Pošta oznámila rekordní ztrátu, výsledek ale čekala ještě mnohem horší

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o 101 milionů na rekordních 376 milionů korun. Předpokládala přitom propad až 900 milionů korun. K lepšímu výsledku proti plánu přispěly vyšší tržby z doručování balíků, úspory nákladů a vyšší platby státu za objednané služby. Firma to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě. Ztrátu čeká i letos.

Výnosy podniku meziročně vzrostly o 663 milionů na 19,8 miliardy korun. Důvodem je především zvýšení maximálního limitu pro úhradu čistých nákladů univerzální služby, tedy služeb, které si od České pošty objednává stát. Tento limit byl v průběhu roku 2019 zvýšený z 0,5 miliardy na 1,5 miliardy korun ročně.

Pošta zároveň zvýšila o 132 milionů korun výnosy z doručování balíků. Naopak opět významně klesly výnosy z vnitrostátních listovních zásilek. Pokles kusů v tomto segmentu meziročně činil 8,2 procenta, což odpovídá 313 milionům korun.

Přestože jde o dosud nejvyšší ztrátu v historii pošty, je výrazně nižší, než byla původně plánována. Pošta v uplynulém roce začala náročný proces své transformace a letos v něm bude pokračovat. Vzhledem k tomu, že i pošta je negativně ovlivněna současnou epidemií, budeme muset jít v plánované restrukturalizaci ještě hlouběji.
Roman Schanner
finanční ředitel České pošty

Provozní náklady České pošty vzrostly meziročně o 818 milionů na 20,1 miliardy korun. Za růstem nákladů stojí především desetiprocentní zvýšení tarifních mezd z dubna 2019, které bylo nejvyšší za jedenáct let a vedlo k meziročnímu nárůstu osobních nákladů, tedy nákladů na zaměstnance, o 1,1 miliardy korun.

Pošta to udělala proto, aby kompenzovala dlouhodobě podhodnocené mzdy, zabránila odchodu zaměstnanců a souvisejícímu zhoršení kvality poskytovaných služeb. Dobrovolná fluktuace zaměstnanců díky tomu loni klesla o téměř o třetinu.

Finanční ředitel České pošty Roman Schanner uvedl, že ačkoliv není možné odhadovat dopady pandemie koronaviru, je podle něj jisté, že pošta i letos skončí ve ztrátě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
14:24Aktualizovánopřed 41 mminutami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 1 hhodinou

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 19 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.