Varufakis: Tsipras měl na výběr „popravu“, nebo kapitulaci. Reformy ale selžou

Atény - Ekonomické reformy požadované po Řecku věřiteli výměnou za další finanční výpomoc selžou. V rozhovoru pro BBC to řekl bývalý šéf řecké kasy Janis Varufakis. Chápe ale, že řecký premiér musel dohodu podepsat – když měl na výběr „popravu“, nebo kapitulaci, zvolil druhou možnost.

Třetí záchranný program pro Řecko může dosáhnout až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) a podílet by se na něm měl i Mezinárodní měnový fond (MMF). Řeky ale čekají další úsporná opatření. Podle Varufakise se plán pro Řecko „zapíše do historie jako největší katastrofa makroekonomického řízení“. „Ten plán selže, ať už se k jeho uskutečnění zaváže kdokoli,“ poznamenal Varufakis.  

Ministr odstoupil na začátku měsíce z funkce, aby usnadnil vyjednání dohody. Jeho jednání s ministry financí zemí eurozóny totiž dlouhodobě provázely názorové střety.

Janis Varufakis
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Řecký premiér Alexis Tsipras poté oznámil, že je dohoda na světě, ovšem na Řeky jsou kladeny ještě tvrdší podmínky, než jaké odmítli v nedávném referendu. Sám následně uvedl, že dohodě nevěří. 

Noví řečtí ministři už složili přísahu

Podle Varufakise ale premiér prakticky neměl jinou možnost než dohodu podepsat. „Dostali jsme na výběr mezi 'popravou' a kapitulací. On nakonec zvolil kapitulaci,“ podotkl politik. Reformy sice řeckým parlamentem prošly, vláda ale doznala změn - Tsipras se zbavil odpůrců úspor. V sobotu složili noví ministři v Aténách přísahu. 

Řecký premiér Alexis Tsipras při projevu v parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Thanassis Stavrakis

Evropská komise nyní projedná s Řeckem detaily třetího programu ze záchranného fondu eurozóny (ESM) poté, co začátek rozhovorů formálně odsouhlasily unijní státy. Jednání mají trvat několik týdnů a jejich součástí může být i debata o změnách způsobu splátek řeckého dluhu. 

Už v pondělí do Řecka poputuje 7,16 miliardy eur (přes 190 miliard korun) tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího celounijního mechanismu známého jako EFSM (Evropský finanční stabilizační mechanismus). To umožní zemi včasnou splátku Evropské centrální bance (ECB) i vrácení částky, kterou už dluží MMF. Další splátka ECB čeká Řeky v polovině srpna, tehdy už by ale zřejmě měl být domluven „velký“ program v rámci ESM.

2 minuty
Řeckou krizi přiživují lesní požáry
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...