Coca-Cola slaví půlstoletí v Česku. Dříve symbol Západu, nyní běžná součást každodenního života

18 minut
Byznys ČT24: 50 let výroby Coca-Coly v Česku
Zdroj: ČT24

Coca-Colu přivezla americká armáda v roce 1945 a její vojáci ji tehdy měnili za plzeňské pivo. Než si ale mohli Češi tento nápoj běžně koupit v obchodě, trvalo to ještě mnoho let. První láhev se v tehdejším Československu vyrobila přesně před padesáti lety. Licenci na výrobu získal podnik Fruta Brno. V současnosti v Česku podnik vyrobí jedenáctkrát více litrů nápoje než před padesáti lety a v nejbližším období se chce soustředit na expanzi či nízkokalorický trend, přiblížil v pořadu Byznys ČT 24 ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Dan Timotin.

První Coca-Colu vyrobenou na území tehdejšího Československa ochutnali zákazníci v roce 1971. Tehdy za ni zaplatili od dvou korun a 50 haléřů až po sedm korun. Pro představu, kilový bochník chleba tehdy vyšel na 2,50. Na rozdíl od chleba ale sehnat Coca-Colu nebylo vůbec jednoduché.

„V Československu se Coca-Cola před rokem 1971, než začala vlastní výroba ve Frutě Modřice, dala sehnat bohužel pouze v Tuzexu za poukázky. Potom byla v maloobchodě a byla samozřejmě i v restauracích, v letadlech a v jídelních vozech,“ přiblížil prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů Jiří Pražan.

Československo se po Bulharsku, Maďarsku a Jugoslávii stalo čtvrtou socialistickou zemí, kde se Coca-Cola začala vyrábět, a to po čtyřech letech vyjednávání. „V roce 1968, v období oteplení vztahů se Západem, začaly původní rozhovory mezi Coca-Colou Company a Frutou. Do toho přišly události roku 68, takže si myslím, že v tom byl i kus osobní statečnosti tehdejšího vedení Fruty Brno, že to dotáhli do zdárného konce a výroba byla zahájena,“ říká k začátkům výroby Pražan.

V roce 1988 se přidaly další příchutě a další výrobna v Karlových Varech. O pět let později se Coca-Cola začala vyrábět v pražských Kyjích a tam se stáčí dodnes. Podle Pražana Coca Cola Amatil převzala zdejší závod, ale ten se musel na půl roku zavřít. Přestože byl nový, nesplňoval náročné technologické podmínky. „Třeba úpravna vody, protože městská voda se upravuje, aby výsledný nápoj byl stejný na celém světě,“ vysvětluje.

Kromě Coca-Coly si v té době Češi a Slováci mohli koupit třeba Kofolu, Prago Colu, pomerančové džusy nebo malinovku. Americký nápoj byl však symbolem Západu, svobody a cestování. Možná i proto se jen během prvního roku v Československu vyrobilo 73 756 560 lahví.

V současnosti není k mání už jen ikonická 250 ml láhev, ale jak konstatuje ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Dan Timotin, k dispozici je již celkem devět variant. „Posunuli jsme se z 18 milionů litrů na jedenáctinásobek,“ přiblížil.

Základní principy výroby jsou i po padesáti letech stejné. Došlo však k modernizaci, automatizaci a také zvýšení standardu kvality. Zatímco dříve podle ředitele pracovalo na výrobní lince asi šestnáct pracovníků, aktuálně jsou v nejmodernějších provozech pouze tři a všichni specialisté na informační a telekomunikační technologie.

Ať už se vyrábí kdekoliv, chutnat musí stejně

Zatímco na začátku devadesátých let v pražských Kyjích kolou plnili 250 ml nové láhve, takzvané sukničky, teď v závodě v Teplicích nad Metují vznikají už více než dvě stovky různých produktů.

„Během celého roku tady vyrábíme přes dvě stě milionů litrů. My to počítáme na takzvané fyzické přepravky, tak těch je zhruba 45 milionů za rok. Máme zhruba 35 tisíc odběratelů, od těch největších po ty nejmenší, ale zároveň vyrábíme i pro spoustu dalších trhů v Evropě, což je 28 zemí,“ uvedl provozní ředitel Coca-Cola HBC ČR a SR Jan Turek.

Ať už se Coca-Cola vyrábí kdekoliv, musí chutnat stejně. „Složení nápoje se může lišit snad právě jenom tím, jakou používáme v každé zemi vodu. Druh sladidla, ale vlastně ten hlavní vstup, to znamená sirup, je pro všechny státy a pro všechny výrobní závody stejný,“ dodává Turek.

Kompletní receptura Coca-Coly je přísně tajná a uložená v trezoru v americké Atlantě, složení je ale známé a za padesát let se příliš nezměnilo. Základ prvotní receptury tvořil kokain a francouzské víno, nyní je to sirup, který do výroben přijíždí už hotový. Než se z něj stane černá colová limonáda, musí projít desítkami různých procesů. A k zákazníkovi se z výrobny dostane během několika dní.

Investice pokračují, recyklovatelného plastu přibývá

Za posledních pět let firma podle Timotina investovala více než dvě miliardy korun do modernizace. „Jedná se o nejšpičkovější závody, které máte v Praze, v České republice, srovnatelné se zbytkem světa,“ přibližuje s tím, že investice budou pokračovat i nadále. Dodal, že neustaly ani během covidu. Jednalo se například o půlbilionovou investici, kerá propojí výrobní linku se skladem a následně s nakládkou.

