Coca-Cola slaví půlstoletí v Česku. Dříve symbol Západu, nyní běžná součást každodenního života

18 minut
Byznys ČT24: 50 let výroby Coca-Coly v Česku
Zdroj: ČT24

Coca-Colu přivezla americká armáda v roce 1945 a její vojáci ji tehdy měnili za plzeňské pivo. Než si ale mohli Češi tento nápoj běžně koupit v obchodě, trvalo to ještě mnoho let. První láhev se v tehdejším Československu vyrobila přesně před padesáti lety. Licenci na výrobu získal podnik Fruta Brno. V současnosti v Česku podnik vyrobí jedenáctkrát více litrů nápoje než před padesáti lety a v nejbližším období se chce soustředit na expanzi či nízkokalorický trend, přiblížil v pořadu Byznys ČT 24 ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Dan Timotin.

První Coca-Colu vyrobenou na území tehdejšího Československa ochutnali zákazníci v roce 1971. Tehdy za ni zaplatili od dvou korun a 50 haléřů až po sedm korun. Pro představu, kilový bochník chleba tehdy vyšel na 2,50. Na rozdíl od chleba ale sehnat Coca-Colu nebylo vůbec jednoduché.

„V Československu se Coca-Cola před rokem 1971, než začala vlastní výroba ve Frutě Modřice, dala sehnat bohužel pouze v Tuzexu za poukázky. Potom byla v maloobchodě a byla samozřejmě i v restauracích, v letadlech a v jídelních vozech,“ přiblížil prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů Jiří Pražan.

Československo se po Bulharsku, Maďarsku a Jugoslávii stalo čtvrtou socialistickou zemí, kde se Coca-Cola začala vyrábět, a to po čtyřech letech vyjednávání. „V roce 1968, v období oteplení vztahů se Západem, začaly původní rozhovory mezi Coca-Colou Company a Frutou. Do toho přišly události roku 68, takže si myslím, že v tom byl i kus osobní statečnosti tehdejšího vedení Fruty Brno, že to dotáhli do zdárného konce a výroba byla zahájena,“ říká k začátkům výroby Pražan.

V roce 1988 se přidaly další příchutě a další výrobna v Karlových Varech. O pět let později se Coca-Cola začala vyrábět v pražských Kyjích a tam se stáčí dodnes. Podle Pražana Coca Cola Amatil převzala zdejší závod, ale ten se musel na půl roku zavřít. Přestože byl nový, nesplňoval náročné technologické podmínky. „Třeba úpravna vody, protože městská voda se upravuje, aby výsledný nápoj byl stejný na celém světě,“ vysvětluje.

Kromě Coca-Coly si v té době Češi a Slováci mohli koupit třeba Kofolu, Prago Colu, pomerančové džusy nebo malinovku. Americký nápoj byl však symbolem Západu, svobody a cestování. Možná i proto se jen během prvního roku v Československu vyrobilo 73 756 560 lahví.

V současnosti není k mání už jen ikonická 250 ml láhev, ale jak konstatuje ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Dan Timotin, k dispozici je již celkem devět variant. „Posunuli jsme se z 18 milionů litrů na jedenáctinásobek,“ přiblížil.

Základní principy výroby jsou i po padesáti letech stejné. Došlo však k modernizaci, automatizaci a také zvýšení standardu kvality. Zatímco dříve podle ředitele pracovalo na výrobní lince asi šestnáct pracovníků, aktuálně jsou v nejmodernějších provozech pouze tři a všichni specialisté na informační a telekomunikační technologie.

Ať už se vyrábí kdekoliv, chutnat musí stejně

Zatímco na začátku devadesátých let v pražských Kyjích kolou plnili 250 ml nové láhve, takzvané sukničky, teď v závodě v Teplicích nad Metují vznikají už více než dvě stovky různých produktů.

„Během celého roku tady vyrábíme přes dvě stě milionů litrů. My to počítáme na takzvané fyzické přepravky, tak těch je zhruba 45 milionů za rok. Máme zhruba 35 tisíc odběratelů, od těch největších po ty nejmenší, ale zároveň vyrábíme i pro spoustu dalších trhů v Evropě, což je 28 zemí,“ uvedl provozní ředitel Coca-Cola HBC ČR a SR Jan Turek.

