Česká ekonomika poklesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta. První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 procenta a mezičtvrtletním o 3,6 procenta. Navzdory revizi ale stále jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl ČSÚ. Pokles ekonomiky v prvním čtvrtletí byl zcela v souladu s odhady České národní banky v její aktuální prognóze.
Tuzemská ekonomika nalomená koronavirem. V prvním čtvrtletí klesla o dvě procenta
Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Podle statistiků byl negativní vývoj HDP způsoben hlavně nižší tvorbou kapitálu a poklesem zahraniční poptávky. „Z pohledu tvorby hrubého domácího produktu došlo k propadu hrubé přidané hodnoty o 1,3 procenta. Největší pokles byl v odvětvích obchodu, ubytování, pohostinství a dopravy,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Ve zpracovatelském průmyslu klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) o 3,4 procenta, v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství téměř o pět procent. Dařilo se naopak stavebnictví, informačním a komunikačním činnostem a také veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.
Dynamika HDP v 1. čtvrtletí 2020 (v %)
Na meziročním poklesu hrubého domácího produktu se investiční výdaje podílely odpočtem 1,4 procentního bodu a zahraniční poptávka odpočtem půl procentního bodu. Pozitivně pak přispívaly rostoucí výdaje vládních institucí. HDP představuje celkovou peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území za dané období.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Výdaje domácností se proti stejnému čtvrtletí minulého roku nezměnily, proti předchozímu čtvrtletí reálně klesly o dvě procenta. „Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí,“ uvedl ČSÚ. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily meziročně o 7,1 procenta a mezičtvrtletně o 5,2 procenta.
„Celková zaměstnanost se oproti předchozímu čtvrtletí nezměnila, meziročně klesla o 0,5 procenta,“ dodali statistici.
Dno ekonomické aktivity nastane ve druhém čtvrtletí, odhadují analytici
Podle analytiků dno ekonomické aktivity nastane v letošním 2. čtvrtletí, kdy pokles ekonomiky podle nich bude pravděpodobně dvouciferný.
„Ačkoli tak restriktivní opatření proti šíření koronaviru postihly pouze dva poslední týdny března, zasáhly ekonomiku tak citelně, že stáhly celé první čtvrtletí do citelného poklesu. Propad ekonomiky v samotném březnu tak byl přes deset procent a v posledních týdnech března pak byl až čtvrtinový. Vzhledem k tomu, že duben byl restrikcemi zasáhnut téměř celý a květen se vracel k normálu také relativně pomalu, je patrné, že pokles tuzemské ekonomiky ve druhém čtvrtletí bude dvouciferný,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Celkový propad ekonomiky v letošním roce však bude podle analytiků do velké míry záviset na tom, jak rychle se bude ekonomika zotavovat a navracet k normálu v druhé polovině roku, což je ale obtížné odhadnout. „Prozatím stále předpokládáme pokles ekonomiky za celý letošní rok o zhruba sedm procent,“ dodává Seidler.
„České hospodářství nečekají lehké časy ani v nejbližších měsících. Podstatnou část dubna byla ještě v platnosti karanténní opatření, což znamená delší odstávky a ztížené výrobní podmínky. Ani po uvolnění restrikcí však nebude návrat na standardní fungování jednoduchý. Lze proto očekávat, že ekonomický výkon ve druhém čtvrtletí bude zasažen ještě mnohem výrazněji a pokles HDP s velkou pravděpodobností dosáhne dvouciferných hodnot,“ říká analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Struktura investic (meziročně v %)
Upozorňuje, že podobně nebo ještě hůře jsou na tom i hlavní obchodní partneři. „Firmy zasažené propadem poptávky nebudou mít dostatek prostředků na investice ani na zvyšování mezd a lidí bez práce bude postupně přibývat. Hospodářský pokles se tak bude táhnout ještě dlouhé měsíce a do kladných hodnot v meziročním srovnání se zřejmě letos již nepodíváme,“ dodal.
Nicméně během druhé poloviny roku by se ekonomická situace měla začít podle něho postupně normalizovat. „Předpokládáme ale, že návrat na předkrizové úrovně bude dlouhodobý a potrvá nejspíš několik let. V souhrnu za letošní rok čekáme pokles ekonomiky o 7,6 procenta, příští rok by již situace měla být o poznání lepší a dynamika růstu by se měla výrazně zvednout,“ uvedl Růžička.
