Firmy se u bank nezadlužují tolik co dříve. Některé investují ze svého, další jsou pak opatrné kvůli světovému vývoji

Nahrávám video

Firmy se přestávají zadlužovat v takové míře jako dřív. Zatímco v předchozích třech letech rostl jejich dluh u bank za první pololetí přibližně o 40 až 46 miliard, letos se toto tempo výrazně zpomalilo; zadlužení se zvýšilo o 22 miliard. Poprvé za posledních šest let taky klesá objem plánovaných firemních investic. Alespoň to vyplývá z výběrového šetření České národní banky. V následujících dvanácti měsících by se měly takové investice snížit meziročně téměř o devět procent.

„Mnoho firem není nuceno si brát úvěry, protože jsou schopny investovat z vlastních zdrojů díky letité konjunktuře,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Třeba společnost GZ Media v Loděnicích letos plánuje investovat asi sto milionů korun, banky ale nepotřebuje. „Vyděláváme docela dost peněz a peníze následně investujeme zpátky do našeho rozvoje,“ vysvětluje ředitel Michal Štěrba.

Úspěšné podniky se navíc snaží své předchozí úvěry u bank splácet. „Firmy, které naopak zaváhaly a teď ještě na poslední chvíli investují, tak si půjčují, protože ještě negenerují zisky, které by potřebovaly ke splácení úvěru,“ vysvětluje hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Nejistota ve světě nutí firmy k opatrnosti

Podle Špicara zároveň existují firmy, které se bojí jít do větších úvěrů kvůli nejistotě, jež panuje v mezinárodním obchodu. Právě nižší objem nových zakázek a obavy z vývoje ve světě jsou podle analytiků nejčastější důvody, proč jsou teď firmy opatrnější.

Bankovní úvěry pro firmy
Zdroj: ČT24

I proto by měl objem půjček, které si firmy u bank pořizují, růst v následujících dvou letech pomaleji než dosud – alespoň podle prognózy České bankovní asociace. Úvěry pro podniky navíc za poslední tři roky také výrazně zdražily. Teď si půjčují v průměru za víc než tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 8 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 22 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled