Řecká krize vrcholí: zavřené banky i burza, omezení výběrů peněz

Atény/Brusel – Řecká dluhová krize míří do finále. Po nedělním rozhodnutí vlády premiéra Alexise Tsiprase zůstanou v zemi až do 6. července zavřené všechny banky a fungovat nebude ani aténská akciová burza. Omezené budou také výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. S dočasným uzavřením bank a omezením pohybu kapitálu oficiálně souhlasila i Evropská komise.

Řecko je na pokraji finančního kolapsu. Vláda se k uzavření bank odhodlala poté, co neúspěšně skončilo klíčové sobotní jednání mezi věřiteli a Aténami. Strany se nedohodly na podobě reforem, které Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka žádaly výměnou za poskytnutí poslední části finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur.

Banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, mimo provoz bude také aténská akciová burza. Během dneška pak nebudou fungovat ani bankomaty, které by se měly spustit až večer. I poté nicméně budou výběry hotovosti omezené – každý Řek si bude moci vybrat pouze 60 eur (přes 1600 korun) denně. Toto opatření se podle řeckých médií nebude vztahovat na držitele zahraničních platebních karet a důchodce.

  • Podle listu To Vima ale obyvatelstvo vyčerpává finanční hotovost tak intenzivně, že v příštích dnech se limit může snížit na 20 eur.

Zdroj agentury Reuters ale uvedl, že denní limit pro výběr z bankomatů by se mohl zvýšit, pokud budou řecké banky nadále podporovány programem nouzového financování (ELA). Evropská centrální banka (ECB) v neděli objem tohoto programu zachovala beze změny na úrovni kolem 89 miliard eur. Zdroje obeznámené se situací agentuře Reuters sdělily, že ECB zřejmě program ponechá řeckým bankám k dispozici nejméně do nedělního referenda. Upozornili však, že ECB v neděli odmítla řeckou žádost o zvýšení objemu programu o šest miliard eur.

Evropští lídři jsou s Řeckem dál ochotni jednat, ale co nejdříve

Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody prostřednictvím karet, se měl původně podle řeckého listu Kathimerini ještě v pondělí otevřít omezený počet poboček. Podle agentury Reuters by se ale mělo zhruba 850 poboček otevřít až ve čtvrtek. 

Převody peněz mezi účty řeckých bank by měly fungovat jako obvykle. Je však zakázán přesun peněz mimo Řecko – takové převody musí schválit komise ministerstva financí. Posuzovat je bude jednotlivě, za důležité transakce považuje takové, které jsou „nutné pro ochranu veřejného nebo sociální zájmu“, třeba platby za léky nebo zdravotnický materiál.

Řecký premiér Alexis Tsipras a ministr financí Janis Varufakis ujišťují obyvatele, že jejich peníze jsou v bezpečí a důchody stát vyplatí. „Tady na ministerstvu financí uděláme vše pro to, abychom zajistili stabilitu a bezpečnost,“ slíbil Varufakis.

Nahrávám video
Řecké banky zůstanou týden zavřené
Zdroj: ČT24

Brusel s uzavřením bank a omezením pohybu kapitálu souhlasí. Atény tím sice porušují princip volného pohybu kapitálu v EU, podle Komise je však opatření nezbytné k ochraně řeckých bank. Z obavy o budoucnost totiž Řekové masivně vybírali vklady, u bankomatů se tvořily dlouhé fronty. Jen během soboty podle odhadů takto vybrali 600 až 700 milionů eur.

„Za současných okolností je stabilita finančního a bankovního systému v Řecku nadřazeným veřejným zájmem, který opravňuje k uvalení dočasných omezení na pohyb kapitálu,“ konstatoval komisař pro finanční služby Jonathan Hill. Je to podruhé v historii, co některá ze zemí Evropské unie zavřela banky – poprvé k tomu došlo před dvěma lety na Kypru. Komisař nicméně dodal, že volný tok peněz musejí Atény obnovit, jakmile to bude možné.

