Soud EU dal za pravdu Polsku, zrušil rozšíření kapacity plynovodu OPAL

Soudní dvůr Evropské unie vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi (EK) kvůli tomu, že v roce 2016 ruské společnosti Gazprom umožnila rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Soud rozhodnutí Komise zrušil a konstatoval, že bylo přijato v rozporu se zásadou energetické solidarity.

„Tribunál konstatoval, že zásada solidarity není v rozhodnutí z roku 2016 zmíněna a že z tohoto rozhodnutí není patrné, že by se Komise touto zásadou skutečně zabývala,“ uvedl tribunál. Řešil mimo jiné polský argument, že rozhodnutí EK ruské společnosti Gazprom a subjektům skupiny Gazprom umožňuje přesměrovávat na unijním trhu další objemy plynu plným využíváním kapacit plynovodu Nord Stream 1.

Unijní soud konstatoval, že zásada energetické solidarity s sebou nese nejen povinnosti vzájemné pomoci ve stavu nouze, pokud jde o dodávky plynu, ale také že EU a členské státy „musí v rámci výkonu svých pravomocí v oblasti energetické politiky vynaložit úsilí k tomu, aby nepřijímaly opatření, jimiž by mohly být dotčeny zájmy Unie nebo ostatních členských států, pokud jde o bezpečnost dodávek, jejich ekonomickou a politickou životaschopnost a diverzifikaci zdrojů“.

Komise umožnila větší využívání plynovodu před třemi lety

Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung).

Ten navazuje na plynovod Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Obchází tedy Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které plynovod kritizují. Vstupní bod pro OPAL se nachází v Německu a výstupní bod v České republice. Do provozu byl uveden v roce 2011.

Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost, neboť systém plynovodů ho potenciálně vyřazuje coby tranzitní zemi. Unijní soud rozhodnutí EK na základě polské žaloby zablokoval a nyní ve věci vynesl verdikt.

Evropská komise neuvedla, zda se odvolá

„Díky tomu, že Gazpromu byla znemožněna monopolizace plynovodu OPAL, nebude moci ruská strana zcela zastavit tranzity plynu do Evropy přes Ukrajinu, přinejmenším v následujících měsících,“ uvedl zástupce šéfa polské státní plynárenské společnosti PGNiG Maciej Woźniak.

Woźniak rovněž doufá, že verdikt bude znamenat, že EU ani Ukrajina nebudou trpět přerušováním dodávek plynu.

Evropská komise uvedla, že rozhodnutí soudu analyzuje a omezení přístupu Gazpromu k plynovodu OPAL zůstane v platnosti. Mluvčí Komise podle agentury Reuters neuvedla, zda se unijní exekutiva odvolá. Zásady energetické solidarity si Evropská komise vysoce považuje a bude je muset zohledňovat v budoucích podobných rozhodnutích, dodala mluvčí. 

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky, která také dováží většinu plynu z Ruska.

Rozhodnutí soudu neohrozí dodávky do Česka

Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL. Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy.

„Obecně lze říct, že vynesením verdiktu pouze padla – do dobudování plynovodu Eugal – šance, že by společnost Gazprom Export zvýšila objem plynu, který přepravuje přes Českou republiku. Podle nyní známých informací se tak dá předpokládat, že by daná věc neměla mít negativní dopad na zásobování,“ řekla mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Nový plynovod Eugal má Česko propojit s diskutovaným plynovodem Nord Stream 2. U německo-českých hranic na Eugal naváže potrubí projektu Capacity4Gas, který do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku.

„Aktuální rozhodnutí v žádném případě neohrozí bezpečnost zásobování českých zákazníků, nicméně je to hrozba pro komerční využití projektu Capacity4Gas, a tím pádem pro příjmy ze zvýšené tranzitní přepravy pro Českou republiku,“ doplnil analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
před 18 hhodinami

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pavel považuje návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok za příliš vysoký

Návrh státního rozpočtu na příští rok není podle prezidenta Petra Pavla dobrý, deficit předložený ministerstvem financí ve výši 389 miliard korun považuje za vysoký. Prezident doufá, že návrh ještě před konečným schvalováním dozná změn. Zamýšlený schodek se nelíbí ani koaličním Motoristům. Jejich předseda Petr Macinka o tom chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Věří, že schodek bude nakonec nižší. Kriticky se k návrhu vyjádřilo rovněž koaliční hnutí SPD.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navržený schodek rozpočtu

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard korun pro příští rok by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by rozpočtová politika měla pomoci hospodářskému růstu, opozice naopak výši schodku kritizuje. O podrobnostech diskutovali v Událostech, komentářích ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) a Jan Papajanovský (STAN) a předseda Pirátů a poslanec Zdeněk Hřib. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.