Do Liberty Ostrava chce její majitel investovat 19 miliard, peníze mají jít na modernizaci

Společnost GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty chce v příštích deseti letech do své huti Liberty Ostrava investovat 750 milionů eur (přibližně 19 miliard korun). Součástí strategických investic bude především vybudování nové hybridní technologie pro výrobu oceli, která bude podle firmy první svého druhu v Evropě. Zásadní modernizace čeká také válcovny, oznámila společnost Liberty Ostrava.

„Investicemi chceme podpořit Liberty Ostrava na cestě k postavení předního výrobce oceli ve střední Evropě a k uhlíkové neutralitě,“ uvedl podnikatel Gupta. Uhlíkové neutrality chce firma dosáhnout do roku 2030.

„Chceme investovat do nejmodernějších technologií výroby oceli a válcování, a zajistit tak ostravské huti dlouhodobou konkurenceschopnost a udržitelnost, aby mohla nabízet dobrou práci i dalším generacím v Moravskoslezském kraji,“ uvedl Gupta.

Firma tím představuje strategický plán investic, který vypracovala po stodenní analýze. Do ní se pustila hned poté, co loni v červenci podnik s dalšími provozy v Evropě převzala od skupiny ArcelorMittal miliardáře Lakšmího Mittala.

„Příprava tohoto plánu nebyla jednoduchá, protože se potýkáme s jedním z nejtěžších období pro ocelářství v Evropě,“ uvedl generální ředitel Liberty Ostrava Pascal Genest. Evropský trh s ocelí se podle firmy stále zhoršuje, trpí snižující se poptávkou, zvyšujícími se levnými dovozy a rostoucími cenami emisních povolenek.

„Jsme ale připraveni Liberty Ostrava transformovat tak, abychom z ní vytvořili předního výrobce oceli s čistou výrobou a kvalitními produkty. Těším se na realizaci celého plánu, která nám umožní dodávat lepší výrobky a služby na náročný trh regionu,“ uvedl Genest.

Vzniknout má nová hybridní technologie pro výrobu oceli

Novou hybridní technologii pro výrobu oceli chce firma vybudovat v letech 2021–2024. „Umožní huti nejen využívat vyšší objem šrotu a snížit závislost na dovážených surovinách, ale také radikálně snížit vliv výroby na životní prostředí a získat větší flexibilitu spojením výroby oceli ze surového železa s technologií elektrické obloukové pece,“ uvedla firma.

Zásadní modernizace válcoven pak má zvýšit kvalitu vyrobené oceli a zlepšit péči o požadavky zákazníků. „Klíčem k dlouhodobé prosperitě Liberty Ostrava je připojení k síti velmi vysokého napětí, které umožní další snížení emisí CO2 díky většímu využití elektrické energie v huti. Liberty Ostrava chce postavit nezbytné připojení k této síti během následujících pěti let,“ uvedla firma. 

Huť od července fungovala zhruba půl roku v omezeném provozu, kdy část zaměstnanců byla doma se sníženou mzdou. Snížení výroby firma zdůvodnila mimo jiné vysokými cenami surovin a dovozem oceli ze zemí mimo Evropskou unii. Mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková řekla, že nyní už jsou všichni zaměstnanci v práci a omezení výroby skončilo.

Liberty Ostrava vyrábí ocel zejména pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, je tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává výrobky do více než 40 zemí. V roce 2018 vyrobil podnik ještě jako ArcelorMittal 2,2 milionu tun oceli a dosáhl čistého zisku 4,1 miliardy korun, o 946 milionů korun vyššího než o rok dřív.

Výrobní kapacita firmy je 3,6 milionu tun. I s dceřinými společnostmi má šest tisíc zaměstnanců. Huť patří do skupiny Liberty Steel Group, která je součástí globálního uskupení GFG Alliance patřícího rodině Sanjeeva Gupty. Po koupi firem od ArcelorMittalu se ze skupiny stal osmý největší výrobce oceli na světě mimo Čínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 4 mminutami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 3 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 20 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...