Stát chce podle Babiše koupit ArcelorMittal za korunu. Analytici mluví o populismu

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to uvedl v pondělním vydání Hospodářských novin (HN). Mimo jiné řekl, že se zástupci ArcelorMittalu o koupi jedná. Britská firma Liberty House, která plánuje hutě koupit, není podle premiéra transparentní. Podle analytiků se však jedná o populistický krok a tvrdí, že huť je dlouhodobě zisková.

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala dostala od Evropské komise zelenou k převzetí obří italské ocelárny Ilva, ovšem pod podmínkou, že koncern prodá několik svých evropských hutí. Tak, aby v Evropě zůstala zachována efektivní hospodářská soutěž. Mezi podniky určenými na prodej je i ten ostravský.

Liberty House chce hutě od ArcelorMittalu převzít během první poloviny letošního roku. Babiš ale HN řekl, že se mu Liberty House nelíbí a ostravskou huť by měl řídit stát. „Chceme tu firmu koupit, aby ji někdo pořádně řídil. Stát by to odkoupil za korunu, o tom s Arcelorem jednám. Pokud by to nešlo koupit, chceme mít přehled o tom, co se tam děje,“ uvedl.

Firma Liberty House, patřící do globální skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty, není podle Babiše důvěryhodná. „Nelíbí se mi, je to netransparentní firma, je tam plno divných věcí. Chová se nestandardně, nechová se jako investor, když například neřeší energetiku, kterou v minulosti vyvedli z firmy,“ řekl deníku.

Babiš ale nevyloučil trojstrannou smlouvu mezi Liberty House, státem a odboráři na fungování ostravského podniku.

Podporu má Babiš i u odborářů

„Za momentální situace, která je na evropském trhu s ocelí, bychom to pravděpodobně přivítali. Tato informace je pro mě nová, nicméně dovedu si představit, že bychom to přivítali, už jen proto, aby se nějakým způsobem sladilo dohromady působení OKD a Nové huti,“ řekl šéf odborářů Petr Slanina s tím, že OKD dodává koksovatelné uhlí pro ArcelorMittal Ostrava a neví se, na jak dlouho bude možné dodávky zajistit. Obě společnosti jsou totiž podle odborářů na sobě závislé. 

„Pokud by se situace vrátila o nějakých patnáct let zpátky před zpackanou privatizaci a vše se dobře nastavilo, umíme si představit jako majitele i Liberty House. Ale jedná se o strategický podnik, stát by na něj měl mít vliv,“ připomněl Slanina. 

Podle analytiků jde o populismus

Analytici se k nápadu koupit ArcelorMittal za korunu staví rezervovaně. Připomínají, že ostravská huť je dlouhodobě zisková, v roce 2017 dosáhla čistého zisku 3,2 miliardy korun. Babiš podle HN na otázku, proč nabízí jen jednu korunu za ziskovou firmu, neodpověděl.

„Ostravský hutní podnik ArcelorMittal má výrazně vyšší hodnotu, než je jedna koruna. Současný vlastník by musel být padlý na hlavu, aby na takovýto obchod přistoupil,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. 

Jedná se čistě o populistický výstřel do tmy. Když už něco takového vůbec dovolují naše zákony, zákony Evropské unie to nedovolují.
Petr Bartoň
hlavní ekonom investiční skupiny Natland

Liberty House: Zatím bez komentáře

Společnost Liberty House nechtěla chystaná jednání s Babišem komentovat. Podle deníku ale naznačila, že se premiérovi vyhovět nechystá. Uvedla, že rozšíření jejích kapacit v Evropě je součástí dlouhodobé strategie firmy. „Podnikáme veškeré potřebné kroky k dokončení transakce a nechceme se stát součástí spekulací týkajících se naší společné dohody s ArcelorMittalem,“ sdělila společnost HN.

Mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková řekla, že prodej huti a několika dalších podniků společnosti Liberty House je součástí kompenzačního balíčku, na kterém se dohodla s evopskou komisí v souvislosti s koupí největší evropské ocelárny Ilva v Itálii. „Minulý měsíc získala skupina k prodeji povolení Komise a očekává, že transakci uzavře do konce první poloviny tohoto roku,“ uvedla mluvčí.

ArcelorMittal Ostrava vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství, je například největším výrobcem silničních svodidel v České republice. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí. I s dceřinými společnostmi má asi 6500 zaměstnanců.

V roce 2017 firma dosáhla čistého zisku 3,2 miliardy korun. Babiš podle HN na otázku, proč nabízí jen jednu korunu za firmu, která byla v letech 2010 až 2017 vždy zisková, neodpověděl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 3 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 19 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...