Schodek státního rozpočtu se ke konci května prohloubil na 50,9 miliardy korun z dubnových 29,7 miliardy korun. To je nejhorší průběžný výsledek za posledních sedm let. Loni v květnu skončilo hospodaření státu ve schodku 23,1 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle ministerstva financí ovlivněno i tím, že loni získal rozpočet mimořádně 20,7 miliardy korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun. A ministryně Alena Schillerová (za ANO) tvrdí, že ho dodrží.
Státní rozpočet se propadl 50 miliard do minusu. Za celý rok si přitom dala vláda limit 40 miliard
2 minuty
Události ČT: Státní rozpočet se propadl 50 miliard do minusu
Důvodem vyššího schodku jsou podle resortu také výdaje na společné programy EU a České republiky za 47,7 miliardy korun, které meziročně stouply o 37 procent. Stát rovněž v první třetině roku předfinancoval řadu výdajů plánovaných na celý rok 2019.
„Podařilo se nám během prvních pěti měsíců roku předfinancovat více než polovinu transferů plánovaných na celý rok 2019, například státní fondy, vysoké školy či vědeckovýzkumné investice dostaly již 61 procent letošního rozpočtu, také vůči rozpočtu EU máme již na konci května zaplacenu více než polovinu našeho závazku,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Dřívějším uvolněním peněz urychlujeme a podporujeme investice, vědu, výzkum nebo regionální školství,“ dodala.
Výsledky státního rozpočtu ke květnu
Hospodaření na konci května bylo podle ministryně také ovlivněno periodicky se opakujícími vlivy u příjmů i výdajů. U výdajů jde o nepravidelné vyplácení položek, jako jsou zálohy regionálnímu školství na dva měsíce za 21,2 miliardy korun, čtvrtletní dotace na obnovitelné zdroje energie zhruba za 6,5 miliardy korun, čtvrtletní výplata státního příspěvku na důchodové pojištění nebo v květnu tradičně vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu za 8,4 miliardy korun.
„Naopak květnové příjmy patří mezi nižší, protože se zde nescházejí některé splatnosti, v prvé řadě daň z příjmů právnických osob nebo daň z příjmů fyzických osob placená poplatníky. To jsou důvody, proč je pokladní plnění na konci května dlouhodobě obvykle horší než plnění na konci roku,“ uvedla Schillerová.
„Očekáváme, že státní rozpočet v následujících měsících svůj deficit zmírní,“ potvrzuje ekonom Komerční banky František Táborský. Ovšem přebytkový výsledek jako v posledních letech už nečeká. Deficit by podle něj měl za celý rok 2019 činit 30 miliard.
„Pokud nenastane výrazné zhoršení globálních ekonomických podmínek, což nyní nelze zcela vyloučit, výsledek rozpočtu by měl být za celý letošní rok příznivější, než nač ukazuje květnový schodek,“ dodává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Ministerstvo navíc tvrdí, že když se nynější schodek státního rozpočtu očistí o vliv peněz z Evropské unie a finančních mechanismů, tak je totožný s výsledkem stejného období roku 2018.
Příjmy vzrostly o 38 miliard korun, výdaje o 66 miliard
Celkové příjmy rozpočtu ke konci května stouply meziročně o 38,2 miliardy korun na 584,2 miliardy korun. Celkové výdaje stouply o 66 miliard na 635,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 32,6 miliardy na 499,1 miliardy korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 14,6 miliardy na 273,2 miliardy korun.
Inkaso DPH ke konci května meziročně stouplo o 3,7 procenta na 113,2 miliardy korun. „Inkaso DPH za prvních pět měsíců tohoto roku tlumil vývoj DPH v lednu a únoru, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dnů, nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku,“ uvedl úřad.
Nejvíce peněz z běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci května bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 250,5 miliardy korun, což je meziroční růst o 8,3 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 9,3 procenta.
Od opozice zaznívá kritika výsledků. „Máme ekonomický růst a ještě si vláda pomáhá tím, že vysává takzvaný privatizační účet,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
„Je velmi varovné, že výdaje rostou razantně rychleji než příjmy. Rozpočet bude mít co dělat, aby se vešel do salda 40 miliard,“ dodal místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v souvislosti s výsledkem rozpočtu vyzval Schillerovou, aby vzala vážně usnesení rozpočtového výboru sněmovny. Výbor doporučil vázat část provozních výdajů a šetřit.
