Operátoři budou muset uvádět přesnou rychlost internetu, uvedla Továrková

Operátoři budou muset od příštího roku ve smlouvách se zákazníky uvádět přesnou rychlost poskytovaného připojení k internetu. Pokud deklarovanou rychlost nedodrží, čekají je od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pokuty, uvedla v rozhovoru s ČTK předsedkyně úřadu Hana Továrková. ČTÚ také chystá do příštího roku nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi. V listopadu příštího roku dále vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta.

„Operátor již nebude moci říct, že nabízí 100 Mbit/s, když ta služba poběží stomegabitovou rychlostí jen třeba jednu minutu denně. To už nepůjde,“ uvedla. Deklarovanou rychlost bude muset služba splňovat devadesát procent dne. Spotřebitele o tom chce ještě před Vánoci informovat v osvětové kampani.

Úřad podle ní nechce jít od začátku cestou sankcí, ale chce spíše upozorňovat. Nicméně už má informace o firmách, které se chystají záměrně nařízení regulátora nedodržovat.

Velcí hráči nová pravidla vítají

„Jsme rádi, že pravidla nastavená ČTÚ budou platit pro všechny subjekty na trhu. Zejména ji budou muset respektovat ti hráči, kteří tuto povinnost nechtěli převzít dobrovolně,“ reagoval mluvčí T-Mobilu Jiří Janeček.

Podle mluvčího Vodafonu Ondřeje Luštince tento krok přispěje ke kultivaci telekomunikačního trhu. „Drobná odchylka je vzhledem k fyzikálním vlastnostem přístupových technologií možná, ale nabídka musí být férová,“ dodal.

ČTÚ vycházel z nedávného měření, podle kterého vykazovalo 16 procent přípojek velkou odchylku skutečné rychlosti od deklarované a v 36 procentech případů se ukázalo, že přípojky nejsou technicky schopné uváděné maximální rychlosti dosáhnout.

Připojení k internetu prostřednictvím pevných sítí využívá téměř 3,3 milionu zákazníků. Přes mobilní sítě se připojuje 10,3 milionu koncových uživatelů. Tento počet zahrnuje také účastníky využívající takzvané fixní LTE, kterých je asi 420 tisíc.

Od ledna příštího roku rovněž úřad jako první v Evropě zprovozní Srovnávač mobilních a internetových služeb.

„I to budeme samozřejmě kontrolovat, aby tam operátoři nezveřejňovali nějaké nabídky s podmínkami pod čarou. Tyto praktiky chceme v příštím roce celkem intenzivně potlačovat,“ dodala. Nabídky operátorů by se měly zpřehlednit, aby jim lidé více rozuměli.

Telekomunikační úřad nabídne další pásma pro internet a televizi

Český telekomunikační úřad se chystá do příštího roku také nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi, uvedla dále Továrková. Část frekvencí rozdělí v aukcích. 

Úřad předminulý týden uzavřel veřejnou konzultaci k nabídce frekvencí v pásmu 26 GHz pro vysokorychlostní sítě 5G. Pásmo umožňuje dosahování rychlostí až 10 Gbit/s. V nejbližší době se pak pro vysokorychlostní data chystá zpřístupnit i pásmo 5,8 GHz. Veřejnou konzultaci zatím chystá.

Po přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 se uvolní frekvence pro dva nové televizní multiplexy. Z toho jeden by měl být regionální a jeden celoplošný.

„Zhruba do měsíce bude jasno, co s nimi bude, ale s největší pravděpodobností půjdou do další aukce,“ podotkla Továrková. U těchto frekvencí ČTÚ uvažuje o jejich přidělení v rámci takzvané soutěže krásy, kde nebude rozhodovat jen nabídnutá cena.

Aukce pro mobilní sítě 5G běží

V současnosti běží aukce frekvencí v pásmech 700 MHz a 3,4-3,6 GHz pro mobilní sítě 5G. Souhrnná vyvolávací cena je 5,4 miliardy korun, což je asi o 900 milionů méně, než byl původní záměr úřadu v minulém roce. Důvodem jsou výsledky podobných soutěží jinde ve světě i zlevnění jednoho z frekvenčních bloků, na který bude navázána povinnost poskytovat takzvaný národní roaming. Podmínky aukce úřad třikrát přepracovával.

Aukci napadli tři tuzemští operátoři žalobami a stížností k Evropské komisi. Vadí jim zejména podmínky národního roamingu a malá šíře spektra v pásmu 3,4 – 3,6 GHz. Aukce podle nich obsahuje nepovolenou veřejnou podporu.

Podle Továrkové aukce žádnou podporu neobsahuje. Navíc zdůraznila, že je dobrovolná a operátoři se jí nemusí účastnit. Frekvencí mají podle ní dostatek a chystaná kontrola ČTÚ by měla zjistit, zda je efektivně využívají.

Aukce by měla přivést na trh jednoho či více nových operátorů, kteří by zvýšili konkurenci na trhu. O zájmu konkrétních firem Továrková mluvit nechtěla. Zájemci se mohou přihlásit do konce září. 

Telekomunikační úřad vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence

Jak dále uvedla Továrková, český telekomunikační úřad také příští rok v listopadu vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta. Letos na podzim chce zahájit přezkum univerzální poštovní služby, tedy rozsahu základních služeb, které poštovní operátor poskytuje na celém území ve veřejném zájmu.

Podle Továrkové úřad chystá novelu univerzální služby, která by mimo jiné mohla umožnit vznik licencovaných regionálních poštovních operátorů. Stát v současnosti na univerzální službu vynakládá až 1,5 miliardy korun ročně, licenci by měl získat ten, kdo vedle splnění kvalitativních požadavků bude od státu žádat co nejméně.

Zájem o získání licence by měl být větší než v minulosti. Za poslední roky v tuzemsku vyrostly silné alternativní doručovatelské firmy, mezi které podle Továrkové patří například Zásilkovna nebo PNS, která se nedávno spojila s Mediaservisem.

Česká pošta v současnosti musí provozovat nejméně 3200 poboček. Loni prohloubila ztrátu o 101 milionů na rekordních 376 milionů korun. Na poštovním trhu klesá počet vnitrostátních listovních zásilek, a naopak roste doručování balíků.

  • Továrková je předsedkyní rady ČTÚ od konce letošního ledna, kdy byla jmenovaná namísto Jaromíra Nováka. Ten odešel po sporu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO) právě kvůli podmínkám aukce 5G. Do rady bývalá advokátka Továrková přišla jako řadová členka loni na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 1 hhodinou

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 22 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026
Načítání...