Události: Inflace zpomaluje
Podle vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavly Šedivé měly na zpomalení meziročního růstu největší vliv ceny oblečení, obuvi a bytového vybavení. Naopak více než v lednu zdražoval alkohol a tabák, proti loňskému únoru letos lidé za tyto položky platili o 10,5 procenta více. Nájemné zdražilo zhruba o procento, vodné téměř o dvě procenta a stočné bylo dražší o 2,3 procenta.
„Ceny potravin patří v posledních měsících mezi hlavní hybatele růstu inflace, jelikož jsou poměrně rozkolísané. V únoru však ceny potravin po skokovém lednovém růstu o tři procenta meziměsíčně pouze stagnovaly. A i když zelenina zdražila o pět procent a ovoce o čtyři procenta, meziroční růst cen potravin setrval na 0,6 procenta,“ přiblížil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Doplnil, že k meziročnímu zpomalení cen přispěly, kromě už zmíněného zpomalení jejich růstu u oblečení a bot, ceny dovolených, jejichž meziroční dynamika zpomalila na jedno procento. Ve směru růstu meziroční inflace pak mírně působily také ceny pohonných hmot, dodal.
Hodnota ropy brent se přiblížila k hranici 70 dolarů za barel a je nejvyšší od začátku roku 2020. „Ceny pohonných hmot tak budou postupně růst k úrovním z přelomu roku 2019 a 2020, kdy Natural stál kolem 32 korun za litr a začnou opět přispívat k meziročnímu růstu inflace, zatímco v posledním roce meziroční inflaci snižovaly,“ konstatuje Seidler.
Další pokles inflace bude zřejmě mírnější, než se očekávalo, míní analytici
Ačkoli trh včetně ČNB podle Seidlera předpokládal, že inflace letos zpomalí blíže ke dvou procentům, rostoucí ceny komodit zvyšují proinflační rizika. „Zpomalování inflace v tuzemské ekonomice v letošním roce tak bude patrně mírnější, a inflace se může letos pohybovat kolem 2,5 procenta,“ odhaduje.
Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta by celková inflace tak v nejbližších měsících mohla trh zaskočit opětovným mírným navýšením meziroční dynamiky, když do hry vstoupí velmi nízká srovnávací základna cen ropy. „Ta povede k růstu cen pohonných hmot a energií,“ míní.
Seidler ale připomíná, že současná koronakrize přináší řadu nejistot pro odhad inflace oběma směry. „Více proinflační výhled podporuje náš předpoklad, že ČNB začne zvyšovat v druhé polovině roku úrokové sazby. Sázky na dřívější růst sazeb, který může začít vyšší inflace v příštích měsících vyvolávat, se však bude odvíjet od pandemické situace. Sazby ČNB zůstávají poblíž nuly zejména kvůli koronakrizi, nikoli inflačnímu výhledu,“ doplnil.
I ekonom Komerční banky Michal Brožka upozornil, že rostoucí ceny ropy povedou k dalšímu mírnějšímu zdražení cen pohonných hmot. „Nicméně ačkoliv počítáme s velmi umírněným cenovým vývojem pro nejbližší měsíce, efekt klesající srovnávací základny z minulého roku způsobí zvyšování meziroční míry inflace, přičemž v dubnu by se mohla nacházet poblíž 2,3 procenta,“ odhadl.
„V dalších měsících se inflace bude pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB, ve druhé polovině roku už bude pravděpodobně pod ním,“ odhaduje další vývoj také analytik ČSOB Petr Dufek. Souhlasí, že dál budou v nejbližších měsících zřejmě ještě zdražovat pohonné hmoty, které reagují na vývoj cen komodit na světových trzích.
Ze stejného důvodu počítá s růstem inflace od března i analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Připomněl, že další růst cen pohonných hmot v návaznosti na zdražování ropy a posilování dolaru pokračoval i v úvodu března. „A bude zřejmě pokračovat i v dalších týdnech. Během nastávajících měsíců bude navíc srovnávací základnu u pohonných hmot opouštět jejich loňské zlevňování, které rostoucí trend ještě umocní,“ uvedl.
„Jádrová inflace má stále našlápnuto k tomu, že v prvním čtvrtletí zůstane nad prognózou ČNB, jež pro tento ukazatel cenového růstu čekala zmírnění z 3,6 % na 3,1 procenta,“ říká s tím, že pokud ale data za únor potvrdí zmírnění jádrové inflace, bude to dobrá zpráva jak pro centrální banku, tak pro finanční trhy, zejména pro vládní dluhopisy.
„Právě na trzích vládních dluhopisů působil vývoj a výhled inflace v uplynulých týdnech starosti, což se týkalo nejen českého trhu, ale také trhů napříč Evropou a v USA,“ doplnil Jáč.
Do dalších měsíců je třeba podle něho počítat s výkyvy inflace na obě strany, pro březen a duben nelze pak vyloučit mírný nárůst meziroční inflace. „Za celý rok 2021 očekávám celoroční průměrnou inflaci zhruba na úrovni 2,3 procenta či 2,4 procenta poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 procenta,“ přiblížil.
V roce 2022 by pak podle něho celoroční průměr měl klesnout na dvě procenta, tedy na úroveň inflačního cíle ČNB.
„Aktuální nejistoty spojené s vývojem pandemie povedou ČNB k tomu, že nebude spěchat se změnami nastavení své politiky, nicméně skutečnost, že inflace letos zůstane nad inflačním cílem a ekonomika se zároveň vydá k růstu, zřejmě v letošním druhém pololetí povede k debatám o zvýšení úrokových sazeb české centrální banky,“ míní Jáč.