Schillerová mění pravidla účtenkové loterie k EET. Registrovat půjde jen 500 účtenek

3 minuty
Události ČT: Změny v účtenkové loterii kvůli podvodům
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí mění pravidla účtenkové loterie k elektronické evidenci tržeb (EET). Od prosince bude moci hráč zaregistrovat do loterie jen 500 účtenek měsíčně, uvedla v úterý ministryně Alena Schillerová (za ANO) pro server Seznam Zprávy. Ministerstvo financí tak reaguje na pochybnosti, jestli soutěž neovládli profesionální hráči nebo podvodníci.

Ze statistiky vyplývá, že letos v srpnu se účtenkové loterie účastnilo téměř 350 tisíc hráčů. První hráč tehdy podle statistiky registroval 11 128 účtenek, což by při splnění podmínek loterie pro něj znamenalo jít denně do 370 obchodů a v každém si něco koupit. Padesátý hráč v srpnovém žebříčku zaregistroval 4517 účtenek, což by znamenalo, že musel jít denně do 150 obchodů.

„Pro normálního člověka tudíž věc nemožná. Podle pravidel účtenkovky lze totiž registrovat od jednoho obchodníka pouze jednu účtenku,“ připomíná server.

„Objevil se jakýsi bazárek, kde si lidé účtenky vyměňují, aby vlastně měli od někoho jiného, z jiného obchodu, což je pro nás nepřijatelné,“ přiblížila Schillerová, jejíž úřad je pořadatelem loterie.

Podle ředitele Institutu hazardních her Jana Řeholy nejde o profesionální hráče hazardních her, ale spíše o profesionální skupiny, které se soustředí například na spotřebitelské soutěže různých obchodníků a snaží se v nich najít slabá místa.

Ministryně financí se tak rozhodla změnit pravidla a omezit počet účtenek, které lidé mohou do slosování poslat. „Dnes jsem podepsala dodatek, který ještě musí podepsat provozovatel (Wincor Nixdorf), který pro nás účtenkovku provozuje,“ řekla Schillerová. Ohlášené omezení ve hře by podle ministryně mělo platit od prosince.

Účtenkovka vznikla v návaznosti na EET

Nejvíce hráčů se za dva roky fungování projektu zaregistrovalo do slosování v listopadu 2017, a to 478 tisíc. Následně až do loňského září počet hráčů klesal, od té doby do současnosti se ustálil mezi 341 tisíci až 352 tisíci hráči měsíčně. Nejvíce zaregistrovaných účtenek MF zaznamenalo loni v březnu, přes 18 milionů.

Náklady na účtenkovou loterii k EET bez započtení výher by letos měly činit podle údajů MF asi 18 milionů korun.

Slosování loterie se koná každý 15. kalendářní den v měsíci. První výhra je milion korun, druhá automobil zhruba za 400 tisíc korun, třetí 300 tisíc korun, čtvrtá 200 tisíc korun a pátá 100 tisíc korun. Dále mohou lidé získat 20 výher po 20 tisících korun, 1000 výher po jednom tisíci korun a 20 tisíc výher po stokoruně.

Ministerstvo loterií sleduje větší motivaci zákazníků k přebírání účtenek vydaných v EET. Zájemci mohou registrovat účtenky prostřednictvím formuláře na www.uctenkovka.cz nebo pomocí mobilní aplikace Účtenkovka. Politická opozice je k loterii skeptická.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 30 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...