V Davosu začalo jubilejní ekonomické fórum. Leitmotivem je ekologie, promluvila i Thunbergová

Nahrávám video

Spolupráce mezi politickými špičkami a lídry byznysu je nyní potřebnější vice než kdy dříve, aby se zastavily vážné klimatické hrozby. S touto výzvou přišli ještě před úterním zahájením 50. ročníku Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu pořadatelé této akce. Hned první den přednesl projev americký prezident Donald Trump, který je znám svým odtažitým vztahem k ekologii. Dvakrát vystoupila také ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Akce se zároveň koná v době rostoucího ekonomického soupeření USA a  Číny.

Trump v projevu hovořil zejména o ekonomických úspěších Spojených států za tři roky od svého zvolení.  Vyzdvihl například rekordně nízkou nezaměstnanost, vznik mnoha nových továren, uzavření obchodních smluv s Čínou či Kanadou a Mexikem i nevídaný hospodářský rozmach USA. „Americký sen je zpět a užitek z něj má hlavně střední třída,“ uvedl prezident.

V další části prohlásil, že Spojené státy se připojují k ekologické iniciativě WEF vysadit jeden bilion stromů.

Zdůraznil také, že není čas pro pesimismus, ale pro optimismus. Kritizoval „proroky zkázy“ z řad ekologických aktivistů a uvedl, že cestou vpřed není omezování hospodářského růstu, ale technické inovace. Thunbergová ho s kamennou tváří sledovala z publika.

Nahrávám video

Jaké jsou hlavní hrozby

Pořadatelé WEF vymezili ve svém šetření o dlouhodobých globálních rizicích jako nejhorší právě klimatické hrozby. Poprvé se stalo, že ve výhledu na deset let se všech pět největších vyjmenovaných rizik týká životního prostředí.

„Lze říci, že tato témata budou tvořit páteř agendy letošního Davosu, ať už v rámci jednotlivých hlavních řečnických vystoupení a panelových diskusí či během kuloárových, méně formálních hovorů,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nahrávám video

Kovanda dodal, že ještě loni se mezi pět nejdůležitějších témat – či globálních rizik – vklínila alespoň dvě neenvironmentální, konkrétně technologická, a sice zneužití či krádež dat a kyberútoky. Téma z jiné oblasti než environmentální či technologické pak bylo součásti té nejdůležitější davoské agendy naposledy v roce 2017, kdy se jednalo o společenské téma migrace a geopolitické téma teroristických útoků.

„Environmentální tématika zkrátka postupem času fóru dominuje stále zřetelněji a letos je možné hovořit o dominanci absolutní,“ doplnil Kovanda. 

Dále experti jmenovali rostoucí ekonomickou konfrontaci mezi státy a polarizaci domácí politiky. Tuto hrozbu zmínilo 78 procent ze 750 oslovených expertů. 

„Je to rok, kdy světoví lídři musí spolupracovat se všemi sektory společnosti na opravě a oživení našich systémů spolupráce, nejen pro krátkodobý přínos, ale také pro řešení našich hluboce zakořeněných rizik,“ uvedl ve zprávě Global Risks Report Borge Brende, prezident Světového ekonomického fóra. 

Volání po klimatické spravedlnosti

V popředí davoských diskusí bude zejména problematika změn klimatu, kvůli níž do švýcarského alpského střediska míří také stovky ekologických aktivistů. Ti po světových lídrech požadují, aby přijali opatření ke zmírnění dopadů globálního oteplování, a volají také po klimatické spravedlnosti.

Už v neděli ráno se vydalo na třídenní protestní pochod za ochranu klimatu a proti sociální nerovnosti do Davosu několik set lidí, kteří se sešli ve 40 kilometrů vzdáleném městě Landquart. Mnozí měli transparenty s hesly, která se v poslední době objevovala při klimatických protestech po celém světě. Někteří účastníci také vyrazili v kostýmu koaly, čímž chtěli upozornit na rozsáhlé požáry v Austrálii, jejichž ničivý průběh letos někteří přičítají právě oteplování klimatu. Průvod by měl do Davosu dorazit v úterý odpoledne.

Nahrávám video

Jednou z nejsledovanějších účastnic letošního setkání je sedmnáctiletá švédská aktivistka za ochranu životního prostředí Greta Thunbergová. Ta se už v úterý ráno zúčastnila panelové diskuse, v níž prohlásila, že státy i přes opakované sliby světových lídrů zatím pro ochranu klimatu nic neudělaly. Vyzvala také ekonomické a politické vůdce, aby naslouchali mladým lidem. 

Odpoledne pak zopakovala svou pověstnou loňskou větu a prohlásila, že „náš dům je stále v plamenech“. Vyzvala politiky a média, aby věnovali pozornost vědeckým závěrům. Pokud bude lidstvo pokračovat ve vypouštění uhlíkových emisí dosavadním tempem, nebude možné udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně oproti období před průmyslovou revolucí, řekla.

Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. „S dnešní mírou vypouštění emisí vyčerpáme zbývající rezervu za necelých osm let. To není jen tak něčí názor, to je věda,“ prohlásila Thunbergová. „Vím, že o tom nechcete psát ani mluvit, ale já ta čísla budu opakovat, dokud nezačnete,“ dodala.

Setkání elity

Organizátoři očekávají téměř 3000 účastníků ze 117 zemí. Stejně jako v minulosti mezi nimi budou hlavy států, miliardáři, šéfové nadnárodních podniků či společenské celebrity. Letos pak dostanou větší slovo také aktivističtí teenageři.  

Setkání - které se koná do 24. ledna - se na rozdíl od loňského roku nezúčastní český premiér Andrej Babiš.

V souvislosti s fórem se pak objevila zpráva, že švýcarské úřady údajně v Davosu zmařily ruskou špionážní operaci – podle informací deníku Tages-Anzeiger se dva agenti loni v srpnu vydávali za instalatéry, při policejní kontrole předložili diplomatické pasy a opustili zemi. Policie kontrolu potvrdila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 8 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 11 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
8. 9. 2026

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
8. 9. 2026

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.