Čtyřicet miliard proplatí EU Česku na dotacích za první půlrok. Podle opozice by ale čerpání mělo zrychlit

Nahrávám video

Skoro pět tisíc projektů za 40 miliard korun zaplatí v Česku po prvním pololetí Evropská unie. Brusel už tyto evropské dotace schválil. Většinou jde o program rozvoje venkova nebo ten, který má zlepšit kvalitu vzdělávání. Zatímco ministerstvo pro místní rozvoj je s čísly spokojené, opozice žádá rychlejší čerpání.

Například středočeská obec Mnichovice využívá dotace už řadu let. I díky nim mají alej, nový chodník a nedávno zmodernizovanou čističku odpadních vod se sběrným dvorem.

„Za minulé funkční období jsme měli investice zhruba ve výši 200 milionů korun a z toho 140 milionů bylo z evropských dotací a 60 milionů byly vlastní zdroje, a v tomhle volebním období, když to mám napočítáno, tak to, co jsou rozjeté stavby, tak je asi za 300 milionů korun,“ řekla starostka Mnichovic Petra Pecková (nestr. za STAN).

Radnice počítá s tím, že až 200 milionů by mohla poskytnout Evropská unie. Peníze mají jít třeba na P+R parkoviště u vlakového nádraží anebo na výstavbu cyklostezky. „Je to ve spolupráci s pěti obcemi a je to na základě čtyř dotačních žádostí, cyklostezka stojí zhruba 140 milionů korun a 90 milionů máme z evropských dotací,“ doplňuje Pecková.

Dotace
Zdroj: ČT24

Tyto finance jsou z Integrovaného regionálního operačního programu a v prvních šesti měsících letošního roku o ně byl mezi starosty velký zájem. Požádali si už o proplacení více než sedmi set projektů za necelé tři miliardy a postaví za ně třeba komunitní centra, navýší kapacitu mateřských škol anebo zateplí obytné domy.

„Opravdu to tempo čerpání je velké, já jsem spokojená, protože my nevracíme žádné peníze Evropské komisi a už i v letošním roce hlásí mnoho operačních programů, že mají naplněno,“ konstatuje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO).

Opoziční politici jsou však přesvědčení, že by unijní peníze měly směřovat jinam než do tak zvaných měkkých projektů, tedy třeba právě na cyklostezky. Víc financí by chtěli vidět v infrastruktuře. „Podle mě vůbec nejhorší, kam peníze mohou jít, je do soukromého podnikání, protože vytvářejí nefér konkurenci,“ vysvětluje ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Česko má dlouhodobě problém s čerpáním dotací, a nezměnilo na tom nic ani hnutí ANO. My ty dotace čerpáme hrozně pomalu, a potom ke konci období dost často překotně podporujeme i dost bizarní projekty,“ uvedl Radek Holomčík (Piráti).

Největší problém má Česko s programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Už vloni z něj Česku Evropská komise pozastavila platby. Šance na jejich obnovení je, nejdřív ale musí resort průmyslu, pod který spadá, splnit několik podmínek. 

  • Česko zůstává čistým příjemcem unijních dotací. V letošním prvním pololetí obdrželo ze společného rozpočtu skoro 54 miliard korun, do Bruselu odvedlo necelých 30.
  • Finančně tak Česku v uplynulém půlroce evropská integrace přinesla bezmála 24 a půl miliardy korun. Vloni byla tato takzvaná čistá pozice o 14 miliard nižší.
  • Za celou dobu členství v Unii, tedy za posledních patnáct let, Česko do Bruselu poslalo skoro 600 miliard, získalo ale o 766 miliard korun víc.
  • Vůbec největším příjemcem dotací z EU je Polsko, naopak nejvíc odvádí do společného rozpočtu Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se momentálně hlasuje. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 3 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 5 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.