Pražské letiště hledá kvůli pandemii další úspory, na začátku prosince omezí noční provoz

Nahrávám video

Letiště Václava Havla v Praze patří kvůli pandemii koronaviru k nejpostiženějším letištím v Evropě. Aktuálně se z něho létá do zhruba čtyř desítek destinací, loni jich bylo sto dvacet. Letiště od začátku prosince plánuje omezit svůj noční provoz, aby ušetřilo náklady nejenom na personál, ale i na nevyužitou infrastrukturu, uvedla ve Studiu 6 jeho mluvčí Kateřina Pavlíková.

Letiště Václava Havla odbavilo od ledna do konce září letošního roku zhruba 3,8 milionu cestujících, což předststavuje podle Pavlíkové v porovnání s předchozím rokem pokles o 75 procent. „Jen za září jsme odbavili 240 tisíc cestujících, vloni to bylo o 87 procent více,“ uvedla mluvčí.

Kvůli různým omezením, která souvisí s pandemií, letiště už v květnu zrušilo 450 pracovních míst a hledá další možné úspory. „Plánujeme například od prvního prosince omezit provoz v noci tak, abychom ušetřili náklady nejenom na personál, ale i na nevyužitou infrastrukturu. Revidujeme různé plány. Ale věříme, že díky tomu, že jsme měli dobré výsledky v předchozích letech, a díky rozhodování managementu tuto krizi přečkáme,“ dodává Pavlíková.

Vzhledem k aktuálním vládním opatřením zůstávají zatím zavřené obchody, restaurace a kavárny na letišti, jen některé z nich nabízejí takzvaný okénkový prodej. Podobné je to u služeb. „VIP salónky nebo ubytování v letištním hotelu jsou také dočasně omezeny. Ale věříme, že jakmile opatření skončí, tak tyto služby opět nabídneme,“ uvedla mluvčí.

Aktuálně se létá do zhruba čtyř desítek destinací. Tento týden je největší poptávka po letech do Amsterdamu a Paříže, ale lidé míří také do Frankfurtu či Londýna. Velká města totiž slouží jako přestupní body na další lety nejen po Evropě, ale do celého světa.

V září se do oblíbených destinací podle mluvčí zařadila také tři místa v Tunisku. „To souviselo to s tím, že se obnovila přímá linka do těch destinací a uvolnila se jednotlivá opatření,“ vysvětluje.

Letiště dále evidovalo nárůst zájmu během podzimních prázdnin, kdy cestovní kanceláře nabízely lety na dovolenou. „Vycestování z Česka je povolené, důležité je zjišťovat si aktuální informace o vstupu do jednotlivých zemí,“ připomíná mluvčí.

Zájem je o lety do Egypta či Tuniska

Z oblíbených destinací létají nyní stále přímé linky do Egypta. V říjnu se obnovila linka do Hurghady. Dále se létá také do zmíněného Tuniska i na Kanárské ostrovy. Roli hraje zejména to, zda jsou v cílových destinacích povinné testy na covid. Například v Egyptě jsou, v Tunisku ne. Cestující se ale mohou nechat otestovat i přímo na letišti. A podle Pavlíkové mají o tuto službu také zájem, letiště uvažuje o rozšíření některých kapacit.

„Je to komerční služba, kterou provozuje akreditovaná laboratoř, jedno testovací místo je ve veřejné části, je určené primárně právě cestujícím, ať už na odletu či příletu, druhé je v neveřejné části na příletu na terminálu 1,“ upřesnila. Tato odběrná místa mohou využít i zájemci zvenčí, nicméně by se měli nejprve předem telefonicky informovat o jejich dostupnosti. „Zjistit si, zda je volná kapacita, ale není to určené pro zájemce s žádankami od lékaře či od hygieny,“ dodala mluvčí.

Cestující pak nabádá k tomu, aby na letišti dodržovali obecná pravidla, tedy nošení roušek, využívání dezinfekce, rozestupy a hygienu rukou. „Doporučujeme také zjišťovat si aktuální informace, protože se velmi často mění, aby pak nebyli lidé překvapeni. A dále doporučujeme využívat on-line odbavení, přes aplikace nebo samoodbavení přímo na letišti,“ doplnila.

Letišti by podle mluvčí nejvíce pomohlo, kdyby byl v rámci EU nebo Schengenského prostoru zaveden jednotný postup cestování. „Jednotná pravidla, jednoduché, dostupnější a levnější testy, což by lidem cestování usnadnilo. To by vedlo ke zvýšení poptávky po cestování a po létání,“ doplnila Pavlíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 10 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...