Na financování dluhu bude stát potřebovat méně peněz. Pro příští rok počítá s 271,1 miliardy

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 271,1 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2020, kterou v pátek resort zveřejnil. Pro letošní rok ministerstvo počítalo ve strategii z loňského prosince s 331,2 miliardy korun.

Méně peněz na financování dluhu plánuje úřad i v dalších letech. V roce 2021 počítá s 262,6 miliardy korun a o rok později s 247,6 miliardy korun. Za poklesem jsou podle úřadu nižší splátky střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů vydaných v korunách.

„Splátky státního dluhu denominované v domácí měně v roce 2022 tak budou na nejnižší úrovni za posledních deset let,“ uvádí materiál.

Ministerstvo financí chystá plánované výdaje pokrýt především vydáním státních dluhopisů v korunách. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu by tak měla příští rok činit minimálně 120 miliard korun.

Schodek rozpočtu má být 40 miliard korun

V rámci financování počítá resort příští rok mimo jiné se schodkem státního rozpočtu 40 miliard korun, splátkou tří emisí korunových dluhopisů za 158,6 miliardy korun, splátkou tří emisí spořicích státních dluhopisů za 2,6 miliardy korun nebo splátkou zahraniční emise dluhopisů vydaných v roce 2005 za jednu miliardu eur (asi 25,5 miliardy korun).

Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly v příštím roce stoupnout. Ministerstvo financí předpokládá příští rok čisté úrokové výdaje 43,1 miliardy korun, zatímco letos ministerstvo hlásí skutečné výdaje za 39,4 miliardy korun. Původně pro letošek plánovalo 45,8 miliardy korun.

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos klesnout na 29,4 procenta HDP a v příštím roce na 28,9 procenta. Loni byl 30,4 procenta HDP. „Trend poklesu ministerstvo plánuje zachovat i v roce 2020, přestože v rámci zákona o státním rozpočtu na příští rok je uveden nárůst absolutní hodnoty státního dluhu přibližně o výši rozpočtovaného schodku státního rozpočtu, tedy 40 miliard korun,“ uvádí materiál.

Státní dluh by měl podle odhadů ministerstva ke konci letošního roku meziročně vzrůst o 40 miliard na 1662 miliard korun. V příštím roce by měl státní dluh narůst na 1704,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí upozornilo, že si ponechává možnost pružné reakce na vývoj na finančních trzích. Proto v červnu 2020 zveřejní aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
před 52 mminutami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 19 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.