Na financování dluhu bude stát potřebovat méně peněz. Pro příští rok počítá s 271,1 miliardy

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 271,1 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2020, kterou v pátek resort zveřejnil. Pro letošní rok ministerstvo počítalo ve strategii z loňského prosince s 331,2 miliardy korun.

Méně peněz na financování dluhu plánuje úřad i v dalších letech. V roce 2021 počítá s 262,6 miliardy korun a o rok později s 247,6 miliardy korun. Za poklesem jsou podle úřadu nižší splátky střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů vydaných v korunách.

„Splátky státního dluhu denominované v domácí měně v roce 2022 tak budou na nejnižší úrovni za posledních deset let,“ uvádí materiál.

Ministerstvo financí chystá plánované výdaje pokrýt především vydáním státních dluhopisů v korunách. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu by tak měla příští rok činit minimálně 120 miliard korun.

Schodek rozpočtu má být 40 miliard korun

V rámci financování počítá resort příští rok mimo jiné se schodkem státního rozpočtu 40 miliard korun, splátkou tří emisí korunových dluhopisů za 158,6 miliardy korun, splátkou tří emisí spořicích státních dluhopisů za 2,6 miliardy korun nebo splátkou zahraniční emise dluhopisů vydaných v roce 2005 za jednu miliardu eur (asi 25,5 miliardy korun).

Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly v příštím roce stoupnout. Ministerstvo financí předpokládá příští rok čisté úrokové výdaje 43,1 miliardy korun, zatímco letos ministerstvo hlásí skutečné výdaje za 39,4 miliardy korun. Původně pro letošek plánovalo 45,8 miliardy korun.

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos klesnout na 29,4 procenta HDP a v příštím roce na 28,9 procenta. Loni byl 30,4 procenta HDP. „Trend poklesu ministerstvo plánuje zachovat i v roce 2020, přestože v rámci zákona o státním rozpočtu na příští rok je uveden nárůst absolutní hodnoty státního dluhu přibližně o výši rozpočtovaného schodku státního rozpočtu, tedy 40 miliard korun,“ uvádí materiál.

Státní dluh by měl podle odhadů ministerstva ke konci letošního roku meziročně vzrůst o 40 miliard na 1662 miliard korun. V příštím roce by měl státní dluh narůst na 1704,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí upozornilo, že si ponechává možnost pružné reakce na vývoj na finančních trzích. Proto v červnu 2020 zveřejní aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSchillerová chtěla EET pro všechny. Výsledek je koaličním kompromisem, přiznala

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prosazovala „EET pro všechny“, výsledek je podle ní koaličním kompromisem. „Koaliční partneři nebyli fanoušky EET, ale uvědomovali si politickou realitu,“ uvedla šéfka resortu financí s tím, že návrh EET OFF pro nejmenší podnikatele je z dílny Motoristů a SPD. Nejdůležitější je dle Schillerové narovnání podnikatelského prostředí, jelikož zde prý existují dva typy firem – ty, které platí „vše, co mají, a druhé, které se vezou a neplatí“. EET 2.0 podle ní přinese do státní kasy čtrnáct až patnáct miliard korun, řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 4 hhodinami

EET 2.0 se spustí příští rok. Pro nejmenší podnikatele nebude povinná

Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0 od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu, oznámila ve středu ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Součástí návrhu bude výjimka EET OFF, určená pro nejmenší podnikatele. Zavedení EET 2.0 si Schillerová vytkla jako jeden ze svých cílů v boji se šedou ekonomikou a s daňovými úniky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zájem o sdílení elektřiny roste

Do sdílení elektřiny se v Česku zapojilo už přes 36 tisíc účastníků. Přidat by se k nim mohl například i Martin Požárek, který si před třemi roky nechal nainstalovat fotovoltaiku kvůli rostoucí ceně elektřiny. V létě mu ale elektřina přebývá, a tak zvažuje její sdílení. Zájem o takovou možnost je stále větší. Pro zapojení je nutná registrace u Elektroenergetického datového centra. Dodavatel energie pak dokáže pomocí algoritmu spárovat zájemce, i když se neznají. Služba stojí 420 korun za nasdílenou megawatthodinu.
včera v 06:29

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
17. 2. 2026Aktualizováno17. 2. 2026

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
17. 2. 2026

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
17. 2. 2026

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026
Načítání...