Začíná program, který pomůže podnikatelům zaplatit nájemné. Někteří stále neví, zda mají nárok

6 minut
Reportáž: Startuje program COVID nájemné
Zdroj: ČT24

Podnikatelé, kteří museli kvůli vládním opatřením proti koronaviru uzavřít nebo omezit provoz, mohou od pátečních 09:00 žádat o dotaci z programu COVID nájemné, a to elektronicky, přes informační systém na webu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Všechny potřebné formuláře najdou v systému, který je celým procesem podání žádosti podle informací MPO provede. Ukončení příjmu žádostí je 30. září.

Program COVID nájemné je určen podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením proti koronaviru uzavřít nebo omezit provoz. Stát jim na komerční nájem za duben, květen a červen přispěje 50 procenty za podmínky, že majitel nájem zlevní o 30 procent a nájemce doplatí pětinu. Nájemci, kteří platí veřejnému subjektu, dostanou rovnou podporu 80 procent. Podpora bude maximálně do deseti milionů korun.

Vláda na program z rozpočtové rezervy vyčlenila pět miliard korun, podle informací na webu MPO bude suma v případě potřeby zvýšena, aby pokryla všechny žádosti.

Další z podmínek je nevyčerpaná podpora 800 tisíc eur (přes 21 milionů korun) stanovená dočasným rámcem Evropské komise. Firmy, které čerpají příspěvek z programu na podporu zaměstnanosti Antivirus, si nejsou podle informací ČTK jisty, zda budou mít na příspěvek na nájem nárok. Podle ministerstva práce a sociálních věcí nespadá program Antivirus pod veřejnou podporu. Konečné rozhodnutí, zda se o veřejnou podporu jedná, či ne, má ale posoudit Evropská komise, se kterou byla podle ministerstva zahájena ve věci jednání.

O dotaci budou moci žádat podnikatelé se zcela uzavřenými provozy i ti, kteří fungovali v omezeném provozu, prodávali přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop. Na výdaje za nájem nemohou živnostníci a firmy čerpat jinou podporu. Státní příspěvek se bude vztahovat na nájemní smlouvy uzavřené před 12. březnem. Naopak program nebudou moci využít podnikatelé, kterým prostor pronajímá spřízněná osoba.

K žádosti je nutné doložit několik čestných prohlášení

K žádosti bude nutné doložit několik čestných prohlášení včetně dokladu o uhrazení nájmu za leden a únor, případně předchozí měsíce. Žadatelé budou muset přiložit také potvrzení o uhrazení části nájemného alespoň ve výši požadované podpory.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dříve uvedl, že zájem o program předpokládá u 150 až 200 tisíc podnikatelů. Hlavní proplacení žádostí se podle něj uskuteční v červenci.

Opozice i svaz průmyslu už dříve ale uvedly, že podpora měla přijít dříve. „Snažili jsme se v tomto směru přimět vládu k rychlejším krokům, já jsem přesvědčen, že to má být spuštěno co nejrychleji. Zdá se, že se to zadrhlo někde na ministerstvech,“ uvedl nedávno místopředseda ODS Martin Kupka.

„Zase to trvalo, zase je to trošku byrokratické, ale bohužel tady neplatí to, co platí v Německu, že kdo rychle dává, dvakrát dává,“ konstatoval také prezident svazu Jaroslav Hanák. 

Vděk i výhrady podnikatelů

Sami podnikatelé na pomoc státu s placením nájmu čekali; placení nájemného bylo totiž pro většinu největší položkou, kterou museli platit, přestože museli zavřít. „V této situaci nám pomůže cokoliv, jsme vděčni za jakoukoliv pomoc,“ říká například Luboš Kastner, který pracuje v pohostinství a jehož restaurace byla jednou z prvních, kdo o podporu v pátek ráno požádali. „Je to náročnější, co se týče čtení a vyplňování, takže se tím prokousáváme a jsme připraveni.“

Řada podnikatelů navíc kritizuje předchozí programy, které vláda vypsala na pomoc firmám, například programy záruk na úvěry. Podle nich byly zbytečně složité a dosáhlo na ně málo podnikatelů. A výhrady k vládním podmínkám znějí i nyní.

„Především jednu věc zcela nechápu –⁠ proč bylo zapotřebí žádat po žadateli, aby před podáním žádosti uhradil celých 50 procent nájemného za tři měsíce (duben, květen, červen). Přece tím se neguje samotný princip té pomoci podnikatelům. Navíc ta žádost nemá žádný právní nárok,“ říká Milan Krček z Občanského sdružení majitelů domů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 13 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...