Rekordní jaderné středisko i těžba lithia. Rusko investuje v Bolívii, tamní opozice vliv Moskvy kritizuje

Rusko staví v Bolívii jedinečné středisko pro jaderný výzkum. Světové prvenství bude zařízení držet v nadmořské výšce, vědci totiž budou pracovat více než čtyři tisíce metrů nad mořem. Nejde o jedinou ruskou investici v latinskoamerické zemi, Moskva hodlá těžit lithium i stavět železnice. Po včerejším jednáním hlav států mezi Vladimirem Putinem a Evo Moralesem to potvrdila agentura TASS.

Výzkumné středisko s jaderným reaktorem staví ruská společnost Rosatom. „Jsme blízko dokončení výstavby. Jde o jedinečný projekt, reaktor bude ve výšce asi čtyř tísíců metrů nad mořem. Ve světě se nikdo o nic podobného nepokusil,“ prohlásil po setkání se svým bolivijským protějškem Putin.

Slova prezidenta Ruské feredace potvrzuje Jevgenij Pakerman, jeden z šéfů Rosatomu. „Středisko se zapíše do Guinnessovy knihy rekordů, protože je tak vysoko nad mořskou hladinou,“ uvedl. Dohodu o výstavbě zařízení podepsali vlády obou zemí před třemi lety, stavět se začalo v létě minulého roku.

Jaderný reaktor, který se má podle Putinových slov zabývat mírovým vědeckým využitím nukleární energie, stojí blízko města El Alto, které spolu s metropolí La Paz tvoří zhruba milionovou aglomeraci. Centrum bude zkoumat využití jádra v geologii, zdravotnictví i v zemědělství.

Rusko a Čína mají moc velký vliv, kritizuje opozice

Zahraniční investice se ale nelíbí bolivijské opozici, podle které získávají zejména Rusko a Čína značný vliv v regionu a Bolívie se u těchto zemí příliš zadlužuje. Zatímco Rosatom staví jaderné centrum u El Alto, ruská společnost Gazprom investovala už asi 500 milionů dolarů (11,4 miliardy korun) do bolivijského ropného a plynárenského průmyslu.

Rusko se navíc zajímá i o nerostné bohatství v Bolívii: aktuálně o tamní ložiska lithia, což je kov používáný při výrobě baterií. Letos v únoru navíc podepsala bolivijská státní společnost YLB dohodu o těžbě lithia s Čínou, transakce má hodnotu 2,3 miliardy dolarů (přes 52 miliard korun).

Dalšími velkými ruskými investicemi mají být rozšíření mezinárodního letiště v největším bolivijském městě Santa Cruz a také výstavba železnice napříč jihoamerickým kontinentem. Trať by měla spojit Atlantský a Tichý oceán a vést z brazilského přístavu Santos přes bolivijské území až do peruánského města Ilo na pobřeží Pacifiku. Železniční koridor by podle agentury TASS měl být postaven do roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 9 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 19 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...