Česká republika by se podle ředitele mohla stát ve výrobě jednotlivých značek Coca-Coly i soběstačná, nyní dováží zhruba pět procent. Přesné datum však neuvedl . „To záleží na určitých produktech, které jsou vyhodnocovány na skupinové úrovni, a také do značné míry na místní poptávce,“ vysvětlil.

Vyšší výroba ale znamená také více odpadu. Dobrovolníci z ekologických organizací z 55 zemí vyhodnotili, že největší podíl odpadu v životním prostředí tvořily právě PET láhve nápojů společnosti Coca-Cola, druhé nejčastější pak byly obaly od společnosti Pepsi, následovalo Nestlé, Unilever a Mondeléz, pod kterou spadají čokolády Milka nebo třeba sušenky Opavia.

Podle ředitele si firma stanovila v tomto ohledu jasné cíle – do roku 2025 chtějí dosáhnou padesáti procent recyklovatelného plastu používaného v PET láhvích. „A do roku 2030 bychom chtěli stahovat veškeré PET láhve z trhu a pomáhat budovat cirkulární ekonomiku,“ přiblížil Timotin. V případě balených vod značky Natura by podle něj měly být veškeré PET lahve z recyklovaného plastu už do konce léta.

Z lahví mizí kalorie

Podle časopisu Forbes je Coca-Cola šestou nejcennější značkou na světě. Řadí se tak mezi giganty jako Apple, Google anebo třeba Facebook. V žebříčku dvaceti nejcennějších značek jsou jen dvě v oblasti jídla a nápojů. Kromě Coca-Coly ještě McDonalds.

Aktuálně firma podle ředitele nemá ve výhledu specifický plán na akvizice nové značky, i když nevyloučil, že i to se může změnit. V současnosti se ale chce především soustředit na expanzi. „Na to, abychom poskytovali větší výběr a abychom splňovali trendy na trhu a ty, které rostou,“ uvedl Timotin. Jedním takovým je například rostoucí poptávka po nízkokalorických nápojích nebo těch s nulovou kalorickou hodnotou.

„Třicet procent spotřebitelů koly preferují Zero, v nadcházejících dnech ji tak uvidíme na trhu v novém tvaru. Bude to ikonický nový design a také nová příchuť, která bude blíže té originální chuťi Coca-Coly,“ specifikoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zástupci sedmi politických uskupení debatovali tři měsíce před volbami

Zástupci sedmi politických uskupení diskutovali tři měsíce před volbami o bezpečnosti, ekonomice a společenských problémech. Debaty speciálního vysílání Událostí, komentářů se účastnili místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09), senátor Ondřej Lochman (STAN), ekonomka a krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní), poslanec a krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš, marketér a krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) a ekonom a krajský volební lídr Motoristů Vladimír Pikora (nestr.). Do diskuze byli pozváni zástupci těch stran a hnutí, které mají na základě průzkumů šanci se dostat do sněmovny. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
22:01Aktualizovánopřed 12 mminutami

Dávat víc peněz na obranu je fér, míní Zajíček. Kde na to vzít? ptá se Středula

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.
před 8 hhodinami

ČNB oslabila korunu a přivodila inflaci, velká chyba, říká Michl

„Nad inflací ještě nemáme vyhráno ze dvou důvodů – před covidem byly příliš dlouho nulové úrokové sazby, vytvořila se tak spousta nových peněz. A pak Česká národní banka udělala velkou chybu a sama přivodila inflaci tím, že oslabila korunu. Tam jsme doopravdy chybovali a nesmíme to znovu dopustit,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Ninou Ortovou guvernér centrální banky Aleš Michl s odkazem na působení svého předchůdce ve funkci Jiřího Rusnoka.
před 17 hhodinami

Koruna se startem léta posiluje, turisté v cizině ušetří

Koruna posílila vůči euru, což pro Čechy znamená, že se pro ně státy eurozóny stávají výhodnějšími destinacemi na léto. Levnější pro ně budou nejen hotely, ale i suvenýry a občerstvení. Euro aktuálně stojí 24,65 koruny, což je nejméně za poslední rok. Koruna ale posílila i k řadě jiných měn, takže jsou pro Čechy dostupnější i destinace mimo eurozónu. Vyšší zájem je i o fakultativní výlety, které se platí v místní měně. Díky silné koruně by tak mohl do ciziny vyjet rekordní počet turistů. Analytici věří, že česká měna bude na konci prázdnin ještě silnější.
včera v 21:38

Česko spolu se sedmnácti státy EU žádá o změnu obchodování s povolenkami ETS 2

Česko zaslalo Evropské komisi požadavky na změnu obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, označovanými jako ETS 2. Dokument podepsalo dalších sedmnáct států Evropské unie, informovalo ministerstvo životního prostředí. Státy žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek.
včeraAktualizovánovčera v 18:47

Vláda schválila navýšení příplatku pro Vězeňskou službu i celníky

Navýšení stabilizačního příplatku pro Vězeňskou službu (VS) o tři tisíce korun ve středu schválila vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po zasedání vlády řekl, že rozhodnutí se týká také celní správy a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vláda také oznámila, že zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medvěděva.
včeraAktualizovánovčera v 17:18

Evropská komise navrhla klimatický cíl pro rok 2040

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
včeraAktualizovánovčera v 14:37

Šest firem dostalo masivní pokutu za kartely kolem železnic

Celkem 157 milionů korun musí na pokutách zaplatit šestice firem, které se zabývají opravami a modernizací železničních stanic a přejezdů. Podle antimonopolního úřadu (ÚOHS) firmy uzavíraly kartelové dohody a manipulovaly tak s veřejnými zakázkami, které zadávala Správa železnic v letech 2015 až 2021.
včeraAktualizovánovčera v 13:57
Načítání...