Firmy se u bank nezadlužují tolik co dříve. Některé investují ze svého, další jsou pak opatrné kvůli světovému vývoji

2 minuty
Část firem díky úspěšným minulým letům investuje ze svého
Zdroj: ČT24

Firmy se přestávají zadlužovat v takové míře jako dřív. Zatímco v předchozích třech letech rostl jejich dluh u bank za první pololetí přibližně o 40 až 46 miliard, letos se toto tempo výrazně zpomalilo; zadlužení se zvýšilo o 22 miliard. Poprvé za posledních šest let taky klesá objem plánovaných firemních investic. Alespoň to vyplývá z výběrového šetření České národní banky. V následujících dvanácti měsících by se měly takové investice snížit meziročně téměř o devět procent.

„Mnoho firem není nuceno si brát úvěry, protože jsou schopny investovat z vlastních zdrojů díky letité konjunktuře,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Třeba společnost GZ Media v Loděnicích letos plánuje investovat asi sto milionů korun, banky ale nepotřebuje. „Vyděláváme docela dost peněz a peníze následně investujeme zpátky do našeho rozvoje,“ vysvětluje ředitel Michal Štěrba.

Úspěšné podniky se navíc snaží své předchozí úvěry u bank splácet. „Firmy, které naopak zaváhaly a teď ještě na poslední chvíli investují, tak si půjčují, protože ještě negenerují zisky, které by potřebovaly ke splácení úvěru,“ vysvětluje hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Nejistota ve světě nutí firmy k opatrnosti

Podle Špicara zároveň existují firmy, které se bojí jít do větších úvěrů kvůli nejistotě, jež panuje v mezinárodním obchodu. Právě nižší objem nových zakázek a obavy z vývoje ve světě jsou podle analytiků nejčastější důvody, proč jsou teď firmy opatrnější.

Bankovní úvěry pro firmy
Zdroj: ČT24

I proto by měl objem půjček, které si firmy u bank pořizují, růst v následujících dvou letech pomaleji než dosud – alespoň podle prognózy České bankovní asociace. Úvěry pro podniky navíc za poslední tři roky také výrazně zdražily. Teď si půjčují v průměru za víc než tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
před 8 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
před 52 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...