Průmyslová aktivita klesá. Podmínky se zhoršily v Česku i eurozóně

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v březnu dále zhoršovaly, když index PMI klesl z únorových 48,6 bodu na březnových 47,3 bodu. To je nejhorší hodnota od konce roku 2012 a zároveň čtvrté zhoršení v řadě, informovala společnost IHS Markit. Na druhou stranu dobré zprávy přicházejí z Číny – podle některých analytiků se tamní ekonomika stabilizuje, což může mít příznivý dopad na tu německou i českou.

Objem výroby v březnu klesl v Česku na nejnižší úroveň od prosince 2012. Nové zakázky klesly pátý měsíc v řadě a nejrychleji od října 2012. Počet pracujících se vzhledem k problémům se sháněním zručných pracovníků a nižším objemům nových zakázek snížil nejrychleji od ledna 2013. Cenové tlaky v březnu oslabily a náklady firem vzrostly nejméně od prosince 2016.

„Index soustavně klesá i v Německu a celé eurozóně. České PMI se tak vyvíjí ve shodě se západními sousedy. Poklesy těchto ukazatelů signalizují rizika pokračujícího zpomalování globálního ekonomického růstu,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše tak index potvrzuje, že slabé výkony německé ekonomiky začínají být pomalu, ale jistě vidět v domácích číslech a že údaje o vývoji průmyslu v lednu nebyly ojedinělým úkazem.

Evropský zpracovatelský průmysl byl podle analytiků v průběhu roku 2018 poznamenán růstem bariér v mezinárodním obchodě, zpomalením růstu v Číně, politickými nejistotami, jako je brexit, a regulacemi v evropském automobilovém průmyslu.

„Negativní vliv některých z těchto faktorů by měl v dalších měsících a čtvrtletích odeznít, v samotném prvním čtvrtletí letošního roku se ale situace stále nezlepšila. Naopak – aktivita ve zpracovatelském průmyslu klesá, v prvé řadě pak v případě Německa, což má nepříznivý dopad na zakázky a celkovou aktivitu v tomto sektoru ve středoevropském regionu,“ vysvětluje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Dobré zprávy přicházejí z Pekingu

Na druhou stranu, z Číny o víkendu dorazily překvapivě dobré zprávy, připomíná hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Když čínský průmysl zakašle, ten německý kvůli tomu chytne chřipku, kterou záhy nakazí i průmysl český. Naštěstí Čína, jak se zdá z víkendových dat, se ze své rýmy zotavuje. Což je první předpoklad, aby se své chřipky zbavilo i Německo a Česko,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Čínský index nákupních manažerů v tamním zpracovatelském průmyslu v březnu poskočil ze 49,2 na 50,5 bodu. Jde o nejvýraznější nárůst od roku 2012, jenž navíc překonal veškerá očekávání analytiků. Hodnota indexu nad 50 bodů značí zlepšování podmínek v čínském průmyslu. V předchozích třech měsících index varovně vykázal hodnotu nižší než 50 bodů. Nové objednávky čínskému průmyslu a nové exportní objednávky témuž jsou na svém šestiměsíčním maximu.

Nečekaně dobrá čísla z čínského průmyslu potvrzují to, co čínský akciový trh signalizuje již dva měsíce. Právě od začátku února totiž čínské akcie směle rostou. „Klíčový index šanghajské burzy, Shanghai Composite SE, vykazuje od začátku letošního roku v českých korunách zhodnocení přes 33 procent. Žádný jiný z primárních burzovních indexů světa za letošek takové zhodnocení nenabízí,“ vysvětluje Kovanda.

Čínským akciím a nyní i průmyslu svědčí podle něho balík stimulačních opatření čínské vlády, který zahrnuje opatření jak ve fiskální, tak monetární oblasti. Jde například o snížení DPH, o navýšení kvót pro zvláštní dluhopisové emise, z jejichž výnosu mají být financovány zejména rozsáhlé investice do infrastruktury, nebo o snížení rezervních požadavků pro čínské banky. Rezervní požadavky snížil Peking v lednu a k další redukci se zřejmě uchýlí již v první půli tohoto měsíce.

Kovanda ale také připomíná, že Peking si však zároveň vyhrazuje právo stimulační opatření stáhnout nebo zmírnit, jestliže se obecné ekonomické podmínky zlepší.

„Pravděpodobnost jejich zlepšení zvyšuje nejnovější vývoj vyjednávání mezi Pekingem a Washingtonem stran obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Čína nově oznámila, že na neurčito odkládá znovuzavedení 25procentních cel na dovážená americká auta. Jde o signál souznící s kuloárovými zvěstmi, že obě strany se chtějí dohodnout a že už pracují na textu dohody o obchodním smíru,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...