Cena zlata vystoupala nejvýš za posledních šest let. Vzhůru ji ženou obavy z obchodních válek

Cena zlata poprvé za více než šest let překonala hranici 1500 dolarů (zhruba 34 400 korun) za troyskou unci (odpovídá 31,1 gramu). Za zdražováním vzácného kovu jsou zejména obavy z eskalace obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Zlato je totiž považováno za bezpečnou investici v období nejistoty.

Cena drahého kovu podle údajů agentury Bloomberg ve středu vzrostla až o téměř 2,5 procenta na 1510,46 dolaru za unci, později však o část zisků přišla a pohybovala se v těsné blízkosti 1500 dolarů.

„Zlato se v letošním roce nechová jako udržitel hodnoty, ale jako jedno z nejvýnosnějších aktiv,“ poznamenal hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Ještě na začátku roku totiž stála troyská unce 1282 dolarů.

„Současnou situaci můžeme srovnat s rokem 2011. Tehdy troyská unce zlata rovněž překonala hranici 1500 dolarů. Investoři v té době hledali bezpečný přístav pro své investice kvůli obavám kolem dluhové krize v eurozóně. Cena zlata po překonání hranice 1500 dolarů za troyskou unci dál prudce rostla, až dosáhla svého historického maxima. Stalo se tak ještě v roce 2011, kdy cena zlata na krátkou dobu překonala úroveň 1900 dolarů za troyskou unci,“ připomenul Křeček.

Vyřeší se obchodní vztahy USA a Číny?

Rok 2019 je podle něj podobně jako rok 2011 plný rizik a nejistot. „Americký prezident Donald Trump vyhrocuje obchodní válku s Čínou, Boris Johnson si zas nebere servítky kolem tvrdého brexitu. Rovněž dochází ke konfliktům na Blízkém východě, zanikla smlouva o jaderném odzbrojení a plánuje se rozmisťování raket v Asii. K tomu navíc Fed snížil úrokové sazby a mluví se o úmyslném oslabování měn kvůli podpoře exportu,“ nastínil.

Právě obchodní napětí mezi USA a Čínou výrazně vzrostlo, když Trump minulý týden oznámil, že od září hodlá uvalit cla na další čínské zboží. O řešení obchodního konfliktu ovšem hodlají obě země jednat.

Analytici banky Goldman Sachs nicméně uvedli, že dosažení obchodní dohody před volbami příštího amerického prezidenta už neočekávají. Volby se v USA konají před koncem příštího roku. Banka Morgan Stanley pak varovala, že obchodní válka by mohla do poloviny příštího roku stáhnout světovou ekonomiku do recese.

Posiluje i stříbro

Zlato není jediný kov, který zdražuje. Zrychlil i růst ceny stříbra, která ve středu poprvé od loňského června překonala 17 dolarů (zhruba 390 korun) za unci.

„Nebylo by překvapením vidět stříbro atakovat hranici dvacet dolarů za unci ještě v letošním roce. Přesně se tak potvrzuje, že stříbro reaguje na aktuální situaci později než cena zlata, nicméně v průběhu růstové fáze zlato percentuálně předbíhá,“ uvedl Marek Brávník ze společnosti Golden Gate CZ. Za poslední tři měsíce podle něj vystoupala hodnota stříbra o pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 11 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled