V Davosu začalo jubilejní ekonomické fórum. Leitmotivem je ekologie, promluvila i Thunbergová

Nahrávám video
Projev Donalda Trumpa na 50. ročníku davoského fóra
Zdroj: ČT24

Spolupráce mezi politickými špičkami a lídry byznysu je nyní potřebnější vice než kdy dříve, aby se zastavily vážné klimatické hrozby. S touto výzvou přišli ještě před úterním zahájením 50. ročníku Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu pořadatelé této akce. Hned první den přednesl projev americký prezident Donald Trump, který je znám svým odtažitým vztahem k ekologii. Dvakrát vystoupila také ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Akce se zároveň koná v době rostoucího ekonomického soupeření USA a  Číny.

Trump v projevu hovořil zejména o ekonomických úspěších Spojených států za tři roky od svého zvolení.  Vyzdvihl například rekordně nízkou nezaměstnanost, vznik mnoha nových továren, uzavření obchodních smluv s Čínou či Kanadou a Mexikem i nevídaný hospodářský rozmach USA. „Americký sen je zpět a užitek z něj má hlavně střední třída,“ uvedl prezident.

V další části prohlásil, že Spojené státy se připojují k ekologické iniciativě WEF vysadit jeden bilion stromů.

Zdůraznil také, že není čas pro pesimismus, ale pro optimismus. Kritizoval „proroky zkázy“ z řad ekologických aktivistů a uvedl, že cestou vpřed není omezování hospodářského růstu, ale technické inovace. Thunbergová ho s kamennou tváří sledovala z publika.

Nahrávám video
Události ČT: Udržitelnost jako hlavní téma Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu
Zdroj: ČT24

Jaké jsou hlavní hrozby

Pořadatelé WEF vymezili ve svém šetření o dlouhodobých globálních rizicích jako nejhorší právě klimatické hrozby. Poprvé se stalo, že ve výhledu na deset let se všech pět největších vyjmenovaných rizik týká životního prostředí.

„Lze říci, že tato témata budou tvořit páteř agendy letošního Davosu, ať už v rámci jednotlivých hlavních řečnických vystoupení a panelových diskusí či během kuloárových, méně formálních hovorů,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nahrávám video
Ekonom Petr Bartoň o významu Davosu 2020 pro ČR
Zdroj: ČT24

Kovanda dodal, že ještě loni se mezi pět nejdůležitějších témat – či globálních rizik – vklínila alespoň dvě neenvironmentální, konkrétně technologická, a sice zneužití či krádež dat a kyberútoky. Téma z jiné oblasti než environmentální či technologické pak bylo součásti té nejdůležitější davoské agendy naposledy v roce 2017, kdy se jednalo o společenské téma migrace a geopolitické téma teroristických útoků.

„Environmentální tématika zkrátka postupem času fóru dominuje stále zřetelněji a letos je možné hovořit o dominanci absolutní,“ doplnil Kovanda. 

Dále experti jmenovali rostoucí ekonomickou konfrontaci mezi státy a polarizaci domácí politiky. Tuto hrozbu zmínilo 78 procent ze 750 oslovených expertů. 

„Je to rok, kdy světoví lídři musí spolupracovat se všemi sektory společnosti na opravě a oživení našich systémů spolupráce, nejen pro krátkodobý přínos, ale také pro řešení našich hluboce zakořeněných rizik,“ uvedl ve zprávě Global Risks Report Borge Brende, prezident Světového ekonomického fóra. 

Volání po klimatické spravedlnosti

V popředí davoských diskusí bude zejména problematika změn klimatu, kvůli níž do švýcarského alpského střediska míří také stovky ekologických aktivistů. Ti po světových lídrech požadují, aby přijali opatření ke zmírnění dopadů globálního oteplování, a volají také po klimatické spravedlnosti.

Už v neděli ráno se vydalo na třídenní protestní pochod za ochranu klimatu a proti sociální nerovnosti do Davosu několik set lidí, kteří se sešli ve 40 kilometrů vzdáleném městě Landquart. Mnozí měli transparenty s hesly, která se v poslední době objevovala při klimatických protestech po celém světě. Někteří účastníci také vyrazili v kostýmu koaly, čímž chtěli upozornit na rozsáhlé požáry v Austrálii, jejichž ničivý průběh letos někteří přičítají právě oteplování klimatu. Průvod by měl do Davosu dorazit v úterý odpoledne.

Nahrávám video
Vystoupení Grety Thunbergové na Světovém ekonomickém fóru
Zdroj: ČT24

Jednou z nejsledovanějších účastnic letošního setkání je sedmnáctiletá švédská aktivistka za ochranu životního prostředí Greta Thunbergová. Ta se už v úterý ráno zúčastnila panelové diskuse, v níž prohlásila, že státy i přes opakované sliby světových lídrů zatím pro ochranu klimatu nic neudělaly. Vyzvala také ekonomické a politické vůdce, aby naslouchali mladým lidem. 

Odpoledne pak zopakovala svou pověstnou loňskou větu a prohlásila, že „náš dům je stále v plamenech“. Vyzvala politiky a média, aby věnovali pozornost vědeckým závěrům. Pokud bude lidstvo pokračovat ve vypouštění uhlíkových emisí dosavadním tempem, nebude možné udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně oproti období před průmyslovou revolucí, řekla.

Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. „S dnešní mírou vypouštění emisí vyčerpáme zbývající rezervu za necelých osm let. To není jen tak něčí názor, to je věda,“ prohlásila Thunbergová. „Vím, že o tom nechcete psát ani mluvit, ale já ta čísla budu opakovat, dokud nezačnete,“ dodala.

Setkání elity

Organizátoři očekávají téměř 3000 účastníků ze 117 zemí. Stejně jako v minulosti mezi nimi budou hlavy států, miliardáři, šéfové nadnárodních podniků či společenské celebrity. Letos pak dostanou větší slovo také aktivističtí teenageři.  

Setkání - které se koná do 24. ledna - se na rozdíl od loňského roku nezúčastní český premiér Andrej Babiš.

V souvislosti s fórem se pak objevila zpráva, že švýcarské úřady údajně v Davosu zmařily ruskou špionážní operaci – podle informací deníku Tages-Anzeiger se dva agenti loni v srpnu vydávali za instalatéry, při policejní kontrole předložili diplomatické pasy a opustili zemi. Policie kontrolu potvrdila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 3 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 4 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 18 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...