Nadnárodní obr versus Francie. Google odmítá platit médiím, v Paříži to vyvolalo pozdvižení

Odmítnutí internetového gigantu Google platit médiím za zveřejňování úryvků z jejich obsahu vyvolalo ve Francii pozdvižení. Francouzská vláda a tisk označují podle agentury AFP takový přístup za nepřijatelný. Reagují tak na středeční oznámení americké společnosti, která zveřejnila novou sadu pravidel, jimiž se bude řídit při uplatňování unijní reformy autorských práv, kterou na jaře schválily členské země bloku a europarlament a Francie ji zavádí jako první stát v EU.

O „násilném činu“ a „nepřijatelném diktátu“ hovoří v reakci na krok Googlu prezident Asociace evropských vydavatelů tiskovin (ENPA) Carlo Perrone. Média podle jeho názoru staví před hotovou věc. „Buď dají americkému gigantovi svůj obsah zadarmo, nebo budou v jeho vyhledávači výrazně znevýhodněna,“ citovala jej agentura AFP.

Podle francouzského ministra kultury Francka Riestera jde rozhodnutí Googlu proti „duchu a textu“ nových evropských pravidel. Firmu vyzval, aby zahájila jednání s vydavateli na celém světě a dohodla se s nimi na tom, jak autorsky chráněný materiál zpoplatňovat. Situaci chce ministr řešit se svými evropskými kolegy.

Google odmítl uzavírat s evropskými vydavateli zvláštní smlouvy o tom, kolik jejich obsahu bude smět francouzským uživatelům ukazovat. Namísto toho prostě od konce října přestane zobrazovat úryvky a náhledy jejich zpráv. Francouzští uživatelé napříště uvidí pouze titulky, a nikoliv prvních pár řádek zprávy či náhled fotografie. 

Tento krok může neblaze ovlivnit příjmy médií, protože viditelnost na Googlu zvyšuje návštěvnost daných webových stránek. V ohrožení by se tak mohly ocitnout i příjmy z reklamy a předplatného.

Google argumentuje, že jeho nová pravidla slouží zájmům uživatelů internetu. Brání prý tomu, aby výsledky vyhledávání narušovala komerční hlediska.

Francie je dosud jedinou z unijních zemí, která evropskou směrnici o autorských právech uvedla do praxe. Úprava, o které se dlouhé měsíce vyjednávalo a tvrdě se kolem ní lobbovalo, má podle EU zajistit ochranu autorů a umělců v digitální době, ale také otevřít nové možnosti získávání a sdílení autorsky chráněného obsahu. Evropská komise změny navrhla už v roce 2016.

Členské státy se na finální podobě textu s europarlamentem dohodly v únoru, europoslanci novelu odsouhlasili na konci března. Unijní země mají pravidla do svých vlastních zákonů převést do sedmého června roku 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 22 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.