Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu stoupl na 341,5 miliardy korun z říjnových 274 miliard. Loni ke konci listopadu byl schodek 38,6 miliardy. Informovalo o tom v úterý ministerstvo financí. Letošní listopadový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci listopadu nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, činil 169,4 miliardy korun.
Stát hospodařil ke konci listopadu se schodkem 341 miliard korun
Události: Ztráty kvůli koronaviru a schodek rozpočtu (zdroj: ČT24)
Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo ke konci listopadu 180,5 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 109,3 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslil resort na 23,2 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 48 miliard korun.
„Není pochyb o tom, že se tam projevují jednak opatření, která jsme na výdajové straně realizovali, ať už to byl Antivirus, ať už to byli všelijaké covidové programy. Na druhé straně se projevuje i to, že nám rostou dávky, roste nám nemocenská, rostou nám různé sociální dávky,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
„Řekl bych, že je to nepříjemné překvapení. Hlavní důvody jsou ve špatné politice vlády, že se celých sedm let ta koalice ANO a sociálních demokratů nevěnuje výdajové stránce, jen příjmové,“ uvedl ke schodku 341,5 miliardy místopředseda ODS a předseda jejího poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.
Kolik Česko stála pandemie?
„Podle mého odhadu nás pandemie koronaviru stála zhruba 400 miliard korun, to je převedeno na člověka zhruba 40 tisíc na každého z nás. Ten odhad je sice hrubý, ale řádově dává ilustraci o tom, jak silnou cenu jsme zaplatili,“ řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hlavní ekonom ING Bank pro ČR se domnívá, že celkový dopad do hrubého domácího produktu bude kolem 500 miliard korun. „Takže velice zjednodušeně, zhruba budeme o desetinu chudší, než jsme byli v roce 2019.“
Například ztráty v automobilovém průmyslu se letos odhadují na 215 miliard korun. Těžké postiženo je hotelnictví, či restaurace a kavárny. Ty podle odhadů ztratily na jaře kolem 28 miliard korun, na podzim pak dalších 20 miliard, vyplývá z výpočtů ČT a údajů agentury Nielsen. Ta uvedla, že tento sektor nyní ztrácí asi 400 milionů denně. Obor tak může oproti loňsku příjít asi o 40 procent (80 miliard). Ztráty v cestovním ruchu budou podle agentury CzechTourism vyšší než padesát procent.
Jak se vyvíjely daňové příjmy
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci listopadu kleslo meziročně o 17,4 miliardy na 81,5 miliardy korun. Důvodem je především prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob, možnost individuálního stanovení odlišných záloh daně nebo zpětné uplatnění daňové ztráty.
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 3,1 miliardy na 262,7 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července.
Výdaje na investice rychle rostou
V případě výdajů rostly rychleji kapitálové výdaje (investice), a to o 21,5 procenta na 143,5 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 18,8 procenta na 1,51 bilionu korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci listopadu 616 miliard korun, meziročně o 65,3 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 462,4 miliardy korun.
Jak to vidí analytici
Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun.
Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler uvedl, že letos deficit rozpočtu zřejmě skončí pod 400 miliardami korun. „Navzdory příchodu druhé vlny pandemie státní rozpočet skončí letos s výrazně nižším než schváleným schodkem a listopadová data naznačují, že celkový státní deficit by mohl skončit pod 400 miliardami korun. Vzhledem k tomu, že místní samosprávy letos skončí patrně stále v mírném přebytku, celkový vládní deficit se letos dostane mírně pod 7 procent hrubého domácího produktu.“
Zároveň však upozornil, že v příštím roce by hospodaření mohlo skončit na podobné úrovni jako letošní, krizové. „Odborná kritika daňového balíčku nespočívá v tom, že by stát neměl ekonomice v krizi pomoci, a nízké zadlužení tuzemské ekonomiky to umožňuje, problémem je však nízká efektivita balíčku vzhledem k tomu, jaká náklady z pohledu výpadků příjmů veřejných financí přinese. Prozatím tak předpokládáme, že v příštím roce bude vládní deficit vůči HDP na obdobné úrovni jako letos.“
Také ekonom Komerční banky František Táborský upozornil, že letošní hospodaření směřuje k lepšímu než očekávanému výsledku. „Obecně lze současný vývoj považovat za optimističtější oproti původním očekáváním.“
Upozornil ovšem na to, že v listopadu oproti předchozímu měsíci se hospodaření zhoršilo o 67,5 miliardy korun, což je největší letošní meziměsíční nárůst. Zatímco příjmová strana postupně snižuje své tempo meziročního propadu (-2,8 % v meziročním porovnání), výdajová strana naopak pod tlakem druhé vlny koronaviru opět zvyšuje svou dynamiku (19,1 %).
Připomněl též, že v oblasti investic dochází k tradičnímu dočerpávání výdajů v závěru roku. I přes rekordní objem již realizovaných investic (143,5 miliard korun) však podle něj nedojde k naplnění celkového plánu 173,2 milard korun.
Rovněž Táborský však dodal, že „pro finanční trhy zůstává otázkou podoba státního rozpočtu pro příští rok.“
I hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš se domnívá, že letos skončí deficit státního rozpočtu do 400 miliard korun. Dosavadní vývoj považuje za výrazně lepší, než ještě před několik měsíci předpokládal. Domnívá se, že vzhledem k nízkému zadlužení Česka není nebezpečné mít letos výrazně vyšší rozpočtový deficit. Jde však o to nezvyknout si na deficity v řádech stovek miliard korun. Dít se to po další dva tři roky už by považoval za hazard s důvěrou v české finance.
Příští rok by měl být podle něho zaměřen na investiční rozhýbání ekonomiky. Jenže tu spíše probíhá daňová reforma (zrušení superhrubé mzdy a zápas o výši sazby u daně z příjmů fyzických osob), která pomůže hlavně vysokopříjmovým skupinám a nepromítne se tolik do zvýšení spotřeby, jako by se stalo při zaměření na nízko- a středněpříjmové skupiny.
On sám by preferoval spíše zrychlení investičních stimulů do infrastruktury, které považuje za efektivnější než zvažované snížení daní. Dal by přednost také zvýšení slevy na poplatníka a nesnižoval byl tolik daňové sazby, jak navrhuje hnutí ANO (sazby 15 a 23 procent).
Schodek rozpočtu stoupl na 341,5 miliardy korun (zdroj: ČT24)