Dovolená na Kypru se komplikuje kvůli nutnému testu na koronavirus. Týká se několika set Čechů

5 minut
Dovolená na Kypru se komplikuje kvůli nutnému testu na koronavirus
Zdroj: ČT24

Dovolená na Kypru, která se pro Čechy od pondělí nově komplikuje nutností mít negativní test na koronavirus, se v nejbližších dnech týká několika set turistů, uvedl v sobotu místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Pokud by tento stav trval několik týdnů, zasáhlo by to několik tisíc lidí, a navíc by to podle něj totálně zbouralo důvěru v tuto destinaci.

Kypr přeřadil Česko z kategorie A, což jsou země, odkud cestující po příletu nemusejí předkládat negativní test na koronavirus, do kategorie B. Češi se tak spolu s pasažéry z dalších zemí budou muset od 6. července prokázat maximálně tři dny starým negativním testem. Revidovanou kategorizaci států zveřejnilo kyperské ministerstvo zdravotnictví, informoval web in-cyprus.

„Je to obrovská komplikace. Především pro klienty, kteří nemají šanci udělat si test, protože je prodloužený víkend. Navíc test je drahý. Na to upozorňujeme už více než šest týdnů a nikdo to neřeší,“ uvedl Papež.

Tento krok se podle něj projeví nedůvěrou v šanci trávit dovolenou bez potíží. „To je velmi nebezpečné. Stát si musí uvědomit, že za tuto situaci nese plnou odpovědnost a musí být připraven na to, že jak klienti, tak cestovní kanceláře a agentury po něm budou vyžadovat náhrady za zbytečné výdaje,“ dodal.

Počet Čechů cestujících na Kypr není nyní tak vysoký, protože do této destinace míří ve větší míře až od srpna. „Tento krok ze strany Kypru na nás žádný dopad mít nebude, protože momentálně zájezdy na Kypr neprodáváme. Nemuseli jsme tedy rušit žádné zájezdy nebo přesouvat klienty do jiných destinací,“ uvedl mluvčí CK Fischer Jan Bezděk. Podobně se vyjádřila i mluvčí cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková.

Vstup Čechů omezily už i další země

Vstup Čechů omezily už v pátek některé další země. Konkrétně Slovinsko změnilo epidemiologické hodnocení Česka, Chorvatska a Francie a vyjmulo je ze zeleného seznamu bezpečných zemí. Občané těchto států tak budou muset prokázat zaplacené ubytování společně s negativním testem, nebo jít do dvoutýdenní karantény.

Jde o statistiky. Země v poslední době podmiňují totiž svobodný vstup nízkou mírou nákazy v druhém státu. Slovinci chtějí méně než 10 nakažených na 100 tisíc obyvatel, obvyklejší hranice je 16 na 100 tisíc. A i tuhle hranici už Česko prolomilo. Tranzitu se ale opatření netýká.

Slovinsko je klíčovou tranzitní zemí, přes kterou cestují Češi do Chorvatska. Pro tuto skupinu lidí se však nic nemění, cesta skrz slovinské území jen může být doprovázena policejními kontrolami a může být požadováno potvrzení o ubytování, upozornil už dříve ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ale jak uvedla v sobotu Česká televize, policie zatím většinou dokumenty nevyžaduje. 

Průjezd Slovinskem musí turisté mířící do Chorvatska stihnut za 12 hodin. Zastavovat smí jen v nezbytných případech, například na parkovišti kvůli nezbytné přestávce, stejně tak i u čerpací stanice a natankovat.

Vstup Čechů na své území odpoledne omezilo také Lotyšsko, později se přidalo i Estonsko. 

Seznam zemí, kam teď Češi nemohou bez omezení, se bude zřejmě dál vyvíjet. Podle ministra Petříčka je možné, že do rizikové skupiny nás zařadí například Litva. S Estonskem a Lotyšskem má totiž domluvený volný pohyb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 5 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
včera v 19:32

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025
Načítání...