Česká republika a Slovensko podle premiéra Petera Pellegriniho zvažují, že by mohly vyřešit společně otázku budoucího hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Při příležitosti úterního Evropského jaderného fóra (ENEF) v Praze Pellegrini novinářům řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko i Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně. Andrej Babiš (ANO) na fóru také sdělil, že za optimální řešení pro stavbu nových bloků v Česku považuje jaderné zdroje menšího výkonu.
Rozhovory Česka a Slovenska by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu. „Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy,“ konstatoval.
Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. „Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit,“ uvedl.
Výběr možné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku se táhne několik let. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na konci ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři. Předseda rady a náměstek ministryně René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok.
Na začátku února končící česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) řekla, že resort chce do konce letošního roku předložit věcný návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí úložiště. V polovině února pak odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Nahradil ho Jan Prachař. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Babiš chce jaderné zdroje menšího výkonu
Fórum se věnovalo také budoucnosti výroby jaderné energie v Česku. Optimálním řešením pro stavbu nových bloků by podle premiéra Babiše byly jaderné zdroje menšího výkonu. Odborníci však upozorňují na to, že ve světě se tato modulární zařízení teprve vyvíjejí, praktická zkušenost s jejich provozem téměř chybí. Babiš uvedl, že je na Česku a Evropské unii, v jaké míře se budou na jejich rozvoji angažovat.
„Osobně bych se za tuto cestu velice přimlouval,“ řekl premiér. V souvislosti s možnou stavbou nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany se dosud převážně hovořilo o „tradičních“ blocích s výkonem kolem 1000 megawattů (MW). Babiš dále uvedl, že věří tomu, že se Česku podaří projekt rozšíření této elektrárny uskutečnit hladce, a to navzdory tomu, že všechny jaderné bloky, které se teď v Evropě staví, mají zpoždění.
Babiš také poznamenal, že myšlenka o malých reaktorech nemá žádnou souvislost s plánovaným tendrem pro stavbu nového bloku v Dukovanech. Vyplývá podle něj z trendu nových technologií. Vládní zmocněnec pro výstavbu nových jaderných zdrojů v Česku Jaroslav Míl dříve uvedl, že dukovanský tendr by mohl být zahájen koncem roku 2020,
případně v roce 2021, a měl by trvat nejdéle tři roky. „Myslím, že v čase vypsání tendru je celkem možné, že někteří výrobci už tyto technologie budou mít k dispozici,“ řekl Babiš.
„Neříkám, že to je jediná cesta, ale ve spojení s obnovitelnými zdroji doplněnými v omezené míře o plynové elektrárny se tato cesta ukazuje jako optimální řešení,“ dodal premiér.
Podle loňských informací odborného serveru oEnergetice.cz jsou ve vývoji malých modulárních reaktorů (SMR) velmi aktivní USA, Kanada a Británie. „V těchto zemích probíhá předlicenční hodnocení, licencování některých typů, vláda pomocí půjček nebo grantů tyto projekty podporuje, ve výstavbě ovšem ještě žádný není,“ uvedl tehdy web.
Jak vyplývá ze zmíněného webu, podle databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je v provozu pouze jeden typ SMR. „Jedná se o indický těžkovodní reaktor s výkonem 220 MW s označením IPHWR-220. Jde o původně kanadský reaktor, který Indové v průběhu let vylepšili a úspěšně provozují 16 reaktorů této nebo odvozené konstrukce,“ dodal server.
Brzdou pro stavbu jaderného zdroje jsou už několik let finance
Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal.
Letos v únoru uvedl, že stát chce kvůli plánované stavbě nového jaderného bloku uzavřít s ČEZem smlouvu. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl v polovině března upřesnil, že stát letos uzavře v záležitosti s ČEZem smlouvy dvě. První – rámcová – by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá – řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru – pak do konce roku.
Zkušenosti své země v jaderné energetice nabídl na dnešním fóru ostatním zemím slovenský premiér Peter Pellegrini. „Obzvlášť v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu,“ uvedl. Odmítl také kritiku rakouských protiatomových organizací ohledně bezpečnosti dostavovaných bloků v elektrárně Mochovce.
„Budou splňovat nejvyšší bezpečnostní standardy. V této souvislosti chci vyjádřit znepokojení nad charakterem diskuse, která se vede v sousedním Rakousku,“ řekl. Debaty se podle něj vedou na úrovni neprokázaných informací a iracionálních faktů.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.
