Paliva v Česku přestala po více než dvou měsících zdražovat

Více než dvouměsíční růst cen pohonných hmot v Česku se zastavil. Ceny v uplynulém týdnu stagnovaly. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od minulé středy vůbec nezměnila, zůstává na 28,10 koruny za litr. Cena nafty sice stoupla, ale pouze o jeden haléř na 27,59 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. V nadcházejícím týdnu analytici očekávají většinou stagnaci cen pohonných hmot v Česku.

Celostátní průměr cen vytrvale rostl zhruba od poloviny května. Od té doby Natural 95 zdražil zhruba o 2,50 koruny a nafta o 1,80 koruny. Tento nárůst ale nedokázal smazat výrazný pokles cen paliv ze začátku roku. Podle údajů CCS je benzin nyní skoro o pět korun levnější než ve stejnou dobu loni a nafta je meziročně levnější asi o 4,50 koruny.

Nejlevněji natankují řidiči pohonné hmoty ve Zlínském kraji, kde je litr benzinu bude stát v průměru 27,69 koruny a litr nafty 27,15 koruny.

Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 28,80 koruny a litr nafty 28,65 koruny. Pouze v Praze je cena nafty nad 28 korunami.

Cena paliv by v Česku mohla klesat dál

Analytik Czech fund Lukáš Kovanda očekává, že cena bude klesat dál. Už v příštím týdnu pohonné hmoty podle něj opět mírně zlevní, v rozsahu do deseti haléřů na litr.

„Důvodem je zejména posilující koruna. Od začátku července až do dnešního dne zpevnila vůči dolaru o zhruba 6,6 procenta. Jenom dvě další měny světa, chilské peso a maďarský forint, zhodnotily v daném období vůči americké měně ještě výrazněji,“ konstatuje.

Dochází tak podle něj k nepříliš časté situaci, kdy v dolarovém vyjádření ropa, konkrétně Brent, pokračuje ve zdražování, zatímco po přepočtu do korun zlevňuje. „Konkrétně od začátku července zdražuje v dolarech o čtyři procenta, zatímco v korunách zlevňuje o dvě procenta. Právě stabilizace a mírný pokles korunové ceny ropy jsou klíčovým důvodem zmíněné stagnace cen pohonných hmot v Česku,“ dodává.

V dolarech se pohonné hmoty obchodují na komoditní burze v Rotterdamu. Čím je koruna vůči americké měně silnější, tím levnější mohou být benzin a nafta u čerpacích stanic v ČR.

 Zlevňování by mělo pokračovat i v dalších srpnových týdnech. Růst samotné dolarové ceny ropy totiž podle Kovandy zpomaluje a nelze vyloučit její srpnový pokles, zejména kvůli obavám z druhé vlny pandemie koronaviru, která brzdí globální poptávku po surovině.

Pandemie tak udržuje při životě obavy z poklesu poptávky po pohonných hmotách, která způsobí, že na trhu bude nadbytek ropy, protože po celém světě, včetně Spojených států, největšího světového konzumenta ropy, se stále objevují nové případy nakažených. 

„Vypadá to, že výraznější růst cen pohonných hmot máme alespoň na několik týdnů za sebou. Na fyzickém trhu s ropou se evidentně vytrácí dynamika růstu poptávky, která zároveň čelí několika překážkám. Především se investoři obávají dalšího růstu nově nakažených koronavirem, což by mohlo donutit zákonodárce obnovit některé restrikce pohybu. Zároveň se ropný kartel OPEC spolu s Ruskem chystá ukončit historické produkční škrty a od srpna bude zvyšovat produkci,“ potvrdil analytik Purple Trading Štěpán Hájek. 

To potvrzuje i Kovanda. „Kartel OPEC a jeho spojenci částečně uvolní citelné omezení těžby ropy, které dojednali s platností od začátku letošního května. Zvýšení nabídky ropy a zadrhávání poptávky po ní tak povede k poklesu dolarových cen ropy na světových trzích, a tedy i pohonných hmot v Česku,“ doplnil.

Podle něho se také očekává, že Saúdská Arábie poprvé za čtyři měsíce sníží svým asijským odběratelům cenu ropy, a to právě kvůli chřadnoucí poptávce. 

Tomáš Voltr z firmy Energy financial group uvedl, že výkyvy ceny ropy by lidi měly spíše motivovat než znepokojit. „Domnívám se, že aktuální situace by měla položit základ pro systematické a promyšlené hledání funkčních alternativ, jako je například využití obnovitelných zdrojů energie. Ty jsou nejen ekologičtější než ropa, ale také odolnější vůči turbulencím světového hospodářského ekosystému,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 9 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...