Nadnárodní obr versus Francie. Google odmítá platit médiím, v Paříži to vyvolalo pozdvižení

Odmítnutí internetového gigantu Google platit médiím za zveřejňování úryvků z jejich obsahu vyvolalo ve Francii pozdvižení. Francouzská vláda a tisk označují podle agentury AFP takový přístup za nepřijatelný. Reagují tak na středeční oznámení americké společnosti, která zveřejnila novou sadu pravidel, jimiž se bude řídit při uplatňování unijní reformy autorských práv, kterou na jaře schválily členské země bloku a europarlament a Francie ji zavádí jako první stát v EU.

O „násilném činu“ a „nepřijatelném diktátu“ hovoří v reakci na krok Googlu prezident Asociace evropských vydavatelů tiskovin (ENPA) Carlo Perrone. Média podle jeho názoru staví před hotovou věc. „Buď dají americkému gigantovi svůj obsah zadarmo, nebo budou v jeho vyhledávači výrazně znevýhodněna,“ citovala jej agentura AFP.

Podle francouzského ministra kultury Francka Riestera jde rozhodnutí Googlu proti „duchu a textu“ nových evropských pravidel. Firmu vyzval, aby zahájila jednání s vydavateli na celém světě a dohodla se s nimi na tom, jak autorsky chráněný materiál zpoplatňovat. Situaci chce ministr řešit se svými evropskými kolegy.

Google odmítl uzavírat s evropskými vydavateli zvláštní smlouvy o tom, kolik jejich obsahu bude smět francouzským uživatelům ukazovat. Namísto toho prostě od konce října přestane zobrazovat úryvky a náhledy jejich zpráv. Francouzští uživatelé napříště uvidí pouze titulky, a nikoliv prvních pár řádek zprávy či náhled fotografie. 

Tento krok může neblaze ovlivnit příjmy médií, protože viditelnost na Googlu zvyšuje návštěvnost daných webových stránek. V ohrožení by se tak mohly ocitnout i příjmy z reklamy a předplatného.

Google argumentuje, že jeho nová pravidla slouží zájmům uživatelů internetu. Brání prý tomu, aby výsledky vyhledávání narušovala komerční hlediska.

Francie je dosud jedinou z unijních zemí, která evropskou směrnici o autorských právech uvedla do praxe. Úprava, o které se dlouhé měsíce vyjednávalo a tvrdě se kolem ní lobbovalo, má podle EU zajistit ochranu autorů a umělců v digitální době, ale také otevřít nové možnosti získávání a sdílení autorsky chráněného obsahu. Evropská komise změny navrhla už v roce 2016.

Členské státy se na finální podobě textu s europarlamentem dohodly v únoru, europoslanci novelu odsouhlasili na konci března. Unijní země mají pravidla do svých vlastních zákonů převést do sedmého června roku 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci celý den rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 13 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...