ČNB předpokládá pro letošní rok pokles o osm procent, protože čeká pomalejší růst v druhé polovině roku. Na trhu se však vyskytují odhady čekající pokles ekonomiky o více než deset procent.
„V tuto chvíli však stále nelze vyloučit ani jeden ze scénářů, jelikož budou záviset na rychlosti zotavení ekonomiky v následujících čtvrtletích. Scénář ve tvaru 'V', tedy výrazný propad následovaný rychlým oživením, však začíná být méně pravděpodobný. Důvodem je i to, že řada důležitých ekonomik v zahraničí se s následky koronaviru bude potýkat dále a zahraniční poptávka se tak bude zotavovat pomaleji,“ dodává Seidler.
„Důležité bude také, jak si povede pro Česko klíčový automobilový průmysl. Poptávka po statcích dlouhodobé spotřeby typu automobilů může být totiž současnou krizí zasažena nejvíce,“ doplňuje ekonom Komerční banky Martin Gürtler. V letošním roce očekává pokles ekonomiky o 6,8 procenta a v příštím roce už růst o 7,1 procenta.
Pokles ekonomiky v 1. čtvrtletí odpovídal odhadům ČNB
Pokles ekonomiky v prvním čtvrtletí byl zcela v souladu s odhady České národní banky v její aktuální prognóze, potvrdil ředitel sekce měnové centrální banky Petr Král.
„Odchylky skutečnosti od prognózy ve vývoji jednotlivých výdajových složek se přitom vzájemně kompenzovaly, přičemž i individuálně byly v kontextu bezprecedentní situace velice mírné,“ uvedl Král.
Meziroční růst spotřeby domácností se podle Krále ve shodě s odhady ČNB zastavil. Pokles hrubé tvorby kapitálu byl ve srovnání s odhady výraznější. Čistý vývoz naopak poklesl méně, než ČNB odhadovala. Spotřeba vlády si podle očekávání udržela svižný meziroční růst, když vzrostla ve srovnání s odhady ČNB výrazněji.
„Zveřejněná data dle očekávání svědčí o výrazně negativních dopadech koronavirové pandemie a s ní souvisejícího poklesu zahraniční poptávky a přijatých vládních karanténních opatření na tuzemskou ekonomiku,“ uvedl Král. Dodal, že v souhrnu se hrubý domácí produkt v letošním roce výrazně sníží a ani přes postupné obnovení růstu nedosáhne ekonomická aktivita do konce příštího roku předpandemické úrovně.
Peníze z Antiviru za březen nedostalo 8 procent firem, za duben desetina
Každá dvanáctá firma, která žádala o příspěvky na náhrady mezd z kurzarbeitového programu Antivirus a poslala úřadu práce vyúčtování, peníze za březen nedostala. Za duben je pak nemá desetina podniků. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnilo ministerstvo práce. Podle něj stát firmám zatím do 1. června vyplatil 9,28 miliardy.
Ministerstvo program Antivirus, který má bránit propouštění, spustilo 6. dubna. Zaměstnavatelé nejdřív podávají žádost, po které s nimi úřad práce uzavírá dohodu. Až ji firma obdrží a zaplatí také celé náhrady, výdělky a odvody, pošle úředníkům vyúčtování. Po jeho zpracování stát dorovná stanovený podíl výdajů. Žádost o dohodu se dává jednou, vyúčtování pak každý měsíc. Podniky teď budou vyplácet výdělky za květen.
Ministerstvo opakovaně uvádí, že ve vyúčtováních jsou chyby a vyřizování trvá déle.
Část podnikatelů si na dlouhé lhůty stěžovala. Poukazovali na to, že zaplatili svým pracovníkům za duben, ještě jim ale nedorazily od státu příspěvky za březen. Někteří také uváděli, že ještě nedostali peníze, už u nich ale byla kontrola. Politický náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD) v internetovém pořadu Blesku řekl, že ministerstvo zahájilo 300 kontrol čerpání peněz. Uvedl, že „celá řada firem nedodržuje celou řadu předpisů“ a prověření jim má umožnit nedostatky napravit. Případný přeplatek může také zaměstnavatel ve stanovené lhůtě vrátit, a pokud to neudělá, případ začnou řešit finanční úřad, inspekce práce nebo sociální správa, popsal Povšík.
Povšík řekl, že například Škoda Auto vyčerpala z programu Antivirus za březen 340 milionů korun a za duben kolem 700 milionů. Podotkl, že automobilka ale za duben odvedla státu přes miliardu korun.