„Řekové si pochopitelně vybírají eura, protože ty lze v Evropě použít jedna ku jedné. Kdežto peníze, co mají na účtech, se mohou buďto změnit na drachmy, nebo být zmrazeny,“ vysvětlil prezident Federace evropských účetních Petr Kříž.

ANALÝZA: Řecko by nebylo první ani poslední zemí v bankrotu

K omezení výběrů se navíc přidávají i problémy s placením kartou. Podle deníku The Wall Street Journal přestalo přijímat kreditní karty mnoho obchodů. „Koluje spousta zvěstí o kontrole kapitálu, a proto žádám od zákazníků platby v hotovosti, protože k platbám kartou bych se nemusel dostat,“ řekl listu Apostolis Jonas, majitel obchodu se suvenýry v centru Atén. „Na oplátku jim nabízím slevy, ale mnoho turistů jednoduše odejde. Každým dnem se blížíme k totálnímu finančnímu krachu.“

Někteří místní podnikatelé si pak stěžují na zákaz převodu do zahraničí. „V jiných zemích, kde byl zaveden tento druh kapitálové kontroly, z toho byly obvykle podniky vyňaty, ale tentokrát ne. Musíme být schopni si udržet náš dodavatelský řetězec a nemůžeme si dovolit čekat až do nedělního referenda,“ řekl listu The Telegraph prezident Svazu řeckých obchodních a průmyslových komor Konstantinos Michalos.

Upozornil zároveň, že země je vysoce závislá na dovozu zboží a surovin. „Když nemůžeme dělat elektronické převody, tak brzy i to nejzákladnější zboží nebude k dispozici. Pak bude jedno, jestli si lidé můžou vybrat peníze z bankomatů, protože nebude za co je utratit.“

Opozice žádá vytvoření nové vlády

Záchranný program pro Řecko končí v úterý 30. června. Bez peněz nebudou moci Řekové splácet své dluhy, včetně splátky ve výši 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu, kterou měly Atény poslat rovněž do konce června.

Premiér Alexis Tsipras se o víkendu nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum, v němž mají občané hlasovat o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů. Je však otázkou, o čem budou voliči rozhodovat, když tou dobou už bude záchranný program podle všeho ukončen. „Je víc než zřejmé, že euroskupině jde o vydírání řeckého lidu a obstrukci v hladkém demokratickém procesu referenda,“ prohlásil Tsipras.

„Ta hra s referendem je ze strany Tsiprase velmi dobře kalkulovaná, protože když referendum dopadne pro dohodu s eurozónou, tak je krytý a zůstane u moci, aniž by musel splnit svoje předvolební sliby. Když se Řekové vysloví proti dohodě s eurozónou, tak tím spíš zůstane u moci a bude krytý,“ míní politolog a expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek.

Řecká opozice žádá zrušení referenda a vytvoření vlády národní jednoty. „Fatální, slabošské a nezodpovědné, izoluje zemi od Evropy, rozděluje lidi v Řecku a zbavuje se odpovědnosti za to, co měl učinit sám,“ nechal se slyšet bývalý premiér Antonis Samaras, šéf konzervativců. Pomoc už přislíbili americký prezident s německou kancléřkou. Barack Obama a Angela Merkelová se shodli, že je kriticky důležité odchodu Řecka z eurozóny zabránit.

Na dramatický vývoj událostí zareagovaly i světové burzy. V Asii výrazně ztrácejí – indexy v Tokiu, Soulu, Singapuru, Sydney nebo na Tchaj-wanu klesly o jedno až tři procenta. Také akcie na evropských trzích zahájily obchodování prudkým poklesem. Hlavní burzovní indexy ve Frankfurtu, Paříži, Miláně a Madridu se snížily o více než čtyři procenta.

Přímé dopady na českou ekonomiku by řecká finanční krize mít neměla. Myslí si to člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Zátěžové testy podle něj ukázaly, že český finanční sektor je odolný. Vláda projedná možné dopady řeckého bankrotu na tuzemské hospodářství ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...