Pražské letiště očekává znovu rekordní sezonu. Během prázdnin odbaví až čtyři miliony cestujících

91 minut
Devadesátka ČT24: Letiště Václava Havla očekává další rekord v počtu cestujících
Zdroj: ČT24

Letiště Václava Havla očekává opět rekordní sezonu v počtu odbavených cestujících. Během července i srpna by jich mělo odbavit dva miliony. Stále více Čechů se totiž na dovolenou vydává letecky, teď je to asi 10 procent. Víc než třetina z nich míří na dovolenou do Řecka či do Egypta.

„V letošním roce očekáváme meziroční nárůst o 5 až 6 procent. Provoz je nejsilnější vždy v červenci a srpnu, které jsou dost vyrovnané. V obou těch měsících očekáváme až dva miliony cestujících,“ uvedl v Devadesátce ČT24 výkonný ředitel leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč.

Provoz na Letišti Václava Havla každoročně stoupá. Zatímco v roce 2017 odbavilo 15,4 milionu cestujících, vloni už se jejich celkový počet vyšplhal k necelým 17 milionům. Dá se očekávat, že tento rekord bude letos opět pokořen.

Konec června znamená pro pražské letiště odbavení přibližně 500 až 550 startů a přistání denně. „Pokud bychom se bavili o vrcholící špičce, to znamená červenec, srpen, může provoz dosahovat i 600 startů a přistání,“ upřesnil mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma.

Nejvyšší kapacita za ideálních podmínek je 44 startů a přistání v průběhu jedné hodiny. Připravovaná výstavba nové paralelní dráhy na pražském letišti podle Klímy může posunout kapacitu na hranici až 75 letadel za hodinu.

Zvažují se linky do Chicaga, Bangkonu nebo Tokia

V rámci strategie dalšího rozvoje leteckých linek má letiště podle Vyskoče vytipováno několik dalších trhů s vysokým potenciálem. Z asijských trhů, které by letiště rádo spojilo přímými lety, jmenoval třeba thajský Bangkok nebo Hanoj ve Vietnamu. Vysoká poptávka je pak z Tokia, Hongkongu či indického Dillí.

Rovněž by letiště rádo posílilo spojení s USA, kde má podle Vyskoče největší potenciál linka do Chicaga. „Hlavní prioritou je pro nás ale celoroční spojení do New Yorku. V tuto chvíli máme pouze sezonní linky.“ I provozu pražského Letiště Václava Havla se dotkl problém letadel Boeing 737 MAX. Co však zpočátku vypadalo jako obří potíž pro celosvětovou leteckou dopravu, se nakonec nijak razantně neprojevilo.

 „Myslím si, že se nakonec s tímto problémem všichni vypořádali docela se ctí. Ať už jsme to viděli na regionálních letištích, nebo náš hlavní dopravce Travel Service, nebo cestovní kanceláře. Malé problémy s tím samozřejmě vznikají a vznikat budou, ale obecně se dá říct, že se celá situace vyřešila velmi dobře,“ konstatoval v Devadesátce ČT24 místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Provoz boeingů 737 MAX je v současnosti po celém světě zastaven kvůli dvěma tragickým nehodám tohoto stroje v Indonésii a v Etiopii. Zemřelo při nich 346 lidí. Po celém světě je tak nyní asi pět set uzemněných boeingů verze 737 MAX. Termín uvolnění letounů pro opětovný provoz je v nedohlednu.

Cestu autem do Chorvatska zkomplikuje řada uzavírek

Omezení se netýkají pouze letecké dopravy. Cestu na dovolenou do zahraničí, zejména k Jadranu, zkomplikuje řidičům řada uzavírek. Práce na silnicích budou přes léto pokračovat v Rakousku, Chorvatsku nebo Itálii. Největší nápor bude na cestách uprostřed prázdnin, varoval ředitel Besipu Tomáš Neřold. Možná největší komplikace ovšem lze při cestě k Jadranu očekávat už v Česku.

„Nejrizikovější víkendy nás čekají kolem prostředku prázdnin, tedy 20. a 27. července a 3. srpna. Vzhledem k tomu, že tehdy začínají prázdniny v Bavorsku a dalších spolkových zemích, bude ten nápor zřejmě největší,“ varoval Tomáš Neřold.

Vedle vysokého počtu aut na cestách bude zdržení narůstat i kvůli několika uzavírkám. Kromě uzavírek na dálnicích čeká řidiče při cestě na jih další zpomalení například na silnici I/38 mezi Jihlavou a Znojmem, kde provoz kvůli stavebním pracím koordinují semafory. Na brněnské dálnici D52 zase komplikuje dopravu havarijní most.

Dlouhá cesta do zahraničí, a to i do Chorvatska, by se podle mluvčího Besipu Petra Vomáčky měla rozložit. „Pokud jedu někam dále než tisíc kilometrů, tak je lepší si to rozložit do dvou dnů, protože řidič zvládne určitou porci kilometrů. Když je to více než tisíc kilometrů, tak už na té poslední části bývá velmi unaven,“ sdělil Vomáčka.

Vedle toho by si řidiči měli dát pozor na dodržování povolené rychlosti či telefonování za volantem. Nemohou se už totiž spoléhat na to, že na ně pokuta ze zahraničí nedosáhne. A jak upozorňuje právnička Klára Dvořáková, řidiči by se neměli placení vyhýbat: „Státy už spolupracují tak blízce, že existuje společná databáze, do které členské státy nahrávají, že došlo k přestupku, a v rámci této databáze mezi sebou státy sdílejí informace o té osobě, která se dopustila přestupku,“ vysvětlila Dvořáková, která se specializuje na cestovní právo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 19 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...