Ať už se Coca-Cola vyrábí kdekoliv, musí chutnat stejně. „Složení nápoje se může lišit snad právě jenom tím, jakou používáme v každé zemi vodu. Druh sladidla, ale vlastně ten hlavní vstup, to znamená sirup, je pro všechny státy a pro všechny výrobní závody stejný,“ dodává Turek.

Kompletní receptura Coca-Coly je přísně tajná a uložená v trezoru v americké Atlantě, složení je ale známé a za padesát let se příliš nezměnilo. Základ prvotní receptury tvořil kokain a francouzské víno, nyní je to sirup, který do výroben přijíždí už hotový. Než se z něj stane černá colová limonáda, musí projít desítkami různých procesů. A k zákazníkovi se z výrobny dostane během několika dní.

Investice pokračují, recyklovatelného plastu přibývá

Za posledních pět let firma podle Timotina investovala více než dvě miliardy korun do modernizace. „Jedná se o nejšpičkovější závody, které máte v Praze, v České republice, srovnatelné se zbytkem světa,“ přibližuje s tím, že investice budou pokračovat i nadále. Dodal, že neustaly ani během covidu. Jednalo se například o půlbilionovou investici, kerá propojí výrobní linku se skladem a následně s nakládkou.

Česká republika by se podle ředitele mohla stát ve výrobě jednotlivých značek Coca-Coly i soběstačná, nyní dováží zhruba pět procent. Přesné datum však neuvedl . „To záleží na určitých produktech, které jsou vyhodnocovány na skupinové úrovni, a také do značné míry na místní poptávce,“ vysvětlil.

Vyšší výroba ale znamená také více odpadu. Dobrovolníci z ekologických organizací z 55 zemí vyhodnotili, že největší podíl odpadu v životním prostředí tvořily právě PET láhve nápojů společnosti Coca-Cola, druhé nejčastější pak byly obaly od společnosti Pepsi, následovalo Nestlé, Unilever a Mondeléz, pod kterou spadají čokolády Milka nebo třeba sušenky Opavia.

Podle ředitele si firma stanovila v tomto ohledu jasné cíle – do roku 2025 chtějí dosáhnou padesáti procent recyklovatelného plastu používaného v PET láhvích. „A do roku 2030 bychom chtěli stahovat veškeré PET láhve z trhu a pomáhat budovat cirkulární ekonomiku,“ přiblížil Timotin. V případě balených vod značky Natura by podle něj měly být veškeré PET lahve z recyklovaného plastu už do konce léta.

Z lahví mizí kalorie

Podle časopisu Forbes je Coca-Cola šestou nejcennější značkou na světě. Řadí se tak mezi giganty jako Apple, Google anebo třeba Facebook. V žebříčku dvaceti nejcennějších značek jsou jen dvě v oblasti jídla a nápojů. Kromě Coca-Coly ještě McDonalds.

Aktuálně firma podle ředitele nemá ve výhledu specifický plán na akvizice nové značky, i když nevyloučil, že i to se může změnit. V současnosti se ale chce především soustředit na expanzi. „Na to, abychom poskytovali větší výběr a abychom splňovali trendy na trhu a ty, které rostou,“ uvedl Timotin. Jedním takovým je například rostoucí poptávka po nízkokalorických nápojích nebo těch s nulovou kalorickou hodnotou.

„Třicet procent spotřebitelů koly preferují Zero, v nadcházejících dnech ji tak uvidíme na trhu v novém tvaru. Bude to ikonický nový design a také nová příchuť, která bude blíže té originální chuťi Coca-Coly,“ specifikoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
10:41Aktualizovánopřed 52 mminutami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 53 mminutami

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
před 6 hhodinami

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
před 15 hhodinami

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
před 20 hhodinami

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
před 21 hhodinami

EU schválila vstup Bulharska do eurozóny

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Decroix a Mračková Vildumetzová debatovaly o odškodnění po výpadku elektřiny

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) připustila, že by stát mohl v některých případech kompenzovat škodu po pátečním výpadku elektřiny, který postihl Česko. Proces je však složitý. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by měli být odškodněni všichni, pokud se nejednalo o technickou závadu. O okolnostech hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
včera v 10:43
Načítání...