Stát chce podle Babiše koupit ArcelorMittal za korunu. Analytici mluví o populismu

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to uvedl v pondělním vydání Hospodářských novin (HN). Mimo jiné řekl, že se zástupci ArcelorMittalu o koupi jedná. Britská firma Liberty House, která plánuje hutě koupit, není podle premiéra transparentní. Podle analytiků se však jedná o populistický krok a tvrdí, že huť je dlouhodobě zisková.

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala dostala od Evropské komise zelenou k převzetí obří italské ocelárny Ilva, ovšem pod podmínkou, že koncern prodá několik svých evropských hutí. Tak, aby v Evropě zůstala zachována efektivní hospodářská soutěž. Mezi podniky určenými na prodej je i ten ostravský.

Liberty House chce hutě od ArcelorMittalu převzít během první poloviny letošního roku. Babiš ale HN řekl, že se mu Liberty House nelíbí a ostravskou huť by měl řídit stát. „Chceme tu firmu koupit, aby ji někdo pořádně řídil. Stát by to odkoupil za korunu, o tom s Arcelorem jednám. Pokud by to nešlo koupit, chceme mít přehled o tom, co se tam děje,“ uvedl.

Firma Liberty House, patřící do globální skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty, není podle Babiše důvěryhodná. „Nelíbí se mi, je to netransparentní firma, je tam plno divných věcí. Chová se nestandardně, nechová se jako investor, když například neřeší energetiku, kterou v minulosti vyvedli z firmy,“ řekl deníku.

Babiš ale nevyloučil trojstrannou smlouvu mezi Liberty House, státem a odboráři na fungování ostravského podniku.

Podporu má Babiš i u odborářů

„Za momentální situace, která je na evropském trhu s ocelí, bychom to pravděpodobně přivítali. Tato informace je pro mě nová, nicméně dovedu si představit, že bychom to přivítali, už jen proto, aby se nějakým způsobem sladilo dohromady působení OKD a Nové huti,“ řekl šéf odborářů Petr Slanina s tím, že OKD dodává koksovatelné uhlí pro ArcelorMittal Ostrava a neví se, na jak dlouho bude možné dodávky zajistit. Obě společnosti jsou totiž podle odborářů na sobě závislé. 

„Pokud by se situace vrátila o nějakých patnáct let zpátky před zpackanou privatizaci a vše se dobře nastavilo, umíme si představit jako majitele i Liberty House. Ale jedná se o strategický podnik, stát by na něj měl mít vliv,“ připomněl Slanina. 

Podle analytiků jde o populismus

Analytici se k nápadu koupit ArcelorMittal za korunu staví rezervovaně. Připomínají, že ostravská huť je dlouhodobě zisková, v roce 2017 dosáhla čistého zisku 3,2 miliardy korun. Babiš podle HN na otázku, proč nabízí jen jednu korunu za ziskovou firmu, neodpověděl.

„Ostravský hutní podnik ArcelorMittal má výrazně vyšší hodnotu, než je jedna koruna. Současný vlastník by musel být padlý na hlavu, aby na takovýto obchod přistoupil,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. 

Jedná se čistě o populistický výstřel do tmy. Když už něco takového vůbec dovolují naše zákony, zákony Evropské unie to nedovolují.
Petr Bartoň
hlavní ekonom investiční skupiny Natland

Liberty House: Zatím bez komentáře

Společnost Liberty House nechtěla chystaná jednání s Babišem komentovat. Podle deníku ale naznačila, že se premiérovi vyhovět nechystá. Uvedla, že rozšíření jejích kapacit v Evropě je součástí dlouhodobé strategie firmy. „Podnikáme veškeré potřebné kroky k dokončení transakce a nechceme se stát součástí spekulací týkajících se naší společné dohody s ArcelorMittalem,“ sdělila společnost HN.

Mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková řekla, že prodej huti a několika dalších podniků společnosti Liberty House je součástí kompenzačního balíčku, na kterém se dohodla s evopskou komisí v souvislosti s koupí největší evropské ocelárny Ilva v Itálii. „Minulý měsíc získala skupina k prodeji povolení Komise a očekává, že transakci uzavře do konce první poloviny tohoto roku,“ uvedla mluvčí.

ArcelorMittal Ostrava vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství, je například největším výrobcem silničních svodidel v České republice. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí. I s dceřinými společnostmi má asi 6500 zaměstnanců.

V roce 2017 firma dosáhla čistého zisku 3,2 miliardy korun. Babiš podle HN na otázku, proč nabízí jen jednu korunu za firmu, která byla v letech 2010 až 2017 vždy zisková, neodpověděl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...