Pražské letiště odbavuje stále více cestujících, nejčastěji do Londýna

Nahrávám video

Letiště Václava Havla v Praze v letošním prvním pololetí odbavilo více než 7,84 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o pět procent. Nejvytíženější destinací byl tradičně Londýn. Zvýšil se i počet pasažérů na dálkových linkách. Počet cestujících se na Ruzyni zvyšuje od roku 2013.

Meziroční nárůst počtu odbavených cestujících se zatím pohybuje na horní hranici očekávání letiště pro tento rok. „K tak dobrému výsledku přispělo zahájení přímých spojení do devíti nových destinací, příchod tří nových dopravců a navýšení frekvencí na deseti linkách, z toho jedné dálkové,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Provoz letiště podle něj zatím zásadně neovlivnilo odstavení letadel Boeing 737 MAX, které jsou mimo provoz od března. V prvních šesti měsících pasažéři nejvíce využívali spojů z Prahy do Londýna. Na této trase se uskutečnilo i nejvíce letů, a to 95 týdně.

Mezi nejoblíbenější destinace vedle Londýna patřily Paříž, Moskva, Amsterdam a Frankfurt. Největší nárůst cestujících letiště zaznamenalo na přímých linkách do Amsterdamu (meziročně o 30 tisíc cestujících), turecké Antalye (přibližně o 26 tisíc cestujících ) a Dauhá v Kataru (přibližně o 25 tisíc cestujících).

  • 1. Velká Británie: 1 030 327 cestujících
  • 2. Itálie: 675 681 cestujících
  • 3. Rusko: 588 285 cestujících
  • 4. Francie: 567 988 cestujících
  • 5. Německo: 560 010 cestujících

Prim Dubaje

Počty odbavených cestujících rostly také na dálkových linkách, meziročně asi o desetinu. „Síť krátkých leteckých spojení po Evropě máme již velmi dobře pokrytou. Rozšiřování dálkových linek je proto důležitým bodem naší strategie rozvoje přímých leteckých spojení z Prahy,“ podotkl Řehoř. Nejvytíženější dálkovou destinací byla v prvním pololetí Dubaj s celkem 223 797 odbavenými cestujícími. 

Letiště by tak podle dosavadních výsledků letos poprvé mělo překonat hranici 17 milionů odbavených cestujících za rok. Loni odbavilo rekordních 16,8 milionu pasažérů, což bylo o devět procent více. 

Letový provoz nad Českem se dlouhodobě snižuje

Provoz na českém nebi jako celku ale souběžně s rozvojem Ruzyně v průběhu letoška řídne. Řízení letového provozu (ŘLP) zaznamenalo v českém vzdušném prostoru 427 255 letových pohybů, tedy vzletů, přistání a přeletů. Meziročně to je sice o procento více, proti předchozím rokům se provoz během letošního roku postupně snižuje. 

V předchozích letech provoz na českém nebi rostl výrazněji. Loni dispečeři řídili rekordních 912 815 pohybů, což bylo meziročně o téměř sedm procent více. Letos se však situace výrazně změnila – v prvním čtvrtletí pokračoval růst letového provozu z předchozích období, ve druhém čtvrtletí se ovšem počet letových pohybů meziročně snížil o jednotky procent.

Mezi důvody letošního vývoje patří podle státního podniku zejména problémy německého vzdušného sektoru Karlsruhe a maďarského vzdušného prostoru. Hlavní proud letového provozu tak nyní směřuje severní trasou přes Polsko nebo jižní přes Rakousko a Chorvatsko. Letečtí dopravci často český vzdušný prostor oblétávají. ŘLP kvůli tomu ztrácí především dopravce využívající stroje s nejvyšší vzletovou hmotností, které tvoří nejvýznamnější položku příjmů podniku.

Na letecký provoz v Česku dohlíží v rámci ŘLP kolem 230 dispečerů. Největším zákazníkem podniku je německá Lufthansa, dále společnosti Emirates, Ryanair a Qatar Airways. Loni podnik i přes snížení poplatků meziročně zvýšil obrat o více než tři procenta na rekordních 4,32 miliardy korun. O více než desetinu vzrostl také provozní zisk společnosti na 404 milionů korun. Hrubý zisk naopak klesl o zhruba 115 milionů korun na 369 milionů korun právě kvůli snížení poplatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 19 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...