Zástupci odborů a zaměstnavatelů se na společném jednání nedohodli na výši růstu minimální mzdy. Odbory požadují navýšení o 1650 korun na 15 000 korun – a argumentují, že výrazný růst chystají v příštích letech i některé okolní země, třeba Slovensko nebo Polsko. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun a mají strach, že vyšší navýšení zatíží menší podnikatele.
„Bohužel dohoda nyní možná není. Myslím, že do budoucna najdeme pole pro dohodu, dokonce jsem přesvědčen, že jsme schopni se do budoucna dohodnout na automatickém mechanismu,“ uvedl po patovém rokování šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Máme na to každý jiný pohled. My se na to díváme z pohledu náročnosti firem, jejich momentální ziskovosti, mluvím především o menších a středních firmách, ne o nadnárodních gigantech, kde to je přece jen jednodušší. Domácí ekonomika nebude mít v roce 2020 lehké pole,“ reagoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
„Rozdíl (mezi představou odborů a zaměstnavatelů) je tak zásadní, tak budeme muset věc předat politikům, aby rozhodli,“ dodal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Vládní neshody
O výši minimální mzdy rozhodne vláda svým nařízením během listopadu, obvykle se ale opírá o dohodu zaměstnanců a zaměstnavatelů. Štěpná linie se navíc rýsuje i na kabinentní úrovni.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) avizovala, že navrhne růst o desetinu na 14 700 korun měsíčně. „Chci, aby se lidé, kteří pracují, byli schopni uživit. Asi se shodneme, že 14 700 korun není žádná hitparáda,“ podotkla.
Hnutí ANO ale požaduje částku podstatně nižší a blíž má k návrhu zaměstnavatelů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve sdělila, že by zvýšení mělo držet krok s růstem ostatních mezd, který tak výrazný nebude.
„Máme tady i plno živnostníků a menších firem, kteří nejsou schopní tolik platit. Musíme slibovat reálné věci a musíme také vnímat celkově, co to udělá s podnikatelským prostředím hlavně v období, kdy dochází k určitému ochlazení,“ podotkl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Hlasy z opozičních lavic
Pomalejší růst minimální mzdy podporují i pravicové strany. „TOP 09 je spíše na straně zaměstnavatelů, a tedy toho střízlivějšího přidávání minimální mzdy,“ uvedla poslankyně a 1. místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Bylo by potřeba konečně stanovit pravidelný valorizační mechanismus, stejně jako třeba u důchodů,“ navrhuje místopředseda rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Návrh ministryně Maláčové naopak podporuje SPD. „Kloníme se k částce zhruba kolem těch 1350 korun,“ uvedl předseda poslaneckého klubu, místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. A pro zvýšení minimální mzdy jsou také komunisté. „Pochopitelně, že levicová strana má blíže k odborovým návrhům, my jsme ve volebním programu měli částku ještě o něco vyšší,“ řekl ekonomický expert strany KSČM, poslanec Jiří Dolejš.
Odborářský vzor pod Tatrami
Odboráři a zaměstnavatelé se podle Rafaje shodují v tom, že se citelnějším růstem nyní dohání roky, kdy se minimální mzda nezvedala. Ještě před pěti lety byla minimální mzda 8 a půl tisíce. Od té doby vzrostla skoro o pět tisíc.
Tak výrazné zvyšování firmy kritizují i proto, že s touhle částkou rostou povinně další, včetně takzvané zaručené mzdy u kvalifikovaných profesí. Třeba zedníci nebo instalatéři nesmí brát míň než zhruba 18 tisíc hrubého, lékaři a architekti mají dostat minimálně 24 tisíc a vědečtí pracovníci 26 700, což je dvojnásobek minimální mzdy.
Podle odborů není důvod, aby se růst nejnižšího výdělku zpomalil. Předáci poukazují na nízkou českou částku ve srovnání s jinými zeměmi EU. Za vzor si berou Slovensko. Tamní vláda schválila od ledna navýšení z letošních 520 na 580 eur, z 13 283 na 14 816 korun.
