Prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin při slavnostním ceremoniálu spustili plynovod TurkStream, nazývaný také Turkish Stream. Ten vede po dně Černého moře z Ruska do Turecka a obchází Ukrajinu z jihu, podobně jako to ze severu činí ještě výkonnější plynovod Nord Stream, který je určený k přepravě plynu z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Putin a Erdogan spustili TurkStream. Ruský plyn začíná proudit do Turecka a na jih Evropy
„Žijeme ve složitém světě. Bohužel v regionu, ve kterém se nyní nacházíme, jsou často vážné tendence k vyostřování situace. Ale Turecko a Rusko jsou naprosto odlišným příkladem, příkladem interakce a spolupráce, ze které těží náš národ, lidé po celé Evropě i celý svět,“ řekl Putin. „Úspěšná realizace společného velkého projektu podmořského plynovodu jasně svědčí o tom, že rusko-turecké strategické partnerství dává smysluplné a hmatatelné výsledky,“ dodal.
Rusko a Turecko na jedné straně prohlubují spolupráci v oblasti energetiky, na druhé straně se přetlačují ve vlivu na region. V současnosti je to nejviditelnější v Sýrii, stále patrnější je to také v Libyi, kde Erdogan a Putin podporují opačné strany konfliktu. Na schůzce v Istanbulu vyzvali k ukončení bojů a uzavření příměří.
Slavnostní ceremonie, při níž Putin s Erdoganem společně otočili kohoutkem, se zúčastnil také bulharský premiér Bojko Borisov a prezident Srbska Aleksandar Vučić.
Před slavnostní ceremonií se Erdogan sešel s Putinem na dvoustranné schůzce, jejímž hlavním tématem byla situace na Blízkém východě, především ve válkou zasažené Sýrii a Libyi. V obou zemích Ankara i Moskva podporují jinou stranu konfliktu, tato rivalita jim ale nebrání v rozvoji společných projektů v hospodářské oblasti.
Jedna větev plynovodu pro Turecko, druhá pro jižní a jihovýchodní Evropu
TurkStream má dvě větve, každou s přepravní kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. První větev má dodávat ruský plyn tureckým zákazníkům: Ankara si od toho slibuje kromě uspokojení domácí poptávky také posílení role tranzitní země. Druhá větev plynovodu má zajišťovat dodávky do jižní a jihovýchodní Evropy.
Ruský plynárenský gigant Gazprom začal nový plynovod naplňovat již na Nový rok. Bulharská společnost Bulgartransgaz v neděli oznámila, že začala dostávat ruský plyn tímto potrubím, „Dodávky ruského plynu jsou nejen pro nás, ale také pro Řecko a Severní Makedonii,“ řekl šéf firmy Vladimir Malenov bulharskému rozhlasu.
Upozornil, že existují možnosti, jak tento plyn v případě potřeby poslat do Rumunska a na Ukrajinu, přes které Bulharsko až dosud ruský plyn dostávalo. Od nové trasy si Sofia slibuje úsporu v přepočtu zhruba 900 milionů korun ročně, přičemž spotřebitelé by mohli zaplatit o pět procent méně.
Rusko-turecký plynovod TurkStream
Ve středu přinesla agentura Reuters rovněž informaci, že Bulharsko koupí pětinový podíl v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na severu Řecka. Sofia tím chce podle bulharské vlády snížit svou téměř kompletní závislost na dodávkách suroviny z Ruska, jelikož LNG mají do terminálu dodávat zejména Katar a Spojené státy. „Diverzifikace nejsou pouhá slova,“ komentoval to premiér Borisov.
Plynovod má pokračovat do Srbska a Maďarska
Z Bulharska má plynovod pokračovat do Srbska a Maďarska, ale ještě není dostavěn. Moskva se snaží omezit přepravu suroviny přes Ukrajinu, a to jak stavbou plynovodu TurkStream, tak zdvojnásobením kapacity plynovodu Nord Stream (momentálně až 55 miliard metrů krychlových ročně).
Turkish Stream navíc není jediný plynovod, který byl v poslední době v jihovýchodní Evropě postaven. „Další jsou TANAP, který od září 2019 dopravuje ázerbájdžánský plyn do Turecka a dále přes TAP to bude i do jihovýchodní Evropy včetně Itálie,“ upozornil expert na energetiku Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS. „A nově také EastMed, který by měl dopravovat do jihovýchodní Evropy izraelský plyn,“ dodal.
Zmíněné plynovody by podle Štěpána měly mít pro Evropu tři základní přínosy: zlepšení stavu ovzduší, protože v jihovýchodní Evropě nahradí plyn hlavně topné oleje, dále zvýšení bezpečnosti dodávek a pak také zlevnění plynu nebo alespoň udržení cen na současné úrovni. „Objem dodávek plynu z těchto tří projektů totiž celkem přesáhne 50 miliard metrů krychlových za rok, může to být i více,“ dodal Štěpán.
Analytik Štěpán: Jižní a jihovýchodní Evropa je hladová po plynu (zdroj: ČT24)
Spojené státy nesouhlasí s výstavbou plynovodu Nord Stream
Nord Stream 2 původně měl být dokončen v závěru loňského roku. Rusko se domnívá, že jej navzdory americkým sankcím bude schopno dokončit během několika měsíců. Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal.
Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným vlivem Ruska. Němečtí komentátoři ale za postupem Washingtonu vidí především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým plynem. Ten je ovšem nyní proti tomu ruskému dražší.
„Problém je v tom, že dohody na obsah potrubí plynovodu jsou uzavřeny třeba na třicet let, je tam smlouva postavená na principu dodat a odebrat. Ale s americkým plynem je to tak, že přijede tanker a rozhodne se, kam se plyn pošle, třeba i do Číny, když je tam dobrá cena. Proto v době, kdy bude v Evropě vysoká poptávka, poputuje americký plyn sem, ale nebude to pro Evropu hlavní zdroj,“ dodal Štěpán.
Rusko a Ukrajina sice na konci loňského roku podepsaly pětiletou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, nicméně objemy přepravovaného plynu klesnou z dosavadních 90 miliard metrů krychlových na 65 miliard letos a v letech 2021 až 2024 na 40 miliard ročně.
Ukrajina zastavila vlastní přímý dovoz ruského plynu v listopadu 2015, připomněla agentura Reuters. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se zhoršily ruskou anexí Krymu a vypuknutím povstání proruských separatistů v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny v roce 2014.