Rekordní jaderné středisko i těžba lithia. Rusko investuje v Bolívii, tamní opozice vliv Moskvy kritizuje

Rusko staví v Bolívii jedinečné středisko pro jaderný výzkum. Světové prvenství bude zařízení držet v nadmořské výšce, vědci totiž budou pracovat více než čtyři tisíce metrů nad mořem. Nejde o jedinou ruskou investici v latinskoamerické zemi, Moskva hodlá těžit lithium i stavět železnice. Po včerejším jednáním hlav států mezi Vladimirem Putinem a Evo Moralesem to potvrdila agentura TASS.

Výzkumné středisko s jaderným reaktorem staví ruská společnost Rosatom. „Jsme blízko dokončení výstavby. Jde o jedinečný projekt, reaktor bude ve výšce asi čtyř tísíců metrů nad mořem. Ve světě se nikdo o nic podobného nepokusil,“ prohlásil po setkání se svým bolivijským protějškem Putin.

Slova prezidenta Ruské feredace potvrzuje Jevgenij Pakerman, jeden z šéfů Rosatomu. „Středisko se zapíše do Guinnessovy knihy rekordů, protože je tak vysoko nad mořskou hladinou,“ uvedl. Dohodu o výstavbě zařízení podepsali vlády obou zemí před třemi lety, stavět se začalo v létě minulého roku.

Jaderný reaktor, který se má podle Putinových slov zabývat mírovým vědeckým využitím nukleární energie, stojí blízko města El Alto, které spolu s metropolí La Paz tvoří zhruba milionovou aglomeraci. Centrum bude zkoumat využití jádra v geologii, zdravotnictví i v zemědělství.

Rusko a Čína mají moc velký vliv, kritizuje opozice

Zahraniční investice se ale nelíbí bolivijské opozici, podle které získávají zejména Rusko a Čína značný vliv v regionu a Bolívie se u těchto zemí příliš zadlužuje. Zatímco Rosatom staví jaderné centrum u El Alto, ruská společnost Gazprom investovala už asi 500 milionů dolarů (11,4 miliardy korun) do bolivijského ropného a plynárenského průmyslu.

Rusko se navíc zajímá i o nerostné bohatství v Bolívii: aktuálně o tamní ložiska lithia, což je kov používáný při výrobě baterií. Letos v únoru navíc podepsala bolivijská státní společnost YLB dohodu o těžbě lithia s Čínou, transakce má hodnotu 2,3 miliardy dolarů (přes 52 miliard korun).

Dalšími velkými ruskými investicemi mají být rozšíření mezinárodního letiště v největším bolivijském městě Santa Cruz a také výstavba železnice napříč jihoamerickým kontinentem. Trať by měla spojit Atlantský a Tichý oceán a vést z brazilského přístavu Santos přes bolivijské území až do peruánského města Ilo na pobřeží Pacifiku. Železniční koridor by podle agentury TASS měl být postaven do roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 16 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled