Růst české ekonomiky loni zpomalil, byla třináctá v EU

Česká ekonomika byla loni s růstem 2,9 procenta třináctou nejrychleji stoupající ekonomikou v Evropské unii. Vzestup českého HDP byl vyšší než u původních členských zemí EU včetně Německa i než průměr celé EU, uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Video Studio ČT24
video

Vývoj české ekonomiky v loňském roce

Nejrychleji rostlo loni Irsko, Malta a Polsko, nejpomaleji Itálie, Dánsko, Velká Británie a Německo, na které je česká ekonomika výrazně navázána. „Rychleji rostoucí jsou spíše nové členské země. Výjimkou je Irsko a Malta. Staré členské země měly slabší růst,“ uvedl Rojíček.

Výkon české ekonomiky loni zpomalil na 2,9 procenta z 4,5 procenta v roce 2017. Rojíček doplnil, že ekonomiku loni podpořily hlavně výdaje na spotřebu i investiční aktivita. Oslabil vlil zahraniční poptávky a projevil se i problém s nedostatkem pracovní síly. Na základě vývoje růstu ekonomiky po čtvrtletích je česká ekonomika podle Rojíčka již zřejmě za svým vrcholem.

Z pohledu ekonomické úrovně Česko podle Rojíčka bylo v roce 2017 na 89 procentech evropské osmadvacítky. Podle něj se země blíží 90 procentům průměru Unie. „V době vstupu v roce 2004 byla ČR na úrovni 78 procent průměru EU,“ připomněl.

Být na 89 procentech za patnáct let od vstupu Česka do EU není podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela málo. Podle něho si je potřeba uvědomit, že se srovnáváme se zeměmi, které jsou jedny z nejvyspělejších na světě.

„Cíl máme vysoko a věděli jsme, že cesta bude dlouhá, ale myslím si, že tempo je poměrně slušné, i když jsou tu mezery. Dalo by se přibližovat rychleji, podíváme-li se na investice vládního sektoru, ten deficit v infrastruktuře a to jak funguje v Česku školství, které není zcela připravené na 21 století. Když se nám podaří dohnat tyto věci, může Česko dohánět mnohem rychleji,“ míní Zeisel.

Každopádně podle něho Česko zvolilo k dohánění ekonomik vcelku dobrou cestu. „Když se podíváme na to, jak doháněly asijské země, asijští tygři, tak ti se zaměřili na svůj průmysl a až dosáhly určité úrovně, začaly vytvářet služby. Podobně to očekávám i u české ekonomiky. Možná v tuto chvíli jsme v nějakém mezním bodě, kdy další růst průmyslu už nebude možný a budeme se muset orientovat na služby s vyšší přidanou hodnotou,“ dodává. 

Zaměstnavatelé podle marketingového manažera ManpowerGroup Jiřího Halbrštáta právě prožívají nejnáročnější období v novodobé historii, protože jak plyne z průzkumu společnosti, 36 procent českých firem nemůže dlouhodobě obsadit volná místa. U firem s více než 250 zaměstnanci je to pak dokonce 91 procent.

„Firmy nemohou najít dostatek volných uchazečů, a to není jen důsledek nízké nezaměstnanosti, ale vidíme, že demografická křivka je neúprosná a klesá počet aktivní populace, mění se ekonomie, je to i zaváděním technologií, firmy hledají úplně jiné profily lidí než v minulosti a požadavky se mění,“ vysvětluje Halbrštát.

Video Studio ČT24
video

Vývoj na trhu práce v roce 2018

Podle něho je pro firmy nejjednodušší reakcí zvýšit platy a zlepšit benefity. „Dobrá zpráva také je, že řada firem zvyšuje investice do rekvalifikace a vzdělávání svých interních zaměstnanců. To je z dlouhodobého hlediska ta nejchytřejší a nejvýhodnější cesta, jak vlastně v tom nedostatku talentů obstát,“ míní Halbrštát.

Dodává však, že tato cesta nestačí – firmy musí měnit strategii i v jiných oblastech. „Musí změnit přístup k zaměstnancům, lidé stále více potřebují mít nějakou osobní náplň, musí vědět, jaký smysl má jejich zaměstnání, jakou vizi má firma. Dále musí mnohem sofistikovaněji přistupovat i k náboru, už nestačí jen pasivně inzerovat na pracovních portálech, je potřeba využívat i další metody, využívat i interní zaměstnance, aby v náboru pomáhali, je potřeba hledat zaměstnance v zahraničí, měnit interní ogranizaci práce nebo případně rychleji zavádět robotizaci a digitalizaci,“ říká Halbrštát.

Z průzkumu společnosti ManpowerGroup také plyne, že obecně nejvíce na trhu chybí řemeslníci, nejen v Česku, ale celosvětově.  „Je to tím, jak populace stárne, starší generace odchází do důchodu a u mladších generací tyto profese nejsou příliš populární,“ vysvětluje.

Chybí ale také  technici, mechanici, strojní inženýři, IT specialisté, zdravotnický personál, zaměstnanci pohostinství nebo třeba řidiči.