Temelín má v provozu jeden reaktor. Kvůli horku ho ale „osvěžují“ všechny čtyři chladicí věže

Nahrávám video
Události: Ochlazování Temelína
Zdroj: ČT24

Současná vlna veder dopadla i na provoz jaderných elektráren v Evropě. V Temelíně pracují kvůli horku všechny čtyři chladicí věže. Německá elektrárna Grohnde v Dolním Sasku oznámila, že kvůli vzrůstající teplotě vody v řece Vezera zahájí v pátek odstávku, která potrvá zřejmě do neděle. Svůj výkon pak snížila většina francouzských jaderných zařízení.

Vypadá to jako efektní fontána či část aquparku, ve stutečnosti jde ale o chlazení Jaderné elektrárny Temelín. „Tím, že stříkáme do vzduchu, se voda ochlazuje a vrací se zpátky do technologie, kde chladí například čerpadla a další zařízení,“ vysvětluje vedoucí komunikace JETE Petr Šuleř. 

Velmi podobně fungují i chladicí věže. Horká voda se ochlazuje vzduchem, přebytečné teplo uniká společně s párou vzhůru do nebe. Právě věže teď nabízejí nezvyklý pohled, kterého si ale kolemjdoucí nejspíš nevšimne. Pára by dnes za normálních okolností měla stoupat jen ze dvou betonových obrů. V provozu je totiž nyní jen jeden reaktor ze dvou (druhý blok je v plánované odstávce pro výměnu paliva). Kvůli horku ho ale chladí všechny čtyři chladicí věže. 

„Tohle je velmi výjimečné, děláme to jednou, maximálně dvakrát za pět let,“ řekl Šuleř. Elektrárna tím srovnala rozdíl, který horko způsobuje, a výkon je nyní stejný jako při nižších teplotách.

Německé elektrárny neuchladí voda z řek

Německá jaderná elektrárna v Grohnde v Dolním Sasku oznámila, že kvůli vzrůstající teplotě vody v řece Vezera zahajuje v pátek odstávku, která potrvá zřejmě do neděle. Informovala o tom agentura ČTK. Podobně i v roce 2018 některé jaderné elekrárny v Německu snížily produkci, protože voda z řek, kterou používají k ochlazování, byla příliš teplá.

Server Oenergetice.cz uvedl, že ve středu se kvůli vedrům snížila i výroba francouzských jaderných elektráren. Elektrárny společnosti EDF na jihu Francie – Golfech, Saint Alban a Tricastin – byly v důsledku vlny veder postihující Evropu nuceny snížit svůj výkon. Rekordní teploty ovlivňují výroby jaderných elektráren také v dalších státech, dodal server.

Méně elektřiny teď vyrábějí i solární zařízení, kterým vadí tropické teploty. Sluneční paprsky sice potřebují, horký vzduch ale ne. Čím víc jsou panely ochlazovány, tím lépe pracují. Jejich parametry přitom výrobce uvádí pro teplotu 25 stupňů Celsia. Při teplotě o deset stupňů vyšší může výkon elektrárny klesnout až o deset procent.

U zařízení, které navštívil štáb ČT, se navíc samotné panely v pátečním horku rozpálily až na 55 stupňů. I to výkon dál snižuje. Vzhledem k technologii však nezbývá nic jiného než počkat na chladnější počasí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 15 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...