Učitelské platy v příštím roce porostou o devět procent. Plaga se na tom shodl se Schillerovou

Platy učitelů vzrostou v příštím roce o devět procent. Rozpočet na ně by se tak měl zvýšit meziročně o jedenáct miliard korun. Dohodli se na tom ministr školství Robert Plaga a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). O jednu miliardu korun by měl narůst rozpočet vysokých škol a o 1,3 miliardy peníze na neinvestiční výdaje, ze kterých se platí mimo jiné doprava na školy v přírodě. V letošním roce hospodaří ministerstvo školství se zhruba 214 miliardami korun.

Na devítiprocentním růstu platů učitelů pro rok 2021 se Plaga se Schillerovou dohodl už loni při přípravě střednědobého výhledu rozpočtu. Podle nich tak vláda dodrží svůj slib, že průměrný hrubý plat učitele vzroste v příštím roce na 45 tisíc korun.

Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38 951 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v Česku byla ve druhém čtvrtletí 34 271 korun.

Dohoda byla podle Plagy uzavřena i u platů nepedagogů. Již dříve uvedl, že by pro ně měl rozpočet narůst o 1,5 miliardy korun, a výdělky by se jim tak měly zvýšit o sedm procent. Nepedagogové ve školách, jako jsou třeba školníci či hospodářky, brali v letošním prvním čtvrtletí v průměru 21 589 korun. Podle vládního slibu by měli příští rok brát v průměru kolem 26 tisíc korun.

„Kapitola ministerstva školství bude hospodařit v roce 2021 s částkou zhruba 238 miliard (korun),“ uvedla Schillerová. Šetřit se podle ní bude na provozních výdajích. „My jsme se domluvili na úspoře provozních výdajů v částce asi 15 milionů korun,“ řekla. Doplnila, že ve školství se na těchto výdajích šetřilo i v předešlých letech. Plaga označil vyjednaný rozpočet za skvělý výsledek.

Co se týče vysokých škol, měly by podle Plagy dostat příští rok o miliardu korun navíc. Navýšení by je podle něj mělo čekat i v roce 2022, a to o další miliardu. Podle Plagy potřebují víc peněz i s ohledem na to, že ze středních škol budou vycházet stále silnější ročníky.

O 1,3 miliardy korun víc proti letošku má jít příští rok na neinvestiční výdaje, ze kterých se platí pomůcky, další vzdělávání pedagogických pracovníků nebo třeba doprava na školy v přírodě. „Když si uvědomíte, že dlouhodobě se tam hospodaří s dvěma miliardami korun, tak je to nevídané navýšení,“ řekl ministr. Podle něj je to důležité i vzhledem k situaci kolem koronaviru a možné výuce na dálku.

Doplnil, že se pro případnou výuku na dálku bude do budoucna snažit vyjednat z evropských peněz část na potřebné dovybavení nejen základních, ale i mateřských a středních škol. Základní školy mají dostat od státu 1,3 miliardy korun na nákup počítačů a další techniky už nyní v říjnu.

Dalších 430 milionů korun má jít příští rok na investice do staveb základních škol v okolí Prahy, kde jsou nedostatečné kapacity tříd, dodal Plaga.

Schillerová v sobotu České televizi řekla, že její první návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá se schodkem 116 miliard korun. Letošní schodek se kvůli koronavirové epidemii několikrát zvyšoval z původních 40 miliard na aktuálních 500 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 11 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...