V Davosu začalo jubilejní ekonomické fórum. Leitmotivem je ekologie, promluvila i Thunbergová

Nahrávám video

Spolupráce mezi politickými špičkami a lídry byznysu je nyní potřebnější vice než kdy dříve, aby se zastavily vážné klimatické hrozby. S touto výzvou přišli ještě před úterním zahájením 50. ročníku Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu pořadatelé této akce. Hned první den přednesl projev americký prezident Donald Trump, který je znám svým odtažitým vztahem k ekologii. Dvakrát vystoupila také ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Akce se zároveň koná v době rostoucího ekonomického soupeření USA a  Číny.

Trump v projevu hovořil zejména o ekonomických úspěších Spojených států za tři roky od svého zvolení.  Vyzdvihl například rekordně nízkou nezaměstnanost, vznik mnoha nových továren, uzavření obchodních smluv s Čínou či Kanadou a Mexikem i nevídaný hospodářský rozmach USA. „Americký sen je zpět a užitek z něj má hlavně střední třída,“ uvedl prezident.

V další části prohlásil, že Spojené státy se připojují k ekologické iniciativě WEF vysadit jeden bilion stromů.

Zdůraznil také, že není čas pro pesimismus, ale pro optimismus. Kritizoval „proroky zkázy“ z řad ekologických aktivistů a uvedl, že cestou vpřed není omezování hospodářského růstu, ale technické inovace. Thunbergová ho s kamennou tváří sledovala z publika.

Nahrávám video

Jaké jsou hlavní hrozby

Pořadatelé WEF vymezili ve svém šetření o dlouhodobých globálních rizicích jako nejhorší právě klimatické hrozby. Poprvé se stalo, že ve výhledu na deset let se všech pět největších vyjmenovaných rizik týká životního prostředí.

„Lze říci, že tato témata budou tvořit páteř agendy letošního Davosu, ať už v rámci jednotlivých hlavních řečnických vystoupení a panelových diskusí či během kuloárových, méně formálních hovorů,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nahrávám video

Kovanda dodal, že ještě loni se mezi pět nejdůležitějších témat – či globálních rizik – vklínila alespoň dvě neenvironmentální, konkrétně technologická, a sice zneužití či krádež dat a kyberútoky. Téma z jiné oblasti než environmentální či technologické pak bylo součásti té nejdůležitější davoské agendy naposledy v roce 2017, kdy se jednalo o společenské téma migrace a geopolitické téma teroristických útoků.

„Environmentální tématika zkrátka postupem času fóru dominuje stále zřetelněji a letos je možné hovořit o dominanci absolutní,“ doplnil Kovanda. 

Dále experti jmenovali rostoucí ekonomickou konfrontaci mezi státy a polarizaci domácí politiky. Tuto hrozbu zmínilo 78 procent ze 750 oslovených expertů. 

„Je to rok, kdy světoví lídři musí spolupracovat se všemi sektory společnosti na opravě a oživení našich systémů spolupráce, nejen pro krátkodobý přínos, ale také pro řešení našich hluboce zakořeněných rizik,“ uvedl ve zprávě Global Risks Report Borge Brende, prezident Světového ekonomického fóra. 

Volání po klimatické spravedlnosti

V popředí davoských diskusí bude zejména problematika změn klimatu, kvůli níž do švýcarského alpského střediska míří také stovky ekologických aktivistů. Ti po světových lídrech požadují, aby přijali opatření ke zmírnění dopadů globálního oteplování, a volají také po klimatické spravedlnosti.

Už v neděli ráno se vydalo na třídenní protestní pochod za ochranu klimatu a proti sociální nerovnosti do Davosu několik set lidí, kteří se sešli ve 40 kilometrů vzdáleném městě Landquart. Mnozí měli transparenty s hesly, která se v poslední době objevovala při klimatických protestech po celém světě. Někteří účastníci také vyrazili v kostýmu koaly, čímž chtěli upozornit na rozsáhlé požáry v Austrálii, jejichž ničivý průběh letos někteří přičítají právě oteplování klimatu. Průvod by měl do Davosu dorazit v úterý odpoledne.

Nahrávám video

Jednou z nejsledovanějších účastnic letošního setkání je sedmnáctiletá švédská aktivistka za ochranu životního prostředí Greta Thunbergová. Ta se už v úterý ráno zúčastnila panelové diskuse, v níž prohlásila, že státy i přes opakované sliby světových lídrů zatím pro ochranu klimatu nic neudělaly. Vyzvala také ekonomické a politické vůdce, aby naslouchali mladým lidem. 

Odpoledne pak zopakovala svou pověstnou loňskou větu a prohlásila, že „náš dům je stále v plamenech“. Vyzvala politiky a média, aby věnovali pozornost vědeckým závěrům. Pokud bude lidstvo pokračovat ve vypouštění uhlíkových emisí dosavadním tempem, nebude možné udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně oproti období před průmyslovou revolucí, řekla.

Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. „S dnešní mírou vypouštění emisí vyčerpáme zbývající rezervu za necelých osm let. To není jen tak něčí názor, to je věda,“ prohlásila Thunbergová. „Vím, že o tom nechcete psát ani mluvit, ale já ta čísla budu opakovat, dokud nezačnete,“ dodala.

Setkání elity

Organizátoři očekávají téměř 3000 účastníků ze 117 zemí. Stejně jako v minulosti mezi nimi budou hlavy států, miliardáři, šéfové nadnárodních podniků či společenské celebrity. Letos pak dostanou větší slovo také aktivističtí teenageři.  

Setkání - které se koná do 24. ledna - se na rozdíl od loňského roku nezúčastní český premiér Andrej Babiš.

V souvislosti s fórem se pak objevila zpráva, že švýcarské úřady údajně v Davosu zmařily ruskou špionážní operaci – podle informací deníku Tages-Anzeiger se dva agenti loni v srpnu vydávali za instalatéry, při policejní kontrole předložili diplomatické pasy a opustili zemi. Policie kontrolu potvrdila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 8 mminutami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 2 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026
Načítání...