Na financování dluhu bude stát potřebovat méně peněz. Pro příští rok počítá s 271,1 miliardy

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 271,1 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2020, kterou v pátek resort zveřejnil. Pro letošní rok ministerstvo počítalo ve strategii z loňského prosince s 331,2 miliardy korun.

Méně peněz na financování dluhu plánuje úřad i v dalších letech. V roce 2021 počítá s 262,6 miliardy korun a o rok později s 247,6 miliardy korun. Za poklesem jsou podle úřadu nižší splátky střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů vydaných v korunách.

„Splátky státního dluhu denominované v domácí měně v roce 2022 tak budou na nejnižší úrovni za posledních deset let,“ uvádí materiál.

Ministerstvo financí chystá plánované výdaje pokrýt především vydáním státních dluhopisů v korunách. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu by tak měla příští rok činit minimálně 120 miliard korun.

Schodek rozpočtu má být 40 miliard korun

V rámci financování počítá resort příští rok mimo jiné se schodkem státního rozpočtu 40 miliard korun, splátkou tří emisí korunových dluhopisů za 158,6 miliardy korun, splátkou tří emisí spořicích státních dluhopisů za 2,6 miliardy korun nebo splátkou zahraniční emise dluhopisů vydaných v roce 2005 za jednu miliardu eur (asi 25,5 miliardy korun).

Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly v příštím roce stoupnout. Ministerstvo financí předpokládá příští rok čisté úrokové výdaje 43,1 miliardy korun, zatímco letos ministerstvo hlásí skutečné výdaje za 39,4 miliardy korun. Původně pro letošek plánovalo 45,8 miliardy korun.

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos klesnout na 29,4 procenta HDP a v příštím roce na 28,9 procenta. Loni byl 30,4 procenta HDP. „Trend poklesu ministerstvo plánuje zachovat i v roce 2020, přestože v rámci zákona o státním rozpočtu na příští rok je uveden nárůst absolutní hodnoty státního dluhu přibližně o výši rozpočtovaného schodku státního rozpočtu, tedy 40 miliard korun,“ uvádí materiál.

Státní dluh by měl podle odhadů ministerstva ke konci letošního roku meziročně vzrůst o 40 miliard na 1662 miliard korun. V příštím roce by měl státní dluh narůst na 1704,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí upozornilo, že si ponechává možnost pružné reakce na vývoj na finančních trzích. Proto v červnu 2020 zveřejní aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 2 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026
Načítání...