Státní příspěvek získají také lidé propuštění ze Sokolovské uhelné

2 minuty
Události: Podpora pro pracovníky Sokolovské uhelné
Zdroj: ČT24

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka získají také propuštění zaměstnanci hnědouhelné Sokolovské uhelné (SU). Počítá s tím upravené nařízení vlády, které kabinet v pondělí schválil. Informoval o tom ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podobný příspěvek získali v minulosti například i propouštění zaměstnanci černouhelné těžební společnosti OKD.

Sokolovskou uhelnou by mělo postupně opustit 800 až 1000 lidí. Návrh na podporu pro propuštěné zaměstnance vedení Sokolovské uhelné již dříve uvítalo.

Dosud se výplata státní kompenzace týkala mimo jiné zaměstnanců černouhelné OKD, pracovníků z hnědouhelné lokality ČSA společnosti Severní energetická nebo zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce. Nyní se tak rozšířila právě na Sokolovskou uhelnou.

Tvrdý dopad růstu cen emisních povolenek

Podle Havlíčka je negativní ekonomický vývoj SU způsoben především enormním růstem cen emisních povolenek.

„Jeho primárním důsledkem je odstavování tlakové (paroplynové) plynárny Vřesová a sekundárním důsledkem snižování těžby uhlí pro potřeby tohoto subjektu. V obou případech se tento vývoj negativně promítá a bude promítat do snižování počtu zaměstnanců, a to se všemi na tento stav navázanými negativními důsledky,“ napsalo v předkládací zprávě materiálu pro vládu ministerstvo.

Podle resortu lze očekávat, že postupné uvolňování stávajících zaměstnanců SU z pracovního poměru se negativně promítne do nezaměstnanosti v okrese Sokolov, která je už nyní jednou z nejvyšších v Česku. 

Oborový předák Josef Středula na začátku měsíce po jednání tripartity uvedl, že v hledání investorů do regionů dotčených útlumem těžby uhlí by měla být aktivní státní agentura CzechInvest. V této souvislosti zmínil právě Sokolovskou uhelnou. Ministr Havlíček podle něj na jednání možnou konkrétní aktivitu pro řešení situace právě v Karlovarském kraji zmínil, detailní ale být nechtěl.

Navrhovaná úprava nařízení dále stanoví, že na státní příspěvek budou mít nadále nárok zaměstnanci Hlavní báňské záchranné stanice společnosti OKD, a to i přesto, že by do konce roku měla přejít pod státní podnik Diamo. Materiál nicméně podotýká, že v nejbližších pěti až sedmi letech se s uvolňováním zaměstnanců z této firmy nepočítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...