsíce a u žen o čtyři. V Česku je nyní věk odchodu do důchodu zastropován na 65 let.
S přibývajícím počtem starobních důchodců roste také ale počet těch, kteří chodí do penze předčasně, a zvedá se i jejich podíl. Před deseti lety v předčasném důchodu byla necelá pětina seniorů a seniorek, celkem jich tak na konci prvního čtvrtletí 2011 bylo 437 800. V roce 2005 mělo krácenou částku kvůli dřívější penzi 285 200 mužů a žen, tedy necelých patnáct procent tehdejších starobních důchodců. V roce 2000 předčasné důchody tvořily zhruba devět procent vyplácených starobních penzí. Pobíralo je 175 700 lidí.
Do předčasného důchodu je možné jít tehdy, pokud má člověk potřebnou dobu pojištění a do řádného termínu mu zbývají nejvýš tři roky. Potřebná doba placení odvodů trvá v Česku 35 let. Se zvyšujícím se důchodovým věkem se postupně prodlužuje i předčasný důchod, a to ze tří na pět let. Při důchodovém věku 65 let tak bude možné jít do penze v 60 letech.
Důchod se skládá ze dvou částí. Solidární pevná část je stejná pro všechny a letos činí 3550 korun. V zásluhové výměře se pak odráží počet odpracovaných let a výše odvodů z výdělků. Tato část se při předčasném důchodu o určité procento za každý rok snižuje. Když člověk naopak „přesluhuje“, může si důchod mírně zvednout.
Český důchodový systém posuzovala loni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Doporučila mimo jiné zkrátit povinnou dobu pojištění na 25 let a navázat důchodový věk na délku života. Ta se v Česku v minulých letech postupně prodlužovala. Podle OECD by se od poloviny 30. let mohla důchodová hranice dál posouvat o necelý měsíc ročně. V 66 letech by se tak začalo chodit do penze za víc než dvě desetiletí.
Podle odborů ale není možné důchodový věk dál oddalovat. Předáci tvrdí, že řada lidí déle pracovat nezvládne. Žádají také dřívější důchod pro náročné profese. Návrh zákona s tímto opatřením představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) jako součást své reformy. Dřívější penze by se podle plánu mohla týkat zhruba desetiny zaměstnanců, tedy více než čtyři sta tisíc. Podle expertů by stát měl ale naopak přispět k tomu, aby lidé nemuseli náročné práce tolik vykonávat. Podpořit by měl robotizaci i rekvalifikace a celoživotní učení.
