Přešlapování kolem minimální mzdy. Zaměstnavatelé a odboráři se na růstu neshodli, rozhodnout má vláda

7 minut
Události ČT: Růst minimální mzdy zatím brzdí spory
Zdroj: ČT24

Zástupci odborů a zaměstnavatelů se na společném jednání nedohodli na výši růstu minimální mzdy. Odbory požadují navýšení o 1650 korun na 15 000 korun – a argumentují, že výrazný růst chystají v příštích letech i některé okolní země, třeba Slovensko nebo Polsko. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun a mají strach, že vyšší navýšení zatíží menší podnikatele.

„Bohužel dohoda nyní možná není. Myslím, že do budoucna najdeme pole pro dohodu, dokonce jsem přesvědčen, že jsme schopni se do budoucna dohodnout na automatickém mechanismu,“ uvedl po patovém rokování šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Návrhy na růst minimální mzdy (v Kč měsíčně)
Zdroj: ČT24

„Máme na to každý jiný pohled. My se na to díváme z pohledu náročnosti firem, jejich momentální ziskovosti, mluvím především o menších a středních firmách, ne o nadnárodních gigantech, kde to je přece jen jednodušší. Domácí ekonomika nebude mít v roce 2020 lehké pole,“ reagoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Rozdíl (mezi představou odborů a zaměstnavatelů) je tak zásadní, tak budeme muset věc předat politikům, aby rozhodli,“ dodal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Vládní neshody

O výši minimální mzdy rozhodne vláda svým nařízením během listopadu, obvykle se ale opírá o dohodu zaměstnanců a zaměstnavatelů. Štěpná linie se navíc rýsuje i na kabinentní úrovni.

Návrh MPSV na zvýšení minimální mzdy (v Kč měsíčně)
Zdroj: ČT24

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) avizovala, že navrhne růst o desetinu na 14 700 korun měsíčně. „Chci, aby se lidé, kteří pracují, byli schopni uživit. Asi se shodneme, že 14 700 korun není žádná hitparáda,“ podotkla. 

Hnutí ANO ale požaduje částku podstatně nižší a blíž má k návrhu zaměstnavatelů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve sdělila, že by zvýšení mělo držet krok s růstem ostatních mezd, který tak výrazný nebude.

Pracovníci s minimální mzdou
Zdroj: ČT24

„Máme tady i plno živnostníků a menších firem, kteří nejsou schopní tolik platit. Musíme slibovat reálné věci a musíme také vnímat celkově, co to udělá s podnikatelským prostředím hlavně v období, kdy dochází k určitému ochlazení,“ podotkl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Hlasy z opozičních lavic

Pomalejší růst minimální mzdy podporují i pravicové strany. „TOP 09 je spíše na straně zaměstnavatelů, a tedy toho střízlivějšího přidávání minimální mzdy,“ uvedla poslankyně a 1. místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Bylo by potřeba konečně stanovit pravidelný valorizační mechanismus, stejně jako třeba u důchodů,“ navrhuje místopředseda rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Výdělky v Česku (měsíčně, 2. čtvrtletí r. 2019)
Zdroj: ČT24

Návrh ministryně Maláčové naopak podporuje SPD. „Kloníme se k částce zhruba kolem těch 1350 korun,“ uvedl předseda poslaneckého klubu, místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. A pro zvýšení minimální mzdy jsou také komunisté. „Pochopitelně, že levicová strana má blíže k odborovým návrhům, my jsme ve volebním programu měli částku ještě o něco vyšší,“ řekl ekonomický expert strany KSČM, poslanec Jiří Dolejš.

Odborářský vzor pod Tatrami

Odboráři a zaměstnavatelé se podle Rafaje shodují v tom, že se citelnějším růstem nyní dohání roky, kdy se minimální mzda nezvedala. Ještě před pěti lety byla minimální mzda 8 a půl tisíce. Od té doby vzrostla skoro o pět tisíc.

Vývoj minimální mzdy (v Kč za měsíc)
Zdroj: ČT24

Tak výrazné zvyšování firmy kritizují i proto, že s touhle částkou rostou povinně další, včetně takzvané zaručené mzdy u kvalifikovaných profesí. Třeba zedníci nebo instalatéři nesmí brát míň než zhruba 18 tisíc hrubého, lékaři a architekti mají dostat minimálně 24 tisíc a vědečtí pracovníci 26 700, což je dvojnásobek minimální mzdy.

Podle odborů není důvod, aby se růst nejnižšího výdělku zpomalil. Předáci poukazují na nízkou českou částku ve srovnání s jinými zeměmi EU. Za vzor si berou Slovensko. Tamní vláda schválila od ledna navýšení z letošních 520 na 580 eur, z 13 283 na 14 816 korun.

Zaručená mzda (v Kč, měsíčně)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká vláda uleví automobilkám od cel

Americká vláda poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od pětadvacetiprocentních cel na automobily. Prezident Donald Trump to zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka má krok pomoci firmám při návratu dodavatelských řetězců do USA a má zmírnit dopady dovozních poplatků na autodíly. Ty by měly začít platit od 3. května.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
28. 4. 2025

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
28. 4. 2025

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
28. 4. 2025

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
28. 4. 2025

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
27. 4. 2025
Načítání...