Stát chce podle Babiše koupit ArcelorMittal za korunu. Analytici mluví o populismu

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to uvedl v pondělním vydání Hospodářských novin (HN). Mimo jiné řekl, že se zástupci ArcelorMittalu o koupi jedná. Britská firma Liberty House, která plánuje hutě koupit, není podle premiéra transparentní. Podle analytiků se však jedná o populistický krok a tvrdí, že huť je dlouhodobě zisková.

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala dostala od Evropské komise zelenou k převzetí obří italské ocelárny Ilva, ovšem pod podmínkou, že koncern prodá několik svých evropských hutí. Tak, aby v Evropě zůstala zachována efektivní hospodářská soutěž. Mezi podniky určenými na prodej je i ten ostravský.

Liberty House chce hutě od ArcelorMittalu převzít během první poloviny letošního roku. Babiš ale HN řekl, že se mu Liberty House nelíbí a ostravskou huť by měl řídit stát. „Chceme tu firmu koupit, aby ji někdo pořádně řídil. Stát by to odkoupil za korunu, o tom s Arcelorem jednám. Pokud by to nešlo koupit, chceme mít přehled o tom, co se tam děje,“ uvedl.

Firma Liberty House, patřící do globální skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty, není podle Babiše důvěryhodná. „Nelíbí se mi, je to netransparentní firma, je tam plno divných věcí. Chová se nestandardně, nechová se jako investor, když například neřeší energetiku, kterou v minulosti vyvedli z firmy,“ řekl deníku.

Babiš ale nevyloučil trojstrannou smlouvu mezi Liberty House, státem a odboráři na fungování ostravského podniku.

Podporu má Babiš i u odborářů

„Za momentální situace, která je na evropském trhu s ocelí, bychom to pravděpodobně přivítali. Tato informace je pro mě nová, nicméně dovedu si představit, že bychom to přivítali, už jen proto, aby se nějakým způsobem sladilo dohromady působení OKD a Nové huti,“ řekl šéf odborářů Petr Slanina s tím, že OKD dodává koksovatelné uhlí pro ArcelorMittal Ostrava a neví se, na jak dlouho bude možné dodávky zajistit. Obě společnosti jsou totiž podle odborářů na sobě závislé. 

„Pokud by se situace vrátila o nějakých patnáct let zpátky před zpackanou privatizaci a vše se dobře nastavilo, umíme si představit jako majitele i Liberty House. Ale jedná se o strategický podnik, stát by na něj měl mít vliv,“ připomněl Slanina. 

Podle analytiků jde o populismus

Analytici se k nápadu koupit ArcelorMittal za korunu staví rezervovaně. Připomínají, že ostravská huť je dlouhodobě zisková, v roce 2017 dosáhla čistého zisku 3,2 miliardy korun. Babiš podle HN na otázku, proč nabízí jen jednu korunu za ziskovou firmu, neodpověděl.

„Ostravský hutní podnik ArcelorMittal má výrazně vyšší hodnotu, než je jedna koruna. Současný vlastník by musel být padlý na hlavu, aby na takovýto obchod přistoupil,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. 

Jedná se čistě o populistický výstřel do tmy. Když už něco takového vůbec dovolují naše zákony, zákony Evropské unie to nedovolují.
Petr Bartoň
hlavní ekonom investiční skupiny Natland

Liberty House: Zatím bez komentáře

Společnost Liberty House nechtěla chystaná jednání s Babišem komentovat. Podle deníku ale naznačila, že se premiérovi vyhovět nechystá. Uvedla, že rozšíření jejích kapacit v Evropě je součástí dlouhodobé strategie firmy. „Podnikáme veškeré potřebné kroky k dokončení transakce a nechceme se stát součástí spekulací týkajících se naší společné dohody s ArcelorMittalem,“ sdělila společnost HN.

Mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková řekla, že prodej huti a několika dalších podniků společnosti Liberty House je součástí kompenzačního balíčku, na kterém se dohodla s evopskou komisí v souvislosti s koupí největší evropské ocelárny Ilva v Itálii. „Minulý měsíc získala skupina k prodeji povolení Komise a očekává, že transakci uzavře do konce první poloviny tohoto roku,“ uvedla mluvčí.

ArcelorMittal Ostrava vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství, je například největším výrobcem silničních svodidel v České republice. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí. I s dceřinými společnostmi má asi 6500 zaměstnanců.

V roce 2017 firma dosáhla čistého zisku 3,2 miliardy korun. Babiš podle HN na otázku, proč nabízí jen jednu korunu za firmu, která byla v letech 2010 až 2017 vždy zisková, neodpověděl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědností práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
16:40Aktualizovánopřed 5 mminutami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
13:57Aktualizovánopřed 44 mminutami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
11:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 9 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 11 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
před 20 hhodinami

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
včera v 01:59

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.