Vláda schválila podpůrné programy pro gastro, nájemné a ubytování

7 minut
Události: Dopad opatření na restaurace
Zdroj: ČT24

S přechodem do čtvrtého stupně protiepidemického systému (PES), ke kterému dojde od pátku, schválila vláda sérii kompenzačních opatření v hodnotě deseti miliard korun. Na program nájemné mají směřovat tři miliardy korun, na ubytování 3,5 miliardy korun a pro gastronomii pak 2,5 miliardy korun. Další miliarda je určena pro prodloužení programu Antivirus A. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Restaurace budou muset znovu zavřít od pátku, výdejní okénka budou moci mít otevřené.  Vláda proto schválila program Covid – gastro na dobu od 14. října do 31. prosince. 

Ministerstvo předpokládá, že o podporu požádá 22 tisíc gastronomických zařízení. Restauratéři budou mít nárok na 400 korun na jednoho zaměstnance nebo spolupracujícího živnostníka a den. Čerpat budou moci podporu například i na manželku, která v podniku pracuje. Pomoc bude možné kombinovat s dalšími podpůrnými programy.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza vládou přijaté programy kritizoval. Například nový program Covid – gastro podle něho představuje pro průměrný provoz  kompenzaci zhruba 10 až 15 procent obratu.

„Takže s Antivirem a covid-nájemným se může český hospodský dostat na kompenzace zhruba 30 až 40 procent obratu. Náklady českého hospodského to zdaleka nepokryje,“ uvedl. 

Fatálním selháním vlády je podle něho opomenutí náhrad dodavatelům do gastronomie.

18 minut
Devadesátka ČT24: Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu o podpoře
Zdroj: ČT24

Balancování na hraně zavření

Další omezení restaurací a hospod vnímají minimálně někteří provozovatelé jako svou likvidaci. Část z nich balancuje na samé hranici, někteří už ji překročili a museli zavřít. 

„Se na to vykašlu a půjdu dělat někam do fabriky,“ nechal se slyšet provozní Valašského pivovaru Kozlovice Martin Hosťovecký. Jestli restauraci dokáží udržet při životě, je podle nich 50 na 50.

Naopak provozovatel restaurace a penzionu Na Mlýně Petr Mikunda – o pár kilometrů dál – zavřel už v pondělí. Řekl, že tak mají menší ztráty, než kdyby fungovali v omezeném režimu, který v dalších dnech znovu očekávali. „Ta stěžejní doba vánoční je pro nás na tržbách natolik důležitá, že když nás zavřou, tak nemá smysl už pak leden únor podnikat dál.“ Pokud se situace nezlepší, otevřou zde zase až na jaře.

Budoucnost je značně nejistá i v restauraci Na Skok. Popsaná rezervační kniha z loňska tu majitelce Renátě Muroňové jen smutně připomíná lepší časy. Když listuje současnou rezervační knihou, jen prohodí: „Tady už nemáme vůbec nic, takhle my vlastně žijeme, nebo nežijeme, přežíváme.“

Jestli přežijí další restrikce, bude záležet i na vládních kompenzacích. Další výdej jídel pouze přes okénko by mohl být likvidační. „Třicet pět až padesát meníček není na přežití, to není prostě ani na zaplacení ostatních věcí. To prostě nejde, to nemáme šanci,“ říká Muroňová.

Pomoc pro ubytovací zařízení

Hotely, penziony a další ubytovací zařízení budou muset pro rekreační účely znovu zavřít od pátku 18. prosince. Ubytovací zařízení budou moci za každý den nuceného zavření a pokoj žádat o státní dotaci. Výše příspěvku bude od 100 do 330 korun.

Ubytovací zařízení mohla podle stejných pravidel, která v pondělí představil Havlíček, o podporu žádat za jarní uzavření. Ministerstvo pro místní rozvoj, který program připravilo, evidovalo u první výzvy programu Covid – ubytování přes 5200 žádostí za zhruba 2,5 miliardy.

Hotely a další ubytovací zařízení musely být uzavřené pro rekreační účely od 22. října do 2. prosince. Spotřeba v ubytovacích službách spojená s cestovním ruchem se může podle aktuální analýzy Economic Impact pro státní agenturu CzechTourism letos propadnout z loňských 56 miliard na 26 miliard korun.

Příspěvek na nájemné

Stát podnikatelům zasaženým v souvislosti s pandemií také přispěje na komerční nájem i za čtvrté čtvrtletí.

Podmínky programu Covid – nájemné by se oproti současné druhé výzvě neměly měnit. Podnikatelé budou moci za říjen, listopad a prosinec získat od státu na nájem 50 procent. Nebude přitom třeba, aby pronajímatel poskytl na nájem slevu, jak tomu bylo u první výzvy. Maximální výše podpory bude deset milionů korun.

I na novou výzvu se bude vztahovat takzvaný dočasný rámec stanovený Evropskou komisí. Jeden žadatel podle něj může z veřejné podpory získat nejvýše 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun).

U druhé výzvy Covid – nájemné, ve které stát přispívá na nájem za třetí čtvrtletí, MPO k 8. prosinci evidovalo zhruba 26 300 žádostí za 2,5 miliardy korun. Podnikatelé k tomuto datu dokončili a podali 17 172 žádostí za 1,7 miliardy korun. Resort jich schválil asi 58 procent v objemu 990 milionů korun.

V první výzvě programu a příspěvku na komerční nájem za duben, květen a červen podnikatelé požádali o 2,6 miliardy korun.

O příspěvek na nájem budou moci žádat lidé provozující maloobchodní podnikatelskou činnost nebo poskytující služby v provozovnách, kterým vláda od pátku zakáže nebo omezí fungování. Zavřít budou muset znovu nejen hotely pro rekreační účely a stravovací zařízení, ale i bazény nebo fitness centra.

Lyžařská střediska budou moci fungovat od pátku 18. prosince. K dispozici ale nebudou ubytovací a stravovací zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 17 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 17 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...