Operátoři budou muset uvádět přesnou rychlost internetu, uvedla Továrková

Operátoři budou muset od příštího roku ve smlouvách se zákazníky uvádět přesnou rychlost poskytovaného připojení k internetu. Pokud deklarovanou rychlost nedodrží, čekají je od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pokuty, uvedla v rozhovoru s ČTK předsedkyně úřadu Hana Továrková. ČTÚ také chystá do příštího roku nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi. V listopadu příštího roku dále vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta.

„Operátor již nebude moci říct, že nabízí 100 Mbit/s, když ta služba poběží stomegabitovou rychlostí jen třeba jednu minutu denně. To už nepůjde,“ uvedla. Deklarovanou rychlost bude muset služba splňovat devadesát procent dne. Spotřebitele o tom chce ještě před Vánoci informovat v osvětové kampani.

Úřad podle ní nechce jít od začátku cestou sankcí, ale chce spíše upozorňovat. Nicméně už má informace o firmách, které se chystají záměrně nařízení regulátora nedodržovat.

Velcí hráči nová pravidla vítají

„Jsme rádi, že pravidla nastavená ČTÚ budou platit pro všechny subjekty na trhu. Zejména ji budou muset respektovat ti hráči, kteří tuto povinnost nechtěli převzít dobrovolně,“ reagoval mluvčí T-Mobilu Jiří Janeček.

Podle mluvčího Vodafonu Ondřeje Luštince tento krok přispěje ke kultivaci telekomunikačního trhu. „Drobná odchylka je vzhledem k fyzikálním vlastnostem přístupových technologií možná, ale nabídka musí být férová,“ dodal.

ČTÚ vycházel z nedávného měření, podle kterého vykazovalo 16 procent přípojek velkou odchylku skutečné rychlosti od deklarované a v 36 procentech případů se ukázalo, že přípojky nejsou technicky schopné uváděné maximální rychlosti dosáhnout.

Připojení k internetu prostřednictvím pevných sítí využívá téměř 3,3 milionu zákazníků. Přes mobilní sítě se připojuje 10,3 milionu koncových uživatelů. Tento počet zahrnuje také účastníky využívající takzvané fixní LTE, kterých je asi 420 tisíc.

Od ledna příštího roku rovněž úřad jako první v Evropě zprovozní Srovnávač mobilních a internetových služeb.

„I to budeme samozřejmě kontrolovat, aby tam operátoři nezveřejňovali nějaké nabídky s podmínkami pod čarou. Tyto praktiky chceme v příštím roce celkem intenzivně potlačovat,“ dodala. Nabídky operátorů by se měly zpřehlednit, aby jim lidé více rozuměli.

Telekomunikační úřad nabídne další pásma pro internet a televizi

Český telekomunikační úřad se chystá do příštího roku také nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi, uvedla dále Továrková. Část frekvencí rozdělí v aukcích. 

Úřad předminulý týden uzavřel veřejnou konzultaci k nabídce frekvencí v pásmu 26 GHz pro vysokorychlostní sítě 5G. Pásmo umožňuje dosahování rychlostí až 10 Gbit/s. V nejbližší době se pak pro vysokorychlostní data chystá zpřístupnit i pásmo 5,8 GHz. Veřejnou konzultaci zatím chystá.

Po přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 se uvolní frekvence pro dva nové televizní multiplexy. Z toho jeden by měl být regionální a jeden celoplošný.

„Zhruba do měsíce bude jasno, co s nimi bude, ale s největší pravděpodobností půjdou do další aukce,“ podotkla Továrková. U těchto frekvencí ČTÚ uvažuje o jejich přidělení v rámci takzvané soutěže krásy, kde nebude rozhodovat jen nabídnutá cena.

Aukce pro mobilní sítě 5G běží

V současnosti běží aukce frekvencí v pásmech 700 MHz a 3,4-3,6 GHz pro mobilní sítě 5G. Souhrnná vyvolávací cena je 5,4 miliardy korun, což je asi o 900 milionů méně, než byl původní záměr úřadu v minulém roce. Důvodem jsou výsledky podobných soutěží jinde ve světě i zlevnění jednoho z frekvenčních bloků, na který bude navázána povinnost poskytovat takzvaný národní roaming. Podmínky aukce úřad třikrát přepracovával.

Aukci napadli tři tuzemští operátoři žalobami a stížností k Evropské komisi. Vadí jim zejména podmínky národního roamingu a malá šíře spektra v pásmu 3,4 – 3,6 GHz. Aukce podle nich obsahuje nepovolenou veřejnou podporu.

Podle Továrkové aukce žádnou podporu neobsahuje. Navíc zdůraznila, že je dobrovolná a operátoři se jí nemusí účastnit. Frekvencí mají podle ní dostatek a chystaná kontrola ČTÚ by měla zjistit, zda je efektivně využívají.

Aukce by měla přivést na trh jednoho či více nových operátorů, kteří by zvýšili konkurenci na trhu. O zájmu konkrétních firem Továrková mluvit nechtěla. Zájemci se mohou přihlásit do konce září. 

Telekomunikační úřad vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence

Jak dále uvedla Továrková, český telekomunikační úřad také příští rok v listopadu vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta. Letos na podzim chce zahájit přezkum univerzální poštovní služby, tedy rozsahu základních služeb, které poštovní operátor poskytuje na celém území ve veřejném zájmu.

Podle Továrkové úřad chystá novelu univerzální služby, která by mimo jiné mohla umožnit vznik licencovaných regionálních poštovních operátorů. Stát v současnosti na univerzální službu vynakládá až 1,5 miliardy korun ročně, licenci by měl získat ten, kdo vedle splnění kvalitativních požadavků bude od státu žádat co nejméně.

Zájem o získání licence by měl být větší než v minulosti. Za poslední roky v tuzemsku vyrostly silné alternativní doručovatelské firmy, mezi které podle Továrkové patří například Zásilkovna nebo PNS, která se nedávno spojila s Mediaservisem.

Česká pošta v současnosti musí provozovat nejméně 3200 poboček. Loni prohloubila ztrátu o 101 milionů na rekordních 376 milionů korun. Na poštovním trhu klesá počet vnitrostátních listovních zásilek, a naopak roste doručování balíků.

  • Továrková je předsedkyní rady ČTÚ od konce letošního ledna, kdy byla jmenovaná namísto Jaromíra Nováka. Ten odešel po sporu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO) právě kvůli podmínkám aukce 5G. Do rady bývalá advokátka Továrková přišla jako řadová členka loni na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 10 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 22 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...