Na financování dluhu bude stát potřebovat méně peněz. Pro příští rok počítá s 271,1 miliardy

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 271,1 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2020, kterou v pátek resort zveřejnil. Pro letošní rok ministerstvo počítalo ve strategii z loňského prosince s 331,2 miliardy korun.

Méně peněz na financování dluhu plánuje úřad i v dalších letech. V roce 2021 počítá s 262,6 miliardy korun a o rok později s 247,6 miliardy korun. Za poklesem jsou podle úřadu nižší splátky střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů vydaných v korunách.

„Splátky státního dluhu denominované v domácí měně v roce 2022 tak budou na nejnižší úrovni za posledních deset let,“ uvádí materiál.

Ministerstvo financí chystá plánované výdaje pokrýt především vydáním státních dluhopisů v korunách. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu by tak měla příští rok činit minimálně 120 miliard korun.

Schodek rozpočtu má být 40 miliard korun

V rámci financování počítá resort příští rok mimo jiné se schodkem státního rozpočtu 40 miliard korun, splátkou tří emisí korunových dluhopisů za 158,6 miliardy korun, splátkou tří emisí spořicích státních dluhopisů za 2,6 miliardy korun nebo splátkou zahraniční emise dluhopisů vydaných v roce 2005 za jednu miliardu eur (asi 25,5 miliardy korun).

Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly v příštím roce stoupnout. Ministerstvo financí předpokládá příští rok čisté úrokové výdaje 43,1 miliardy korun, zatímco letos ministerstvo hlásí skutečné výdaje za 39,4 miliardy korun. Původně pro letošek plánovalo 45,8 miliardy korun.

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos klesnout na 29,4 procenta HDP a v příštím roce na 28,9 procenta. Loni byl 30,4 procenta HDP. „Trend poklesu ministerstvo plánuje zachovat i v roce 2020, přestože v rámci zákona o státním rozpočtu na příští rok je uveden nárůst absolutní hodnoty státního dluhu přibližně o výši rozpočtovaného schodku státního rozpočtu, tedy 40 miliard korun,“ uvádí materiál.

Státní dluh by měl podle odhadů ministerstva ke konci letošního roku meziročně vzrůst o 40 miliard na 1662 miliard korun. V příštím roce by měl státní dluh narůst na 1704,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí upozornilo, že si ponechává možnost pružné reakce na vývoj na finančních trzích. Proto v červnu 2020 zveřejní aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...