Pošta oznámila rekordní ztrátu, výsledek ale čekala ještě mnohem horší

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o 101 milionů na rekordních 376 milionů korun. Předpokládala přitom propad až 900 milionů korun. K lepšímu výsledku proti plánu přispěly vyšší tržby z doručování balíků, úspory nákladů a vyšší platby státu za objednané služby. Firma to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě. Ztrátu čeká i letos.

Výnosy podniku meziročně vzrostly o 663 milionů na 19,8 miliardy korun. Důvodem je především zvýšení maximálního limitu pro úhradu čistých nákladů univerzální služby, tedy služeb, které si od České pošty objednává stát. Tento limit byl v průběhu roku 2019 zvýšený z 0,5 miliardy na 1,5 miliardy korun ročně.

Pošta zároveň zvýšila o 132 milionů korun výnosy z doručování balíků. Naopak opět významně klesly výnosy z vnitrostátních listovních zásilek. Pokles kusů v tomto segmentu meziročně činil 8,2 procenta, což odpovídá 313 milionům korun.

Přestože jde o dosud nejvyšší ztrátu v historii pošty, je výrazně nižší, než byla původně plánována. Pošta v uplynulém roce začala náročný proces své transformace a letos v něm bude pokračovat. Vzhledem k tomu, že i pošta je negativně ovlivněna současnou epidemií, budeme muset jít v plánované restrukturalizaci ještě hlouběji.
Roman Schanner
finanční ředitel České pošty

Provozní náklady České pošty vzrostly meziročně o 818 milionů na 20,1 miliardy korun. Za růstem nákladů stojí především desetiprocentní zvýšení tarifních mezd z dubna 2019, které bylo nejvyšší za jedenáct let a vedlo k meziročnímu nárůstu osobních nákladů, tedy nákladů na zaměstnance, o 1,1 miliardy korun.

Pošta to udělala proto, aby kompenzovala dlouhodobě podhodnocené mzdy, zabránila odchodu zaměstnanců a souvisejícímu zhoršení kvality poskytovaných služeb. Dobrovolná fluktuace zaměstnanců díky tomu loni klesla o téměř o třetinu.

Finanční ředitel České pošty Roman Schanner uvedl, že ačkoliv není možné odhadovat dopady pandemie koronaviru, je podle něj jisté, že pošta i letos skončí ve ztrátě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...