Pošta oznámila rekordní ztrátu, výsledek ale čekala ještě mnohem horší

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o 101 milionů na rekordních 376 milionů korun. Předpokládala přitom propad až 900 milionů korun. K lepšímu výsledku proti plánu přispěly vyšší tržby z doručování balíků, úspory nákladů a vyšší platby státu za objednané služby. Firma to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě. Ztrátu čeká i letos.

Výnosy podniku meziročně vzrostly o 663 milionů na 19,8 miliardy korun. Důvodem je především zvýšení maximálního limitu pro úhradu čistých nákladů univerzální služby, tedy služeb, které si od České pošty objednává stát. Tento limit byl v průběhu roku 2019 zvýšený z 0,5 miliardy na 1,5 miliardy korun ročně.

Pošta zároveň zvýšila o 132 milionů korun výnosy z doručování balíků. Naopak opět významně klesly výnosy z vnitrostátních listovních zásilek. Pokles kusů v tomto segmentu meziročně činil 8,2 procenta, což odpovídá 313 milionům korun.

Přestože jde o dosud nejvyšší ztrátu v historii pošty, je výrazně nižší, než byla původně plánována. Pošta v uplynulém roce začala náročný proces své transformace a letos v něm bude pokračovat. Vzhledem k tomu, že i pošta je negativně ovlivněna současnou epidemií, budeme muset jít v plánované restrukturalizaci ještě hlouběji.
Roman Schanner
finanční ředitel České pošty

Provozní náklady České pošty vzrostly meziročně o 818 milionů na 20,1 miliardy korun. Za růstem nákladů stojí především desetiprocentní zvýšení tarifních mezd z dubna 2019, které bylo nejvyšší za jedenáct let a vedlo k meziročnímu nárůstu osobních nákladů, tedy nákladů na zaměstnance, o 1,1 miliardy korun.

Pošta to udělala proto, aby kompenzovala dlouhodobě podhodnocené mzdy, zabránila odchodu zaměstnanců a souvisejícímu zhoršení kvality poskytovaných služeb. Dobrovolná fluktuace zaměstnanců díky tomu loni klesla o téměř o třetinu.

Finanční ředitel České pošty Roman Schanner uvedl, že ačkoliv není možné odhadovat dopady pandemie koronaviru, je podle něj jisté, že pošta i letos skončí ve ztrátě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled